Schillerové ministerstvo zhoršilo výhled ekonomiky: HDP letos vzroste jen o 2,1 %.

Ministerstvo financí zhoršilo výhled české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) podle predikce tohoto úřadu letos vzroste o 2,1 procenta. Ještě v lednu přitom ministerstvo čekalo růst HDP o 2,4 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,5 procenta, proti předchozí prognóze je odhad vyšší o 0,4 procentního bodu.

V loňském roce (koaliční vláda Petra Fialy) tuzemská ekonomika vzrostla o 2,6 procenta, když průměrná míra inflace za celý rok dosáhla 2,5 procenta.

Minulý měsíc kvůli válce na Blízkém východě meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ale vzrostlo na 1,9 procenta z únorových 1,4 procenta.

Podle základního scénáře makroekonomické predikce ministerstva financí by měla česká ekonomika v roce 2026 zpomalit na 2,1 procenta.

„Dynamika bude nadále tažena výlučně domácí poptávkou, kterou však bude brzdit zvýšená nejistota a nárůst cen energií kvůli konfliktu na Blízkém východě,“ uvedlo ministerstvo.

Vedle pokračujícího růstu spotřeby domácností by ale podle úřadu mělo dojít k oživení investiční aktivity firem.

„To vše navýší objem dovozu, přičemž stranu vývozu budou limitovat zvýšené obchodní bariéry a nadále nízký objem exportních zakázek. Příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP by tak měl zůstat záporný,“ uvedlo ministerstvo.

Podle jeho progózy by v roce 2027 mohl český HDP vzrůst o 2,4 procenta díky zrychlení hospodářského růstu hlavních obchodních partnerů a pokračujícímu růstu domácí ekonomické aktivity.

Do prognózy silně zasáhly dopady války na Blízkém východě. Vysoké ceny energetických komodit a dalších surovin oslabily důvěru spotřebitelů i podniků. V případě obnovení bojů by mohlo dojít k opětovnému narušení dodavatelských řetězců na delší dobu.

„Základní scénář predikce předpokládá brzkou deeskalaci – pozorovaný nárůst cen komodit by byl v takovém případě dočasný a bez výrazných makroekonomických dopadů,“ konstatovalo ministerstvo.

S tím, že v případě opětovné eskalace a déletrvajícího konfliktu na Blízkém východě lze očekávat další růst cen zejména ropy a zemního plynu.

„Negativní dopady vyšších cen energií by se projevily zejména v energeticky náročných odvětvích a v pomalejším růstu reálné spotřeby domácností. Zvýšená nejistota by současně vedla ke zhoršení podnikatelského sentimentu a utlumení investiční aktivity,“ podotkl úřad.

Česká ekonomika by byla zasažena i nepřímo vlivem slabší výkonnosti hlavních obchodních partnerů, hlavně Německa.

„Rizikem pro globální ekonomiku zůstává obchodní politika Spojených států, zejména v oblasti cel a dalších překážek v mezinárodním obchodě,“ upřesnilo ministerstvo.

Německé hospodářství má letos podle prognóz vykázat slabý růst 0,6 procenta. V podzimní prognóze (z roku 2025) se přitom počítalo s růstem 1,3 procenta. (sfr)