Lidstvo může být vyhubeno již v nejbližších pěti letech, varovali experti na globální světové katastrofy. Za nejpravděpodobnější hrozbu označili jadernou válku a přírodní či uměle řízenou pandemii.
Lidstvo může být vyhubeno již v nejbližších pěti letech, varovali experti na globální světové katastrofy. Za nejvážnější a nejpravděpodobnější hrozby ve své zprávě označili jadernou válku a přírodní či uměle řízenou pandemii typu ptačí chřipky.
Nejnovější zpráva organizace Global Challenges Foundation se zaměřuje na rizika globálních katastrof, které dokáží vymazat z povrchu zemského 10 procent populace, tedy zhruba 740 milionů lidí.
Podle této zprávy představují pro lidstvo v nejbližších 5 letech největší hrozbu jaderná válka a pandemie nebezpečného a rychle se šířícího viru, jakým je například ptačí chřipka.
Připouštějí přitom možnost, že taková globální epidemie může být napříč planetou někým šířena i záměrně.
Právě těmto 2 nejpravděpodobnějším rizikům by podle expertů na katastrofy mělo lidstvo věnovat největší pozornost.
Za o něco méně pravděpodobné, ale stejně tak vážné ve své zprávě označili hrozbu katastrofy způsobené globálními klimatickými změnami a ničivý dopad asteroidu na Zemi.
Velmi silně také varovali před hrozbou umělé inteligence, která se podle nich může vymknout lidské kontrole. Naplnění této hrozby v nejbližších 5 letech však označili za méně pravděpodobné, než výše uvedená rizika.
Stejnou pravděpodobnost rizika však ve své zprávě přiřadili i katastrofě způsobené potenciální ničivou erupcí supervulkánu.
Jako další možný rizikový faktor, který by mohl globálně zasáhnout obyvatele, uvedli selhání některého geoinženýringového projektu, jakými jsou například snahy o kontrolu počasí.
Katastrofy nelze ignorovat
„Netvrdíme sice, že k těmto katastrofám dojde zítra či letos, ale rozhodně bychom tyto hrozby neměli ignorovat,“ uvedl Sebastian Farquhar, ředitel projektu Global Priorities, který se na nové zprávě o globálních rizicích podílel společně s Oxfordskou univerzitou.
Zakladatel Global Challenges Foundation, Laszlo Szombatfalvy, vyjádřil naději, že jejich zpráva pomůže prohloubit znalosti o celoplanetárních hrozbách.
„Doufám, že tím poskytneme dostatečně živnou půdu jak pro diskusi, tak pro tvorbu návrhů, co by lidstvo mělo učinit pro lepší zvládání a odvrácení všech rizik,“ dodal.
Mezi 22 doporučeními je ve zprávě uváděna například nutnost, aby rozhodnutí přijatá mezinárodními organizacemi byla závazná pro členské státy. Což by znamenalo, že by se jednotlivé národy musely vzdát rozhodovacích pravomocí ve prospěch jedné či více celosvětových organizací, které by měly mandát k řešení globálních hrozeb a rizik.
„Potřebujeme vybudovat společenství, které se bude zabývat globálními riziky. To vyžaduje, abychom zásadně zvýšili globální spolupráci na řešení všech těchto problémů,“ zdůraznil Szombatfalvy. (sfr)
