Senát chce zakázat poskytování dotací firmám s nesrovnalostmi kolem vlastnictví.

Senát chce zakázat poskytování dotací firmám s nesrovnalostmi kolem vlastnictví. Kromě toho senátoři odklepli změnu, na základě které by zadavatel výběrového řízení musel po uchazečích požadovat informace o jejich majitelích. Zákon nyní zamíří zpátky do sněmovny, která v listopadu úpravy Senátu v rámci novely zákona zamítla.

Zákon byl kritizovaný opozicí i některými organizacemi, protože měl údajně pomoci premiérovi Andreji Babišovi (ANO) s kauzou střetu zájmů. Jednalo se konkrétně o část, kterou do návrhu zákona prosadilo ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou (ANO).

Vyplývalo z ní, že za skutečného majitele svěřenského fondu by byl zcela automaticky považován obmyšlený, což je osoba, která má z fondů prospěch (v tomto případě Babiš).

Podle nové předlohy by Babiš byl považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil skupinu Agrofert, ale nikoliv za vlastníka holdingu.

Poslanci ale toto ustanovení z návrhu vyškrtli.

Novela má umožnit poskytovatelům dotace nebo veřejné podpory zjistit majitele firmy buď z evidence skutečných majitelů, nebo si ji v případě zahraničního vlastníka nechají doložit.

V případě, že nepůjde skutečné majitele identifikovat, peníze by neměly být subjektu poskytnuty.

Babiš sice koncern Agrofert převedl začátkem roku 2017 do svěřenského fondu, stále je ale jeho beneficientem, takže veškeré zisky všech firem ve fondu jdou právě českému premiérovi. Tvrzení, že je ve střetu zájmů, Babiš dlouhodobě odmítá. Opakovaně také dříve zdůraznil, že kvůli němu a Agrofertu se žádné evropské dotace vracet nebudou.

Podle auditu Evropské komise navíc Babiš stále ovládá holding Agrofert a porušuje tak českou i evropskou legislativu. Komise proto požaduje vrácení dotací a současně kontrolu dalších dosud neprověřených projektů koncernu. (pel)

Při žádostech o dotace budou muset firmy uvádět skutečného vlastníka. Úřady to nemusí ověřovat