Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov při setkání s velvyslanci k otázce urovnání „ukrajinské krize“ opětovně nastolil požadavek návratu NATO ke stavu před rokem 1997 a zákaz aliančních vojenských základen na území těch členských států NATO, které do aliance vstoupil po roce 1997, tedy včetně Česka či Polska.
Česko vstoupilo do NATO v roce 1999.
S požadavkem na návrat k situaci před rozšířením NATO v Evropě v roce 1997 přišlo Rusko již na konci prosince 2021. Prakticky sice nepožaduje odchod nových členských zemí (jako je napřklad ČR) z NATO, ale nepřeje si, aby na území těchto aliančních států byly trvalé základny NATO.
„Domníváme se, že návrhy, které byly předloženy USA a NATO již v prosinci 2021, zůstávají plně relevantní a mohly by sloužit jako výchozí bod, nebo jedno z východisek pro takové diskuse,“ prohlásil Lavrov.
Návrh z prosince 2021 byl Západem odmítnut, protože Moskva v nich požadovala rozložení evropských sil před rozšířením NATO. Tvrdě požadovala, že na území nových členských zemí NATO nesmějí být trvale dislokováni vojáci NATO ani tam vzniknout alianční základny.
Vystoupení nových členských zemí z NATO ale v prosinci 2021 nepožadovala.
Rusko tak nyní požaduje zásadní změnu bezpečnostní architektury v Evropě, kdy by se v ní opět vytvořila ruská sféra vlivu, která by zasahovala i do České republiky.
„Nyní, na setkání se Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, ruský prezident Vladimir Putin jasně prohlásil, že chápeme, že bezpečnostní záruky se musí vztahovat i na Ukrajinu. Druhá strana však chce zaručit bezpečnost pouze pro Ukrajinu a soudě podle informací, které unikají do tisku, jsou tyto záruky poskytovány takovým způsobem, aby se připravil další útok na Ruskou federaci,“ deklaroval Putin.
„Nechceme, aby po jedné krizi okamžitě následovala další. Přesně tohle Západ chce, zasít semena nového konfliktu a veřejně prohlásit, že se na něj připravuje. Nechceme, aby veškeré naše současné úsilí opakovalo smutný osud minských dohod,“ zdůraznil Lavrov.
„Evropané vymýšlejí plány na nahromadění svých sil a zdrojů přímo na hranicích Svazového státu Ruska a Běloruska. Polsko oznámilo svůj záměr třicetinásobně zvýšit výrobu munice ráže 155 mm. Na tomto pozadí se snaží všechny přesvědčit, že se nepřipravují na válku, ale na jakýsi spravedlivý mír na Ukrajině. Nárokují si nějakou roli v urovnání. Všichni tito Evropané, stejně jako francouzský prezident Emmanuel Macron, hrdě prohlašují, že bez nich, bez Evropy, se nic nevyřeší,“ konstatoval dále ruský ministr zahraničí.
28bodový plán pro Ukrajinu
Lavrov na zmíněné akci jednoznačně odmítl několik částí 28bodového plánu předloženého Američany. Nekomentoval sice jednotlivé body plánu, ale z jeho vystoupení je patrné, které z nich Moskva a priori odmítá.
„V (evropských) návrzích se také uvádí, že Ukrajina bude mít 800 000 vojáků a že poskytnou Ukrajině bezpečnostní záruky a záruky její obnovy. To je další návrat ke smutné logice Volodymyra Zelenského, která sledovala jediný cíl – soustředit veškerou pozornost na podporu současného neonacistického režimu, aniž by se změnila jeho podstata, jeho politika potlačování náboženských svobod a lidských práv, a zcela ponechat legitimní bezpečnostní zájmy Ruské federace mimo rámec dialogu,“ řekl Lavrov.
„Mnozí, kteří se připravují na válku, fantazírují o vyslání svých vojáků na Ukrajinu jako tzv. mírotvorců. Pro nás se tito tzv. mírotvorci okamžitě stanou legitimními vojenskými cíli. To by měl pochopit každý,“ dodal k rozmístění západních vojáků na území Ukrajiny.
„Ne nadarmo říkáme, že kdykoli je Rusko napadeno, naše věc je vždy spravedlivá. Toto přesvědčení o naší vlastní správnosti, o naší historické pravdě, odráží charakter našeho lidu, který zajistil současný stav věcí v boji proti těm, kteří se snažili potlačit všechna naše legitimní práva a zájmy,“ pohrozil dále Lavrov.
Především odmítl ten bod plánu, kde se mělo uzavřít v Chersonské a Záporožské oblasti příměří podél fronty a tyto oblasti se de facto rozdělily.
„Máme svou ústavu. Podle ní jsou Krym, Doněcká a Luhanská lidová republika a Chersonská a Záporožská oblast nedílnými, rovnocennými subjekty Ruské federace,“ podotkl Lavrov.
Současně dal najevo, že důležitější než samotné území je jeho kontrola.
„Nepotřebujeme území. Záleží nám na osudu lidí, jejichž předkové po staletí rozvíjeli tyto země, stavěli města, silnice a přístavy a kterým jsou jako zakladatelům těchto území vztyčeny pomníky. Právě těmto lidem nyní kyjevský režim upírá práva. Proto obyvatelstvo zmíněných regionů Ruské federace v referendech odmítlo žít pod neonacistickým režimem. Toto je téma, které nelze ignorovat,“ prohlásil ruský ministr. (sfr)





