NKÚ zkritizoval plýtvání evropskými dotacemi v Česku. S tím, že utrácení evropských dotací je neúspěchem, když tyto prostředky plynuly mj. na „chodníky odnikud nikam“ a na stohy zbytečných dokumentů.
NKÚ uvedl, že Česko se peníze z evropských fondů naučilo čerpat i utratit. Podpora však často míří tam, kde není potřeba, nebo na projekty, které postupem času pozbývají smyslu.
Ve zprávě o finančním řízení prostředků Evropské unie v ČR to konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který připomněl, že v letech 2021 až 2027 má Česká republika z fondů získat přes 1,3 bilionu korun.
„V době rekordních rozpočtových schodků už si stát prostě nemůže dovolit rozpouštět miliardy korun v dětských hřištích, chodnících odnikud nikam a v sepisování stohů metodik, které nikdo nepoužívá,“ prohlásil prezident NKÚ Miroslav Kala.
Připomněl, že pro některé se dotace staly synonymem plýtvání a mrhání potenciálem.
„Samotné utracení peněz není úspěchem,“ zdůraznil s poukazem na zprávu, která shrnuje mimo jiné výsledky 14 kontrol zaměřených na čerpání evropských peněz z let 2025 až 2026.
V dalších letech bude mít podle všeho ČR k dispozici z EU méně prostředků a bude proto klíčové správně nastavit podmínky. NKÚ doporučuje soustředit podporu na podstatně menší počet strategických oblastí a omezit roztříštěnost dotačních programů.
Nezbytné bude rovněž vyhodnocovat skutečné přínosy podporovaných projektů a zjednodušení administrace. Potřeba bude rovněž zvýšení finanční spoluúčasti příjemců, aby tito měli sami zájem na efektivním vynakládání peněz.
NKÚ ve zprávě připomněl, že přes miliardové investice do různých oblastí ČR v plnění cílů zaostává. Zmínil mimo jiné rozšíření dobíjecí infrastruktury pro elektromobily, energetické úspory a obnovitelné zdroje, nerealizovaný přesun nákladní dopravy na vodu a železnici či digitální vzdělávání.
Utracené miliardy, výsledky tristní
- Čistá mobilita: Navzdory investicím 5,3 mld. Kč patří Česko v rozšíření elektromobility mezi nejslabší země EU, mj. nesplnilo část cílů v oblasti dobíjecí infrastruktury.
- Energetické úspory a obnovitelné zdroje: Podpora ve výši 26,4 mld. Kč měla jen zanedbatelný dopad na celkovou spotřebu energie v průmyslu a ve službách, a to ve výši 1,1 %. Ani ostatní programy nepřinesly očekávané výsledky.
- Připravenost nemocnic na mimořádné situace: Podpora 18,6 mld. Kč – místo systémových změn, které by vedly k posunu českého zdravotnictví při zvládání mimořádných situací, byly často pořizovány zbytné přístroje jen do zásoby.
- Přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici a vodu: Navzdory podpoře ve výši 650 mil. Kč objem kombinované dopravy klesá, zatímco silniční doprava roste.
- Digitální vzdělávání: Celkem 8,2 mld. Kč nepřineslo naplnění žádného z prioritních cílů programu.
- Zaměstnanost znevýhodněných skupin: Projekty za 1,2 mld. Kč přinášely převážně krátkodobé efekty bez prokazatelného dlouhodobého dopadu.
Zdroj: NKÚ
„Pokud se opět významně nezapojí soukromý kapitál a ona bájná neviditelná ruka trhu, žádná, byť sebegeniálnější, změna pravidel pro čerpání dotací nemá šanci tenhle rozjetý vlak vrátit zpátky na koleje,“ varoval Kala. (sfr)






