Věra Jourová má mít v nové evropské pseudovládě na starosti dodržování hodnot Evropské unie a transparentnost.

Nominování Věry Jourové do funkce „hodnotové eurokomisařky“ v nové Evropské komisi předsedkyně Ursuly von der Leyenové vyvolalo v Česku pozdvižení. Kritizována byla bezvýznamnost získaného „portfolia“. Naopak, baron „Prášil“ Babiš opěvoval v této souvislosti jednak sám sebe a jednak získanou židli pro Jourovou jako historický úspěch a poctu pro Českou republiku.

Babišova nominantka v Bruselu, Věra Jourová, má mít v nové evropské pseudovládě na starosti dodržování hodnot Evropské unie a transparentnost. Realita plynoucí ze samotné existence zmiňované funkce je mnohem krutější, než fakt, že ji mnozí tuzemští oponenti považují buď za pokus o rozleptání Visegrádské čtyřky nebo za resort, z něhož se pro Česko nedají vytěžit žádné speciální prebendy.

Pochopitelně, s výjimkou těch finančních pro samotnou Jourovou, která si jako jedna z mnoha místopředsedkyní EK polepší platově o zhruba 50 tisíc měsíčně (její plat má činit 646 tisíc Kč měsíčně).

Jourová se fakticky stane první českou komisařkou, jejíž náplň „práce“ bude téměř výhradně orwellovská, tedy směřující k udržování a k dalšímu posilování dystopického charakteru Evropské unie.

Rozeberme si postupně jednotlivé segmenty výkonu funkce naší „komisařky pro hodnoty a transparentnost“, jak vyplynuly z dosavadních vyjádření.

Ideová policistka

Být komisařem pro (evropské) hodnoty silně připomíná Orwellovu totalitní ideovou policii z ikonického románu 1984. Evropská unie totiž nemá žádné skutečné hodnoty, i když se za ně snaží vydávat cokoliv. Cokoliv, co zavání vznešeností a nezavání totalitou, například hodnotu jménem „demokracie“, ale k té se ještě dostaneme.

Jedinou skutečnou „hodnotou“ Evropské unie (z pohledu jejích vůdců a zaměstnanců) je samotná existence (tedy přežívání a bobtnání) Evropské unie.

Za další „hodnoty“, jež EU reálně vyznává a prosazuje, lze reálně označovat posilování centrální moci Evropské komise (a jiných orgánů EU), další regulace, jež soustavně odlupují poslední zbytky svobod a postupnou unifikaci kontinentu do jednoho totálně zintegrovaného superstátu, jenž centrálně řídí a plánují fenomenálně placení a totalitní myšlence sjednocené Evropy fanaticky oddaní poloúředníci-polopolitici typu Věry Jourové.

Prognostik Maroš

Na tomto místě nelze neučinit odbočku: V babišovském povyku kolem historického „úspěchu“ Věry Jourové zapadla mimo jiné i zarážející podivnost vymezení funkce slovenského komisára Maroše Šefčoviče. Ten se má stát komisařem pro „interinstitucionální vztahy a prognostiku“…

Být komisařem, jehož funkcí je zabývat se vztahy mezi jednotlivými úřady, dalece překonává všechno zlé, co bylo kdy vysloveno o řádění úředního šimla a zhoubném bujení státního úřednictva.

Představme si hypoteticky, že by ve vládě ČR byla vytvořena funkce ministra, jehož náplní práce by bylo zabývat se vztahy mezi ministerstvy…Tedy, jakési „Ministerstvo pro vztahy mezi ministerstvy“.

Občané (kteří ještě nerezignovali na sledování politického hemžení) by se tomu vysmáli a premiér by za pokus o cosi takového měl velkou ostudu. Ale pokud se podobná zhůvěřilost děje na evropské úrovni, nikdo si toho pořádně ani nevšimne. A pokud všimne, tak to považuje za „normální“… I co, však daňoví poplatník už zaplatil i větší šílenosti.

Šefčovič ale bude také komisařem pro prognostiku. Tohle už vysloveně zavání šamanstvím neboli snahou Unie o politický okultismus a věštění z křišťálové eurokoule.

Takto krutá denunciace „prognostické vědy“ se může jevit jako přísná. Ale máme své zkušenosti. V čele státu máme nejznámějšího středoevropského prognostika, Miloše Zemana. Člověka, který se vždy a ve všem spletl…

Ostatně, Šefčovič nedokázal předpovědět ani svůj osobní neúspěch ve volbách slovenského prezidenta. Přesto hodlá prognózovat chování stovek milionů obyvatel Evropské unie? Anebo snad počítá s Evropou složenou z obyvatel, kteří už nemají povoleno se svobodně rozhodovat o svých životech?

Z představy, že Evropská unie hodlá skrze vědecké prognózy řízené Marošem Šefčovičem centrálně plánovat budoucnost, musí jít soudnému obyvateli po zádech strachuplné mrazení…

Symbol neprůhlednosti

Ale zpět k „hodnotové komisařce“ Věře Jourové. Ta má v popisu funkce „transparentnost“. Což v sobě opět skrývá záchvěv orwellovského světa. Evropská unie a Evropská komise jsou dlouhodobě symbolem absolutní netransparentnosti a nepochopitelnosti fungování.

Rozhodování v rámci EU je tak složité a tak rafinovaně ušité na míru úředníkům a lobbistům, že pro běžného smrtelníka je prakticky dopředu zcela marné se pokoušet cokoliv chápat. Jestliže se komisařka zcela netransparentního soukolí bude snažit dohlížet na transparentnost okolního světa, je to pouze a jen výsměch tomuto okolnímu, nebruselskému světu.

Směrnice nejsou právo

Jourová má prý také dohlížet na právo, respektive „čistotu práva“. Další pozdrav z orwellovského románu. Samotná evropská unie přece není založena na skutečném, přirozeném právu, respektive na vládě práva. Je založena vládě účelových nařízení a směrnic, jež slouží buď regulatornímu ukrádání svobod, nebo posilování centrální moci nebo utilitárním zájmům lobbistických skupin či vybraných států. Typicky pak slouží všem těmto cílům současně.

Směrnice nejsou právo. Směrnice jsou diktát aktuálních vládců Unie.

Ohánění se snahou o hájení čistého práva je vlastně jen kamuflovaným vyjádřením toho, že bude komisařka pokračovat ve vytváření či hlídání práva, jež slouží primárně cílům bruselských vládců.

Nemá snad ani smysl rozebírat hlouběji další, bytostně orwellovské segmenty „hodnotového portfolia“ Věry Jourové, jako je boj s dezinformacemi… Zjevným cílem je a bude šíření unijních „kontradezinformací“, tedy propagandy, jejímž smyslem je hájit mocenské status quo a obhajovat vše, co komise provede či naplánuje…

Hrůzný dohled

Součástí komisařské funkce paní Jourové má být cosi jako „dohled nad demokracií“ v Evropské unii. I nad tímto záměrem by Orwell musel s hrůzou zajásat.

Bruselská kontrola demokratického vývoje na území Unie přímo zreálňuje Orwellovy varovné totalitární vize. Demokracie totiž na evropské úrovni fakticky neexistuje. Přesto bude „naše“ eurokomisařka hlásat demokracii a dohlížet na demokratické pořádky…

Podivuhodné je, že „demokratická kontrolorka“ Věra Jourová bude mít v Komisi cosi jako konkurentku… Další místopředsedkyně EK, Chorvatka Dubravka Šuicaová, bude komisařkou „pro demokracii a demografii“.  Raději ani nedomýšlet, co všechno (jaké sociální experimenty) v sobě skrývá zlověstné spojení demokracie s demografií…

Tak či tak, těžko hledat výstižnější důkaz zmatečnosti, nepochopitelnosti a tedy i netransparentnosti vymezení a „fungování“ Evropské komise, než jsou 2 komisařky, jež mají obě na starost demokracii, přičemž jedné k tomu do gesce „přibalili“ ještě demografii.

Ale proč se tomu vlastně divit. Vždyť Evropská unie vznikla jako záměrně nedemokratický a neprůhledný projekt. Sice v posledním období umožňuje některé kosmetické „demokratizační“ prvky (související s Evropským parlamentem), ale přesto se na nedemokratické podstatě celého mechanismu (ostatně, i mnozí europeisté připouštějí demokratický deficit) nic nemění.

Kamufláž pro nedemokratické kroky a záměry centrály s využitím demokraticky se tvářící „zástěrky“ či velkého banneru s nápisem „demokracie“. To je podstata Evropské unie.

Až bude zase někdo jásat nad historickým úspěchem České republiky, neměl by zapomínat, čemu Evropská komise a její „transparentní a hodnotová“ komisařka ve skutečnosti slouží…

VÍCE O TÉMATU ČTĚTE ZDE:

Babišova prohra: Jourová ekonomické portfolio nezískala. Bude dohlížet na hodnoty EU