NKÚ: Česko bylo loni nejrychleji se zadlužující zemí v Evropské unii. Růst HDP v ČR byl jeden z nejnižších v EU. (Ilustrační foto)

Česko bylo loni nejrychleji se zadlužující zemí v Evropské unii. Růst HDP v ČR byl jeden z nejnižších v EU. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021. Úřad dále konstatoval, že  schodek rozpočtu překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020.

Na druhé straně však NKÚ poukázal na to, že v ČR je nejnižší nezaměstnanost ze zemí Unie.

Ačkoliv zůstala Česká republika jednou z nejméně zadlužených zemí Evropské unie, byla zároveň meziročně nejrychleji se zadlužující zemí. Podíl veřejného dluhu ve vztahu k HDP se loni zvýšil meziročně o 4,2 procentního bodu, což bylo nejvíce ze všech zemí EU, upozornil NKÚ.

„Zatímco dvacet zemí Unie dokázalo v roce 2021 meziročně své zadlužení k HDP snížit, to naše vzrostlo o více než čtyři procentní body,“ konstatoval prezident NKÚ Miloslav Kala.

Podle něho brání lepšímu výsledku zejména vysoký podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů státu.

„Bez zásadní reformy těchto výdajů – počínaje omezením agend zabezpečovaných státem – bez razantního zefektivnění, zrychlení a zeštíhlení státního aparátu a bez reforem všech systémů, včetně sociálního a zdravotního, nelze veřejné rozpočty zkonsolidovat. A to ani v dobách ekonomického růstu,“ upozornil Kala.

Právě mandatorní a kvazimandatorní výdaje pohltily v roce 2021 již téměř 94 % příjmů státního rozpočtu. Pouze 6,4 %, tedy přibližně 95 mld. Kč, zbývalo vládě na reakce na aktuální ekonomické či sociální problémy nebo na nastartování ekonomiky pomocí investic.


Nejvyšší kontrolní úřad


Pokud nebudou provedeny kroky vedoucí k úsporám na výdajové straně státního rozpočtu, bude nutné posílit jeho příjmy, dovodil NKÚ.

Schodek státního rozpočtu dosáhl v roce 2021 téměř 420 mld. Kč. O více než 52 mld. Kč tak překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020. A to přesto, že ekonomické restrikce související s pandemií covidu-19 v loňském roce nedosahovaly takové míry jako v roce 2020.

ČR se loni zařadila mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU, když její HDP meziročně vzrostl o 3,3 %, což bylo o 2,1 procentního bodu méně než průměr EU. V porovnání s ČR vykázaly nižší růst HDP pouze Slovensko a Německo.

Podle NKÚ zabránilo vyššímu meziročnímu růstu HDP zejména meziročně výrazně horší saldo zahraničního obchodu. To na rozdíl od vysokých přebytků v minulých letech skončilo v roce 2021 deficitem 1,5 mld. Kč.

Důvodem tohoto vývoje byly vyšší ceny dováženého zboží, zejména ropy a zemního plynu, a nižší zahraniční poptávka.

Na druhé straně si ČR i v roce 2021 udržela v rámci EU nejnižší míru nezaměstnanosti, a to 2,8 %. Byla tak o 4,2 procentního bodu nižší než průměrná míra nezaměstnanosti v Evropské unii (7 %).

Novela zákona o rozpočtovém určení daní měla přinést obcím a krajům dodatečné příjmy a zmírnit výpadek daně z příjmů fyzických osob po zrušení superhrubé mzdy. Hospodaření územních rozpočtů po konsolidaci skončilo v přebytku 41,3 mld. Kč a meziročně se zvýšilo o 27,3 mld. Kč.

Zůstatek na bankovních účtech samospráv dosáhl na konci roku 2021 částky 367,5 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 47,4 mld. Kč.

„Územní rozpočty potřebují určitou rezervu. Je však třeba se ptát, zda současné rezervy nejsou již nadměrné, navíc znehodnocované vysokou inflací,“ dodal prezident NKÚ. (sfr)