V důsledku Babišova čtyřletého řádění fakticky přestaly existovat morální/etické bariéry pro vstup a pobyt v politice. Výsledkem pustošivého rozvratu, přiživovanému z Hradu, je válka všech proti všem.

Babišem chystanou menšinovou vládu doplněnou (údajnými) odborníky obhajují i mnozí antibabišisté jako slušné a demokratické řešení. Větší nesmysl těžko pohledat. Tento postup, tedy menšinová vláda s nevolenými odborníky, zcela popírá smysl demokratických voleb a rozbíjí podstatu demokracie na padrť.

Sestavovat menšinovou vládu po volbách, v nichž hlasovalo více než 60 procent oprávněných voličů jednoznačně ve prospěch pestrosti a stranické různosti, je počin jdoucí proti demokracii a proti vůli voličů. Dalo by se dokonce říci, že to je prachsprosté (přinejmenším proto, že Babiš je arogantní, sprostý a povýšený zbohatlík) pohrdání vůlí voličů.

Menšinová vláda vedená Babišem okořeněná mýtickými „odborníky“ je čin, který je doslovným znásilněním podstaty demokracie a je v rozporu s výsledky demokratických voleb.

Není ani trochu demokratické, aby v zemi vládl jeden jediný člověk, nota bene člověk, jako je a to Andrej Babiš. Vidí a vědí snad téměř všichni (snad s výjimkou členů ANO), že ANO je podnikatelský projekt vlastněný a tvrdě manažersky řízený svým majitelem.

Vláda jedné osoby

Neexistuje tedy žádná vláda hnutí ANO (ať už taková či maková). Pokud by se ji opravdu podařilo nainstalovat, bude to vždy vláda jedné osoby. Což je paradox. Vyhnali jsme před 27 lety z ústavy monopolní vládu jedné strany, ale ta se nám vrátila oknem v podobě monopolní vlády, jejíž řídící páky svírá pevně jedna jediná osoba.

To ale není jediný argument proti menšinové vládě. Menšinová vláda v té podobě, jak se chystá, je ve svém důsledku popřením poměrného volebního systému a neformální (ale reálnou) přeměnou na systém většinový, v němž vítěz bere vše…

Pro Babišovo ANO hlasovala méně než třetina voličů (přesněji, 29 % voličů, respektive pouhých 17,9 z oprávněných voličů). Copak jde jen tak pohrdnout demokratickou vůlí těch zbývajících 70 % voličů, respektive více než 80 procent všech oprávněných voličů?

Ti přece rozdali karty jinak, než na menšinovou vládu jednoho trestně stíhaného oligarchy. Ti zcela jistě nechtěli volit ANO ani Babiše a už tuplem nechtěli, aby zde po další 4 roky vládl jakýsi Babiš prostřednictvím svých zaměstnanců a podřízených v jednobarevné „menšinové“ vládě ANO, dochucené několika loajálními „odborníky“.

Opak demokracie

Ne, menšinová vláda není vyústěním demokracie, ale jejím pravým opakem. Skutečná demokracie ze své podstaty vyžaduje “vládu lidu“, tedy zapojení co nejširší voličské reprezentace do všech rozhodovacích procesů a to zejména na úrovni vlády.

I politologický začátečník ví, vláda státu není odborným diskusním grémiem expertů. Je to orgán výsostně politický, který přijímá převážně politická rozhodnutí.

Copak nikým nevolení experti, kteří nikoho nezastupují a zodpovídají se nikoliv voličům, nýbrž (zřejmě) jen Andreji Babišovi, mohou čistě odborně posoudit, jaké mají být daně? Jestli má vláda zvýšit důchody a nebo za ušetřené peníze postavit dálnice? Ani náhodou.

Pokud by tuhle pohádku chtěl někdo prodávat veřejnosti, musel by to být korunovaný podvodník a manipulátor.

Vláda není stroj

Vláda je politický orgán, nikoliv poloautomatický stroj na řešení rovnic o jedné neznámé, k jehož programování postačuje pár nezávislých odborníků…  Odborníci ve vládě, bez mandátu voličů, jsou výrazem nedemokratičnosti, jelikož neprošli sítem voleb a nedostali mandát od voličů.

S mírnou nadsázkou řečeno, ze strany profesionálních propagandistů je bizarní, pokud vytvářejí dojem, že vláda za podpory většiny je laickou vládou politiků, zatímco vláda bez důvěry sněmovny je vládou nestranických odborníků…

Menšinová vláda, vyšperkovaná mediálně spásnou rolí nezávislých či dokonce politicky závislých odborníků (zastupujících opoziční strany,… myslel tento nápad Babiš vážně?) jsou ovšem současně výrazem bezradnosti majitele hnutí ANO.

Politický separát

Ten se stal pro celou českou parlamentní politickou scénu stejně nestravitelným, jako je potravinářský separát, jež ve svých výrobnách přidává do levných uzenin, na kterých pohádkově vydělává.

Rodící se situace, v níž trestně stíhaný oligarcha hraje jakousi podivnou hru na menšinovou vládu, ukazuje jednak na vysokou toxicitu hnutí ANO (= agromagnáta A.B.), ale také na kuriózní nový jev v domácí politice.

Poprvé ve volbách vyhrála strana, s níž si vůbec nikdo nechce špinit ruce, potažmo stranickou image. Jinými slovy, strana, jejíž koaliční potenciál je roven čisté nule.

Jistě, celou polistopadovou historií prochází toxická KSČM, se kterou nikdo (alespoň otevřeně) nechtěl spolupracovat. Komunisté však nikdy volby nevyhráli a příčinou jejich toxicity byl primárně politický program této strany, nikoliv podvodný či oligarchický odér jejích představitelů.

Mutační přínosy

Je proto na čase se zamyslet, jaké byly či jsou přínosy vstupu Andreje Babiše do politiky. Z dnešního pohledu se dá už téměř s jistotou říci, že dominujícím „přínosem“ je totální zmutování politického systému do výbušného stavu totální nenávisti a hlubokých animozit, o což se Babiš přičinil intenzivním hloubením příkopů ve společnosti, vedením válek proti nenáviděným skupinám obyvatel a zadupáním všech etických a morálních kritérií do země.

V důsledku Babišova čtyřletého řádění fakticky přestaly existovat morální/etické bariéry pro vstup a pobyt v politice. Výsledkem pustošivého rozvratu, přiživovanému z Hradu, je válka všech proti všem.

Za tohle by měl být Babiš odměněn podporou jeho menšinové vlády a uvolněním cesty k monopolnímu vládnutí nad Českou republikou?

To jistě ne. Právě naopak. Měl by za to být popohnán k zodpovědnosti a to mimo jiné například jeho vyhnáním z dosahu jakékoliv politické moc.