Evropská unie zmrazila majetek šesti firmám z Ruska a Krymu. Důvodem je jejich podílení se na výstavbě mostu z ruské pevniny přes Kerčský průliv na Krym. Podle EU firmy podpořily upevňování ruské kontroly nad anektovaným Krymským poloostrovem.

Unie zmrazováním majetku a zákazy vstupu na své území reagovala na jaře 2014 na ruskou anexi ukrajinského Krymu. V současnosti je na seznamu 44 společností a také 155 fyzických osob, které svým chováním narušily ukrajinskou územní celistvost a svrchovanost.

Už před několika týdny Unie do konce ledna 2019 prodloužila své hospodářské sankce zaměřené na určité části ruské ekonomiky; tato opatření souvisejí s ruským postupem na východní Ukrajině a s plněním minských dohod.

Ruské ministerstvo zahraničí nové sankce označilo za „podvratnou politiku namířenou proti obyvatelům Krymu“. Západ podporuje ty, kdo volají po blokádě poloostrova, a zároveň trestá ty, kdo tam budují objekty civilní infrastruktury, prohlásila v Moskvě mluvčí ministerstva Marija Zacharovová.

Většina ze šesti firem, které nově nemohou disponovat svým majetkem v Unii a kterým občané i společnosti z EU nesmějí poskytovat finanční prostředky, sídlí v Rusku. Je mezi nimi i významná ruská firma PAO Mostotrest, zabývající se výstavbou mostů, silnic či železnic. Postižena byla třeba také společnost „Zaliv“ sídlící na Krymu a patřící Arkadiji Rotenbergovi, tedy oligarchovi s těsnými vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina.

Asi devatenáct kilometrů dlouhý most, který Krymu poskytuje železniční i silniční spojení přes ostrov Tuzla s Tamaňským poloostrovem v ruském Krasnodarském kraji, otevřel Putin osobně letos v květnu. Označil to za historickou událost, zatímco podle Ukrajiny šlo o „výsměch mezinárodnímu právu“. (jaz)