Výcvik ukrajinských vojáků v Česku bude pokračovat i příští rok. Náklady stoupnou více než 4x. (Foto: AČR)

Výcvik ukrajinských vojáků v Česku bude pokračovat i v roce 2024. Pokračovat bude i účast českých vojáků ve většině zahraničních misí. Rozhodli o tom poslanci. Zatímco letos jsou náklady na mise letos 24 milionů korun, příští rok to má být 115 milionů korun. Dalších 252 milionů korun poputuje na pobyty ozbrojených sil jiných států v Česku za účelem výcviku ukrajinských vojáků.

Informovalo o tom ministerstvo obrany (MO ČR) na webu.

„Návrh zachovává stávající počty pro pobyt, tedy do 800 osob v jednom okamžiku. Nově se rozšiřuje o instruktory ze států NATO pro výcvik i nad rámec asistenční mise EU pro Ukrajinu,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Pro pokračování výcviku ukrajinských vojáků zvedlo ruku 129 ze 150 přítomných poslanců.

Doplnila, že se zvýší počet instruktorů Armády ČR, kteří mohou působit na území států EU v rámci asistenční mise EU z dosavadních 55 na 70 osob.

Návrh také umožňuje zapojení do 20 vojenských instruktorů do výcviku ukrajinských vojáků na území států NATO mimo asistenční misi EU.

Více vojáků bude moci působit i pod hlavičkou mise EU Althea v Bosně a Hercegovině. Dosavadní mandát počítal s 8, nový se 12.

V námořní operaci EU Irini ve Středozemním moři se počet osob zvedá z 5 na 10.

Mise v Nigeru nebude prodloužena, a to kvůli tamní situaci po červencovém vojenském převratu.

„Vnitropolitická situace v zemi je složitá a dlouhodobější vývoj lze jen stěží predikovat. Proto jsme v materiálu nežádali o schválení působení v Nigeru v roce 2024,“ řekla Černochová.

Pokud by se podle ní situace v zemi zlepšila, předložil by resort obrany vládě a parlamentu samostatný návrh.

Zatímco letos jsou náklady na mise letos 24 milionů korun, příští rok to má být 115 milionů korun.

Dalších 252 milionů korun poputuje na pobyty ozbrojených sil jiných států v Česku za účelem výcviku ukrajinských vojáků.

Prezident Petr Pavel požaduje, aby Česko dávalo na obranu více než 2 procenta HDP. Řekl to letos v říjnu na College of Europe v Bruggách.

V souladu se závěry červencového summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu Pavel zdůraznil, že velmi pravděpodobně bude nutno jít nad rámec 2 procent výdajů na obranu.

Členské státy NATO se na summitu došly ke shodě, že 2 procenta HDP by měla být považována spíše za spodní hranici, nikoliv za výdajový strop.

Server Politico dále uvedl, že tento cíl plní jen třetina z 31 států aliance. (pet)

Prezident Pavel vyzval k další pomoci Ukrajině. Varoval před vítězstvím Ruska