Trumpova vláda USA předložila návrh federálního rozpočtu na fiskální rok 2026, který začíná 1. října. Na obranné výdaje v něm navrhla částku 1,01 bilionu dolarů (22 bilionů korun), což je o 13 procent více než v roce 2025. Výdaje USA na obranu by tak dosáhly 3,2 procenta HDP.
Je to poprvé v historii USA, kdy by výdaje na obranu překročily hranici jednoho bilionu dolarů (ročně).
„Až dosud nikdo nic takového neviděl,“ prohlásil prezident Trump.
„Musíme budovat naši armádu a jsme si velmi vědomi nákladů, ale armáda je něco, co musíme budovat,“ zdůraznil.
Podle Trumpa je posilování výdajů na zbrojení nutné, „protože teď existuje spousta zlých sil“.
Ministr obrany Pete Hegseth zmíněný bilion dolarů odůvodňoval už v dubnu s tím, že Pentagon má v úmyslu „moudře utratit každý dolar daňových poplatníků – za smrticí zbraně a připravenost je použít“.
Podle dostupných informací plánují USA vedle stavby nových válečných lodí, modernizace jaderných zbraní a 3,8procentního zvýšení vojenských platů i vytvoření systému protiraketové obrany Golden Dome (Zlatá kupole), který by měl chránit celé území USA.
Česko plánuje zvýšit obranné výdaje na 2,3 % HDP
Tuzemská vláda Petra Fialy plánuje do roku 2030 zvýšit výdaje na obranu v součtu o 450 miliard korun. Uvedla to Česká televize, když tento údaj odvodila z dubnové makroekonomické prognózy ministerstva financí.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že podstatný díl z rekordního navýšení bude moct Česko vzít z plánovaných nákladů na dekarbonizaci.
Největší současné armádní investice představují nadzvukové letouny F-35 a bojová vozidla pěchoty CV 90. Jen za letadla zbývá doplatit přes 116 miliard, za obrněnce 65 miliard. Velké výdaje chystá ministerstvo obrany třeba i na nové tanky nebo platy vojáků.
Už v příštím roce hodlá vláda zvýšit výdaje na obranu na 2,2 procenta HDP. Ministr Stanjura však chce navrhnout růst armádních výdajů na 2,3 procenta HDP a to z toho důvodu, aby měl kabinet pro splnění svého cíle rezervu.
Vláda rozhodla, že obranné výdaje vzrostou během pěti let až na tři procenta HDP. Oproti letošku tak hodlá vydat navíc dohromady přes 450 miliard.
Podle ministra financí to lze bez zvyšování daní a tvrdých škrtů jiných výdajů.
„Máme před sebou velké výdaje na dekarbonizaci, podle našich vlastních plánů máme od roku 2023 do roku 2030 dát víc než jeden bilion korun,“ uvedl pro ČT Stanjura.
S tím, že bude navrhovat, aby se snížily výdaje na dekarbonizaci a úměrně tomu se zvýšily výdaje na obranu, „aniž bychom museli snižovat standardy, zvyšovat daně nebo zvyšovat deficit“. (sfr)