Kvalita životního prostředí v Česku se ani přes větší investice nezlepšuje.
Životní prostředí v České republice se nezlepšuje, i když se investice do přírody zvyšují. Rostou totiž nároky společnosti, průmyslová produkce i spotřeba energií. Výdaje na životní prostředí loni dosáhly 82,6 miliardy korun. Vyplývá to ze Zprávy o stavu životního prostředí ČR za rok 2016, kterou se chystá projednávat vláda.
Ačkoli z dlouhodobého hlediska peníze vynakládané na životní prostředí rostou, loňská investice necelých 82,6 miliard korun znamená meziroční pokles o 14,1 procent. Ten byl způsobený hlavně nižším čerpáním evropských peněz. Dlouhodobě peníze vynakládané na životní prostředí v Česku za posledních deset let rostou, rok 2016 byl výjimkou.
„Kvalita ovzduší v České republice se v porovnání s rokem 2015 takřka nezměnila. Dlouhodobě tak nevyhovuje zejména v oblastech, kde se střetává více zdrojů znečištění – zejména pak doprava, průmyslová výroba či znečištění z lokálního vytápění domácností,“ konstatovala zpráva ministerstva životního prostředí.
Podle ministerstva je klíčové, že dlouhodobě se stav životního prostředí lepší.
„Nejvýrazněji se zlepšovalo po roce 1989, kdy se zásadně začaly měnit technologie výroby, byla přijata zcela nová legislativa a došlo k výrazné přeměně národního hospodářství,“ uvedla Dominika Pospíšilová za tiskové oddělení ministerstva.
Po roce 2000 měly na postupné zlepšování kvality ovzduší vliv i vstup do Evropské unie a zavedení přísnějších standardů v ochraně životního prostředí spolu s prostředky, díky kterým je možné zlepšování kvality životního prostředí výrazněji financovat. Vliv na zlepšující se trend měla podle ní i světová krize, která obecně zpomalila průmysl a produkci, což bylo pro životní prostředí příznivé.
„Po roce 2010 se však celkový pozitivní vývoj zlepšování životního prostředí postupně zpomaluje, v letech 2015 a 2016 dochází k tzv. stagnaci tohoto trendu, a to v důsledku ekonomického růstu,“ dodala.
Problémem je stav jehličnanů nebo úbytek ptactva
Na ovzduší mají zásadní vliv emise z uhelných kotlů, které v roce 2015 vyprodukovaly 36,4 procenta částic polétavého prachu PM10. Ministerstvo očekává, že ovzduší vylepší kotlíkové dotace, v nichž má být na výměnu kotlů v domácnostech rozděleno celkem kolem devíti miliard korun. Nyní je druhá vlna těchto dodací, ta třetí a poslední skončí v zimě 2022/2023.
Negativní trend ve změnách životního prostředí se v posledních letech projevuje zejména v oblasti fragmentaci krajiny, zdravotního stavu lesů a snížení běžných populací ptáků, jež obvykle indikují skutečný zdravotní stav přírody.
Ptačí populace klesají setrvale od roku 1982, u lesních druhů se snížila o 14,9 procenta, u ptáků zemědělské krajiny dokonce o 33,5 procenta.
Zpráva rovněž varuje před stavem zemědělské půdy.
„Zhruba 57 procent české orné půdy je potenciálně ohroženo vodní erozí, v necelých osmnácti procentech případů se pak jedná o hrozbu extrémní eroze,“ uvedlo ministerstvo životního prostředí.
Negativně odborníci hodnotí i špatný stav jehličnanů nad šedesát let věku, jenž bývají často postiženy ztrátou jehličí. Může za to nejen výrazné znečistění z minulých desetiletí, ale i výrazná klimatická změna projevující se suchem.
Jako pozitivní hodnotí resort přírůstek trvalých travních porostů (o 0,3 procenta) a mírný nárůst ekologicky obhospodařované půdy.
(pel)
