Zvýšení odvodů ČR do EU je nejasné. Ministerstvo financí odhaduje, že by Česko mohlo být čistým příjemcem peněz z EU ještě minimálně 7 let.

Ministerstvo pro místní rozvoj odmítlo zprávu některých médií o tom, že by resort na nedávném jednání v Budapešti odsouhlasil navýšení odvodů ČR do rozpočtu Evropské unie. Ministerstvo financí uvedlo, že je o případném navýšení příspěvků ČR do společné unijní kasy připraveno jednat.

V některých médiích se po jednání ministrů zemí Visegrádské skupiny v Budapešti, jehož se účastnila i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, objevila informace, že osm východoevropských zemí včetně Česka podpoří zvýšení příspěvků členských zemí do rozpočtu Evropské unie. S tím, že zvýšenými odvody ze zemí jako Česko budou nahrazeny budoucí výpadky příjmů Bruselu po odchodu Velké Británie z EU.

MMR však tvrdí, že přímo o zvýšení odvodů členských zemí se v Budapešti nejednalo.

„Ministři se shodli na nutnosti zachování silné politiky soudržnosti, jejímž cílem je pomoci méně rozvinutým regionům EU. O rozpočtu jako takovém se ale vůbec nejednalo. Tuto otázku prohlášení uvádí pouze jako možnost pro další debaty,“ vysvětlila Veronika Vároši, ředitelka odboru komunikace MMR

„Téma zvyšování odvodů na jednání nebylo předmětem všeobecné diskuse a nebylo předmětem rozhodování či hlasování.“

„V rámci příspěvků ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové podpora navýšení odvodů do rozpočtu nezazněla, stejně tak se explicitně k této otázce nevyjádřily i další země. Vyjednávání příštího finančního rámce spadá do gesce Ministerstva financí,“ doplnila Vároši za MMR.

Připraveni k diskusi

Ministerstvo financí (MF) připustilo, že možnost zvyšování odvodů Česka do unijního rozpočtu bude předmětem dalších vyjednávání. Pozice MF přitom vychází ze schválené pozice vlády ČR k rozpočtu EU po roce 2020.

„Ta říká, že s ohledem na rozpočtové dopady brexitu a potřebu zajistit odpovídající financování priorit EU je ČR připravena diskutovat vyšší než 1% podíl rozpočtu EU na hrubém národním důchodu EU,“ upřesnil Jakub Vintrlík z oddělení vnějších vztahů a komunikace ministerstva financí.

S tím, že stávající podíl rozpočtu EU na hrubém národním důchodu EU činí právě 1 procento.

To, zda ČR vyšší objem rozpočtu EU podpoří, bude podle Vintrlíka záležet na struktuře výdajů budoucího rozpočtu EU. Tedy na tom, kolik prostředků bude určeno na priority vlády ČR jako jsou kohezní politika EU, zemědělství, bezpečnost EU, ochrana hranic a na podmínkách pro čerpání evropských prostředků.

„Znamená to, že ČR ani ministerstvo financí automaticky nepodporuje vyšší rozpočet EU než 1 procento hrubého národního důchodu EU a nepodporuje tím ani automaticky vyšší platby ČR do rozpočtu EU,“ zdůraznil Vintrlík za MF.

Česko získalo 695 miliard

Česká republika v roce 2017 odvedla do rozpočtu EU 42,4 mld. Kč a současně v průběhu tohoto roku obdržela z rozpočtu EU celkem 97,9 mld. Kč.

Tzv. čistá pozice ČR (rozdíl mezi příjmy přerozdělenými z Bruselu a odvody do unijního rozpočtu) v roce 2017 byla kladná (ČR více peněz získala), když činila 55,4 mld. Kč.

Nejvyšší úrovně tato kladná čistá pozice dosáhla v roce 2015, kdy do Česka z Bruselu přiteklo o 150 miliard Kč více, než kolik ČR do unijní kasy odvedla.

Naopak, v roce 2005 byla kladná čistá pozice ČR jen 2 miliardy korun a o rok později činila jen necelých 7 miliard Kč.

Od vstupu do EU v květnu 2004 do konce roku 2017 zaplatila Česká republika do rozpočtu EU celkem 515,8 miliardy korun a za celé toto období získala 1,211 bilionu korun. Celkem Česko od roku 2004 získalo z EU o 695,5 miliardy korun více, než do něj odvedlo.

Nejasná budoucnost

Výše odvodů Česka do unijní kasy v nadcházejících letech zůstává nejasná, stejně jako otázka, jak dlouho ještě Česko bude čistým příjemcem eurodotací.

Vintrlík z ministerstva financí upozornil na fakt, že dle stávajícího systému odvodů, tedy pokud by nedošlo ke změnám, by vystoupení Spojeného království z EU znamenalo až 10% výpadek příjmů rozpočtu EU.

Resort však zatím nedokáže odhadnout, jak by se takový výpadek příjmů promítl do případných vyšších odvodů Česka do rozpočtu EU.

MF: „Vystoupení Spojeného království z Evropské unie se samozřejmě nemusí automaticky řešit plnou kompenzací výpadku příjmů a zvyšováním odvodů ostatních členských států.“

Pro následující programové období začínající rokem 2021 zatím nejsou známy podmínky pro odvody členských států do rozpočtu EU a stejně tak nám není známo, jaký rozpočet EU se na programové období 2021 až 2027 vyjedná.

Podle Vintrlíka se dopady brexitu reálně projeví až v roce 2021 a v následujících letech. Do roku 2020 by Spojené království mělo veškeré rozpočtové závazky hradit.

„Vystoupení Spojeného království z Evropské unie se samozřejmě nemusí automaticky řešit plnou kompenzací výpadku příjmů a zvyšováním odvodů ostatních členských států.“

„Jednou z možností je ponechat obdobnou výši příspěvků členských států a nekompenzovat tak výpadek příjmů od Spojeného království, čímž by se celkový rozpočet EU snížil,“ konstatoval Vintrlík.

Ministerstvo pro místní rozvoj připustilo, že jedním z možných scénářů je, že se v následujícím rozpočtovém období stane Česko čistým přispěvatelem do rozpočtu EU, nikoliv tedy již čistým příjemcem. Bližší odhad, ve kterém roce to nastane, však neuvedlo.

MF: „Jednou z možností je ponechat obdobnou výši příspěvků členských států a nekompenzovat tak výpadek příjmů od Spojeného království, čímž by se celkový rozpočet EU snížil.“

Ministerstvo financí odhaduje, že by Česko mohlo být čistým příjemcem prostředků z EU ještě minimálně 7 let.

„Návrh na budoucí finanční rámec na roky 2021-2027 bude předložen na konci května tohoto roku. V současnosti tak pracujeme pouze s určitými předpoklady, na základě kterých MF očekává, že ČR bude čistým příjemcem z rozpočtu EU minimálně do roku 2025,“ upřesnil Jakub Vintrlík z ministerstva financí.