Ve státní svátek 28. října budou mít větší obchody poprvé zavřeno. Svobodné podnikání jim znemožnil zákon o zákazu prodeje.

Letošní svátek 28. října byl fakticky opětovným Dnem znárodnění. Tentokrát byl znárodněn majetek velkých obchodů, kterým politici a státní moc zakázali prodávat ve dnech vybraných státních svátků. Letošní 28. říjen se tak stal prvním dnem, kdy části soukromých podnikatelů bylo odejmuto právo svobodně nakládat se svým soukromým majetkem.

Znárodnění se zatím týká jen několika dnů v roce. Podle zákona, který proti původní sněmovní verzi ještě více přitvrdil Senát, musí obchody zavřít na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den mohou mít otevřeno jen do 12:00.

Zákaz prodeje se nevztahuje na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních. Netýká se lékáren, čerpacích stanic, obchodů na letištích a nádražích ani prodejen v nemocnicích.

Za porušení zákona hrozí pokuta až milion korun. Opakované porušení zákona může stát podnikatele až 5 milionů korun… Což je poměrně drastická sankce za tak „vážný“ zločin, jako je otevření obchodu s nabídkou zboží pro spoluobčany.

Zákon tak zcela arbitrárně vyrábí zločince z podnikatelů, kteří jen chtějí provádět to, co je (zatím) po většinu dnů v roce zcela legální… tedy prodávat zboží zákazníkům.

Po desítky let byl 28. říjen v této zemi slaven jako Den znárodnění. Na počest a oslavu rozsáhlého znárodnění, které bylo v Československu provedeno na základě dekretů prezidenta Beneše v roce 1945.

Vedle konfiskace majetku etnických Němců se jednalo se o rozsáhlé a jednorázově provedené znárodnění (konfiskaci) dolů, velkých průmyslových podniků, podniků potravinářského průmyslu, akciových bank a soukromých pojišťoven.

Znárodňování: Vývojový vrchol lidstva

Čas oponou trhnul. Nacházíme se v nové éře, na vrcholu historického vývoje lidstva, za který bývá označována demokracie. Česko je plnoprávným členem Evropské unie.

A státní moc již opět znárodňuje. A státní svátek je plně ve znamení odborářů a socialistů, kteří opětovně a velmi symbolicky už zase slaví velkou výhru nad „buržoazií“ tím, že jí zakázali podnikat a zbavili ji základní svobody.

Zákaz podnikání, tedy částečné, respektive dočasné znárodnění majetku, se zatím vztahuje na několik dní v roce. Ano, po dobu sedmi dnů státního svátku nepatří již firmy podnikatelům: patří státu, který pod hrozbou násilí nedovoluje podnikatelům podnikat.

V praxi zatím státní moc postupuje v rukavičkách. V obchodech nebudou hlídkovat ozbrojené milice, ale jen úředníci a odboráři.

Komunismus opět na obzoru

Některé obchody si dokonce troufnou v novodobý Den znárodnění svůj krám otevřít s tím, že nebudou prodávat. Budou fungovat jen jako atrakce či výdejna dříve objednaného zboží. Situace už v Česku zašla tak daleko, že platba penězi za požadované zboží je čímsi nežádoucím a tvrdě postihovaným.

Stát tak na sedm dní v roce fakticky vnutil obchodům komunismus. Mohou sice otevřít krám, ale nesmí v něm prodávat. Možná by podnikatelé, kteří 28. října otevřou k předváděcím akcím, během kterých jsou zakázány peníze, měli přechod ke komunismu dotáhnout k dokonalosti a své zboží rozdávat zákazníkům zdarma…

Zákon by tak byl dodržen a princip komunismu naplněn.

Ústava jako cár papíru

Bude zajímavé, pokud se zákon podaří napadnout u Ústavního soudu, jak se k omezenému znárodňování postaví nejvyšší arbitři ústavnosti v zemi.

Pokud by soud dospěl k názoru, že státem nařízené zavírání obchodů na základě velikosti prodejní plochy (obchod s plochou 199 metrů čtverečních může prodávat, obchod s plochou 200 m2 už nemůže, neboť by spáchal zločin) je v souladu s ústavou, pak je možné považovat ústavu za nepotřebný cár papíru, případně Ústavní soud za zcela nepotřebnou instituci.

Babišova biopaliva svátek neslaví

Za rozbor ovšem stojí i role hnutí ANO a jejího předsedy Andreje Babiše v celé záležitosti. Na jedné straně je fakt, že poslanci ANO zákon o zákazu prodeje nepodporovali, nehlasovali pro něj. Zákon o zákazu prodeje ve státních svátcích prosadily v Poslanecké sněmovně hlasy ČSSD, KSČM, lidovců a Úsvitu.

Na straně druhé se zákon netýká například čerpacích stanic, které mohou mít otevřeno nonstop. Dá se tedy říci, že ministr Babiš si jeden z svých byznysů dobře ohlídal.

Babišova dotovaná biopaliva tak mohou téci a být nadále prodávána spotřebitelům nonstop, bez ohledu na státní svátek a probíhající znárodňování majetku podnikatelů…

Absurdní Homo Sapiens

To jen dokresluje absurditu zákona, který sice „chrání“ (proti vůli mnohých) zaměstnance v obchodech nad 200 metrů plochy, kteří nemusí ve svátek do práce, ale stejnou ochranu neposkytuje zaměstnancům obchodů menších. Proč? Pracuje v nich snad odlišný živočišný druh, než Homo Sapiens Sapiens?

Proč nejsou chráněni před prací o svátcích zdravotní sestry? Nemají snad také děti a rodiny?

Ve výčtu absurdit zákona o zákazu prodeje ve státních svátcích by se dalo pokračovat donekonečna.

Horní komora neústavnosti

Základní závěr je ovšem jasný: stát a jeho zákonodárci zcela znemožnili na dobu několika dnů v roce skupině podnikatelů nakládat s jejich soukromým majetkem. Tedy, na několik dní jim tento majetek vyvlastnili, znárodnili.

Ukazuje se, že demokratická veřejná moc se v honbě za politickými body nezastaví před ničím: ani před omezováním svobod, ani před znárodňováním, pokud se tento akt jeví části politiků jako potenciálně „ziskový“ pro lanaření voličů.

Jako zcela symptomatické se pak jeví to, že to byl právě Senát tedy „horní“ komora parlamentu (ona domnělá pojistka ústavnosti), kdo zákon o zákazu prodeje ještě přitvrdil a přidal mezi „zakázané dny“ další 4 státní svátky.

Onen slovutný „garant“ ústavnosti tak sehrál roli přesně opačnou, než jaká je mu při ojedinělých pokusech na jeho obranu připisována.

Nabízí se proto, zcela teoreticky, otázka, zda – v případě, pokud by Ústavní soud posléze shledal zákon o zákazu prodeje ve svátcích protiústavním – by zákonodárci neměli být za své protiústavní rozhodnutí sankcionováni a hnáni nejenom pouze k politické odpovědnosti…