Vláda JAR chce prosadit vyvlastňování půdy bez kompenzace majitelům. Většinu půdy přitom vlastní bílá menšina, která čelila už několika útokům....(Ilutstrační foto)
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa chce prosadit vyvlastňování půdy bez kompenzace majitelům. Většinu půdy přitom vlastní bílá menšina. Ta se bojí, že to povede k bezostyšnému zabírání půdy jako v sousedním Zimbabwe. Podobnou novelu zákona schválilo nyní i Česko. Stavět se bude moci nově začít na pozemku člověka už ve chvíli, kdy ještě poškozený neví, zda za svůj pozemek dostane náhradu a v jaké výši.
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa prohlásil, že vládnoucí Africký národní kongres (ANC) „finalizuje v parlamentním procesu plánovaný dodatek, který určí jasně, za jakých podmínek je možné kterou půdu vyvlastňovat bez náhrad.“
Reforma má podle něj „kritický význam“ pro hospodářství a vyvlastňování bez náhrad je „ve veřejném zájmu“.
Důvodem je podle Ramaphosy podpořit rozvoj ekonomiky, zvětšit zemědělskou produkci a zajistit potravinovou bezpečnost.
K urychlení zemědělské reformy, která má pomoci vyřešit problém vysoké nezaměstnanosti, ANC iniciuje programy podpory farmářům v chudých oblastech ještě před příchodem dešťů.
Obyvatelé Jižní Afriky jsou nespokojeni s tím, že pozemková reforma postupuje pomalu. Půda je podle nich rozdělena nerovnoměrně. Několik tisíc bílých farmářů vlastní nejúrodnější půdu.
Přibývalo také útoků na bílé farmáře a protesty, při nichž se obsazovala ladem ležící půda. Mnozí bílí farmáři byli i zavražděni.
Zákon o vyvlastňování byl v JAR schválen už v květnu 2016. Umožňuje vyvlastňovat půdu ve „veřejném zájmu“ a platit vlastníkům jen tolik, kolik rozhodne vládní úředník.
Stavba dálnic v ČR může zrychlit
Prezident ČR Miloš Zeman podepsal poslaneckou novelu, která má urychlit stavbu klíčových silnic a železnic v Česku. Novela kromě jiného obsahuje seznam dopravních staveb, u nichž se má usnadnit vyvlastňování pozemků pomocí takzvaného mezitímního rozhodnutí.
Předkladatelé původně navrhovali, aby se pro získávání pozemků pro dopravní stavby využila předběžná držba. Během projednávání ve Sněmovně však změnili tento návrh na mezitímní rozhodnutí.
Stavba by tak mohla začít a pokračovat nezávisle na sporu o výši náhrady za pozemek. Vyvlastnitel by po splnění podmínek požádal o toto rozhodnutí, úřad by v prvním kroku dovolil zahájit stavební práce a v druhém kroku by se řešil případný spor o výši náhrady.
Seznam dopravních staveb zahrnuje vybrané dálnice, silnice I. třídy, železnice, metro i nové oplocení pražského Letiště Václava Havla.
Je na něm například i Pražský okruh, stavby v rámci pražského, brněnského a ostravského železničního uzlu nebo plavební stupně Děčín a Přelouč.
Novela zavádí také fikci souhlasu. Ta má úřady přimět k tomu, aby konaly rychleji. Týkat se bude přípravy dopravních, energetických a dalších staveb, na které se zákon o urychlení výstavby vztahuje.
Pokud by úřad nevydal závazné stanovisko do 60 dnů, mělo by se za to, že nemá námitek. Má to donutit úřady, aby svá stanoviska vydávaly včas. Pravidlo ale nebude platit při vydávání závazných stanovisek při posuzování vlivů na životní prostředí, tj. při procesu EIA.
Předloha obsahuje i ustanovení, které má usnadnit budování internetového připojení. U přípojek elektronických komunikací do 100 metrů se nebude vyžadovat územní rozhodnutí, územní souhlas ani kolaudační rozhodnutí. Nemá to ale platit pro případy, kdy se bude vyžadovat EIA.
Stát zrychlí stavbu dálnic předběžnou držbou pozemků. Ta ruší soukromé vlastnictví
Komentář: Předběžná státní držba pozemků fakticky ruší soukromé vlastnictví v Česku
(pel)
