Vědci objevili unikátní soustavu několika planet, které jsou obyvatelné a nachází se kousek od Země. (Foto: NASA)

Astronomové objevili soustavu sedmi planet obíhajících kolem červeného trpaslíka. Tyto extrasolární planety jsou nejen velikostí srovnatelné se Zemí, ale tři z nich také leží v tzv. obyvatelné zóně. To znamená, že by se na nich mohla nacházet voda a snad i život. O objevu informovaly Evropská jižní observatoř, jejímž členem je i ČR, a americká agentura NASA.

„Je to úžasný planetární systém – nejen tím, kolik planet jsme v něm našli, ale hlavně proto, že jsou všechny překvapivě podobné Zemi,“ neskrýval nadšení Michaël Gillon z výzkumného střediska STAR při univerzitě v Lutychu, , který je hlavním autorem článku v časopise Nature, kde byl objev zveřejněn.

Vědci soustavu objevili s využitím vesmírných i pozemních přístrojů včetně dalekohledu Trappist v chilské observatoři La Silla. Odtud chladného trpaslíka pojmenovali Trappist-1 a planety, které kolem něj obíhají, označili podle vzdálenosti od mateřské hvězdy jako Trappist – 1b, c, d, e, f, g, h.

Jedná se sice o mimořádně chladného trpaslíka, ale planety kolem něj obíhají na blízkých drahách, mnohem menších, než je oběžná dráha Slunci nejbližší planety Merkur. Proto je naděje, že by na jejich povrchu mohla být voda v kapalném stavu.

Šest z nich je velikostí a teplotami na povrchu srovnatelných se Zemí – planety Trappist -1c, d a f dostávají od své hvězdy podobné množství energie jako Venuše, Země a Mars. Tímto se jedná o systém s dosud nejvyšším počtem planet podobných té naší, a současně o nejvíce planet, na jejichž povrchu by mohla být voda. Ještě zajímavější je, že se sluneční soustava s touto konstelací nachází jen čtyřicet světelných let od té naší.

Červený trpaslík, který je výrazně menší než naše Slunce, k nim není tak blízko, aby jeho energie vodu na planetách vyvařila. Naopak, energie může být tak akorát k uchování vody v tekutém stavu (po dostatečně dlouhou dobu), a tedy i k vytvoření atmosféry.

Ilustrace pravděpodobného života na jedné z planet. (Ilustrace: NASA / JPL-Caltech)

„Trpasličí hvězdy, jako je TRAPPIST-1, vydávají podstatně méně energie než Slunce. Pokud na povrchu planet v takovém systému má existovat kapalná voda, musejí obíhat na mnohem bližších oběžných drahách než v případě Sluneční soustavy. Naštěstí se zdá, že právě takovou kompaktní konfiguraci systému máme před sebou v případě hvězdy TRAPPIST-1,“ vysvětlil spoluautor práce Amaury Triaud.

(pel)