České domácnosti letos platí meziročně méně za elektřinu i plyn, přestože evropský energetický trh zasáhl cenový šok způsobený krizí na Blízkém východě, v důsledku čehož citelně vzrostly velkoobchodní ceny. Pokles zákaznických cen elektřiny však byl do značné míry administratrivní, vyvolaný vládním rozhodnutím převést část poplatků za obnovitelné zdroje na stát. Dodavatelé však už na příští rok pro domácnost avizují zdražování energií.
Domácnosti zatím platí méně
Podle Českého statistického úřadu byla elektřina v říjnu meziročně levnější o 10,3 procenta a zemní plyn o 3,6 procenta. Zlevňování energií pro domácnosti tak pokračovalo i v době, kdy se velkoobchodní ceny na evropských trzích výrazně zvyšovaly.
Nižší ceny energií patřily také mezi faktory, které pomáhaly udržovat celkovou inflaci v Česku relativně nízko.
Vývoj spotřebitelských cen však neodrážel aktuální situaci na velkoobchodních trzích. Dodavatelé nakupují energie s předstihem, využívají dlouhodobější kontrakty a cenové zajištění. Změny burzovních cen se proto do konečných účtů domácností přenášejí postupně.
Elektřina zlevnila také díky vládnímu zásahu
Významnou roli sehrálo rozhodnutí vlády, která od ledna 2026 převzala kompletní financování poplatků za podporované zdroje energie. Domácnosti tak přestaly tuto položku platit přímo v regulované složce účtů za elektřinu.
Příspěvek na POZE dříve činil 495 korun za megawatthodinu bez DPH, tedy 599 korun včetně daně. U domácnosti se spotřebou tří megawatthodin ročně představuje jeho odstranění z faktury úsporu přibližně 1 800 korun.
Podle Energetického regulačního úřadu klesla průměrná regulovaná cena elektřiny pro odběratele na nízkém napětí mezi roky 2025 a 2026 o 15,1 procenta.
Financování POZE však nezmizelo. Přesunulo se na státní rozpočet, který nyní náklady hradí místo odběratelů.
U zemního plynu se podobný administrativní zásah nekonal. Jeho letošní zlevňování proto představuje především důsledek předchozího vývoje nákupních cen, obchodních strategií dodavatelů a časového zpoždění, s nímž se změny na velkoobchodním trhu promítají do spotřebitelských tarifů.
Velkoobchodní trh mezitím prudce zdražil
Zcela opačný vývoj zaznamenaly evropské energetické trhy. Konflikt na Blízkém východě, omezení přepravy LNG přes Hormuzský průliv a výpadky dodávek z Perského zálivu zvýšily cenu zemního plynu, který je v Evropě významným zdrojem pro výrobu elektřiny a současně ovlivňuje cenotvorbu celého energetického trhu.
Český referenční roční kontrakt elektřiny s dodávkou v roce 2027 se 20. listopadu obchodoval přibližně za 150,6 eura za megawatthodinu. Oproti stejnému období před rokem to představovalo růst o 55,8 procenta. V říjnu byl meziroční růst tohoto kontraktu dokonce ještě vyšší.
U zemního plynu byl cenový pohyb ještě výraznější. Evropský benchmark TTF, tedy kontrakt s nejbližší dodávkou, se 20. listopadu pohyboval kolem 86,7 eura za megawatthodinu, což bylo přibližně o 178 procent více než před rokem.
Tyto ceny ovšem představují velkoobchodní trh a budoucí dodávky, nikoli automaticky cenu, kterou platí domácnosti. Dodavatelé mají energie nakoupené v různých obdobích a za různé ceny, takže dopad současného cenového šoku se do jejich ceníků přenáší postupně.
Od ledna se situace začne měnit
Dodavatelé už oznámili zdražení pro zákazníky, kteří mají smlouvy bez fixované ceny. ČEZ od ledna zvýší cenu elektřiny o 3,5 procenta a plynu o 6,5 procenta. Pražská plynárenská oznámila zvýšení obchodní ceny elektřiny v průměru o 8,6 procenta a plynu o 8,7 procenta. Zdražení elektřiny avizoval také E.ON a další dodavatelé postupně upravují své ceníky.
Zatím jde především o zákazníky s nefixovanými tarify. Domácnosti s pevně sjednanou cenou zůstávají po dobu platnosti smlouvy před podobným zdražením zpravidla chráněny.
Další vývoj zůstává nejistý
Evropské ceny plynu budou v následujících měsících záviset především na vývoji konfliktu na Blízkém východě, obnovení dodávek LNG přes Hormuzský průliv, počasí během zimy a schopnosti Evropy doplnit zásobníky.
Pokud se dodávky z Perského zálivu postupně obnoví a na trh začne přicházet další LNG z nových exportních kapacit, ceny plynu by mohly v průběhu roku 2027 klesat. Forwardové kontrakty na další roky ostatně naznačují nižší ceny, než jaké trh očekává pro nejbližší období. Prognózy se však výrazně liší a počítají s různými scénáři vývoje konfliktu a světové nabídky.
České domácnosti tak letos za energie platí méně, než platily před rokem, přestože se energetická situace v Evropě zhoršila. Od ledna se však do jejich účtů začne více promítat současný velkoobchodní cenový šok. Zda půjde o krátkodobé zdražení, nebo začátek delšího období vyšších cen, bude záviset především na vývoji globálního trhu se zemním plynem.
Napjatý trh
Další vývoj cen zemního plynu bude záviset především na délce omezení přepravy LNG přes Hormuzský průliv a na rychlosti obnovy dodávek z Perského zálivu. Pokud se situace postupně stabilizuje, mohou ceny začít klesat, a to i díky rostoucí produkci LNG v USA a dalších exportních zemích.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) však upozorňuje, že nízké zásoby plynu v evropských zásobnících a nutnost jejich doplnění v průběhu roku 2027 mohou udržovat světový trh napjatý podstatně déle. Evropa navíc soutěží o dodávky LNG s asijskými odběrateli, což zvyšuje riziko další cenové volatility.
jak bylo naznačeno, vývoj na světových trzích se přitom postupně promítá také do českých cen elektřiny. Zemní plyn je významnou surovinou pro výrobu elektřiny v Evropě a v řadě situací právě plynové elektrárny určují velkoobchodní cenu elektřiny na trhu.
Český trh je navíc propojen s evropským energetickým systémem, takže tuzemské ceny nejsou izolovány od vývoje v zahraničí. Dopad na konečné účty domácností ovšem není okamžitý ani přímo úměrný změně ceny plynu na burze – závisí také na nákupní strategii dodavatelů, délce fixace smluv, regulovaných složkách a konkurenci mezi obchodníky.
Současný pokles spotřebitelských cen tak nemusí znamenat, že se domácnosti vyhnou dopadům dalšího velkoobchodního zdražování. (sfr)





