Babišova vláda zruší superhrubou mzdu až v roce 2021. (Ilustrační foto: Andrej Babiš s čapkou na hlavě v popředí druhý zprava, Indie, leden 2019).

Ani v době silného růstu ekonomiky a enormního zvyšování daňových příjmů státu nechce premiér Andrej Babiš snižovat daně. Česko si prý nemůže dovolit žádný výpadek příjmů, a proto odloží snížení daní a odvodů nejméně o jeden rok.

Babišova vláda znovu odloží nejméně o rok snižování daní a odvodů.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve veřejnoprávní televizi řekl, že kabinet chce zrušit superhrubou mzdu až v roce 2021. V příštím roce si Česko podle premiéra nemůže dovolit výpadek v rozpočtových příjmech.

Původně se počítalo se zrušením superhrubé mzdy od letošního roku. Menšinová Babišova vláda však pro takové opatření nenašla podporu ve Sněmovně.

Loni v únoru ministerstvo financí předložilo návrh na zrušení superhrubé mzdy a související snížení přímých daní. Kvůli zákonu by veřejné rozpočty přišly o více než 22 miliard korun, z toho 15 miliard by činil výpadek příjmů pro vládu, zbylá částka by se týkala obcí a krajů.

Loni v září ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) mluvila o snížení daní od ledna 2020.

Spolu se zrušením superhrubé mzdy chtělo ministerstvo financí snížit daň z příjmu, která by v přepočtu na hrubou mzdu klesla z 20 na 19 procent.

Zákon, který zruší superhrubou mzdu, počítá i s vyššími odvody živnostníků. Nově by platili daň z příjmu 19 procent místo současných 15 procent, klesl by jim ale daňový základ i pojistné a tím i celkové odvody.

Odklad daňové reformy kritizuje část opozice, například ODS a TOP 09. Vládní ČSSD posunutí termínu nevadí. Místo toho chce prý mluvit o vyšším zdanění korporací.

Zdanění superhrubé mzdy zavedl zákon z roku 2007. Znamená to, že základem daně z příjmů u zaměstnanců je hrubá mzda zaměstnance navýšená o odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. (sfr)