Vláda ČR schválila ministrovi Babišovi státní rozpočet na rok 2017 s deficitem 60 miliard korun. Rozpočet nyní putuje do Poslanecké sněmovny.

Státní rozpočet České republiky má v roce 2017 skončit s deficitem 60 miliard korun a to i přesto, že domácí ekonomika již 3 roky za sebou reálně roste a bude růst i v roce 2017 (odhadem o 2,6 %). Vláda schválila státní rozpočet předložený ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Svobodní v reakci vyzvali sněmovnu, aby rozpočet vládě vrátila k přepracování.

Ministerstvo financí informovalo, že příjmy státního rozpočtu v roce 2017 jsou navrženy v objemu 1 244,7 mld. Kč. Výdaje státního rozpočtu v roce 2017 by měly dosáhnout 1 304,7 mld. Kč.

Deficit státního rozpočtu na rok 2017 tak byl navržen ve výši 60 miliard korun.

Do návrhu státního rozpočtu na rok 2017 byly zahrnuty i příjmů z rozpočtu Evropské unie a z Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, Finančního mechanismu Norska, Programu švýcarsko-české spolupráce, případně jiného finančního mechanismu v celkové výši 98 mld. korun na financování společných programů.

Na rok 2018 přitom ministerstvo počítá s deficitem státního rozpočtu ve výši 50 mld. Kč a pro rok 2019 se schodkem ve výši 30 mld. Kč.

Poslední přebytek v roce 1995

V loňském roce stát hospodařil s deficitem 63 miliard korun (HDP v roce 2015 vzrostl o 4,3 %).

Na letošní rok byl schválen státní rozpočet s deficitem 70 miliard Kč (růst HDP za rok 2016 je odhadován na 2,7 %).

Reálný vývoj letošního roku však naznačuje znatelně lepší výsledek rozpočtu. Na konci srpna 2016 se státní rozpočet ocitl v přebytku 81,2 miliardy korun. Přebytek přitom rostl třetím měsícem za sebou.

Podle některých predikcí by státní rozpočet v roce 2016 mohl reálně skončit s vyrovnanou bilancí mezi příjmy a výdaji.

Česká republika naposledy hospodařila s vyrovnaným, přesněji řečeno přebytkovým státním rozpočtem v roce 1995, tedy za vlády Václava Klause. Přebytek tehdy dosáhl 7 miliard korun (když celkové roční příjmy činily 434 miliard Kč).

Česká ekonomika v roce 1995 rostla tempem 5,9 %. ČR tehdy nebyla členem Evropské unie a nemohla těžit z dotací z evropských fondů.

Sobotka a Babiš

Premiér Bohuslav Sobotka ke schválení návrhu státního rozpočtu s deficitem 60 miliard Kč na rok 2017 uvedl, že výdajovou prioritou vlády jsou bezpečnost a obrana, zvýšení penzí, zvýšení platů ve zdravotnictví a školství a také věda a výzkum.

Ministr financí Andrej Babiš konstatoval, že při sestavování rozpočtu se snažil vyhovět všem rozumným požadavkům.

SPD: Zadlužování budoucnosti pokračuje 

Okamurova Svoboda a přímá demokracie (SPD) označila Babišem navrhovaný schodek státního rozpočtu ve výši 60 miliard korun za neodůvodněný.

„Jde o pokračování zadlužování naší budoucnosti, ke kterému není v době udávaného hospodářského růstu důvod,“ prohlásil v reakci na schválení státního rozpočtu předseda SPD Tomio Okamura.

Strana bude požadovat reformu státního rozpočtu a zastavení financování „takzvaných neziskových organizací“.

„V rámci sociální politiky musí skončit pracujícími lidmi dotovaný blahobyt takzvaných nepřizpůsobivých občanů,“ podotkl Okamura.

K dalšímu zlepšení hospodaření státu i mezd zaměstnanců může podle SPD dojít jen na základě lepší práce se zahraničním kapitálem.

Okamurova strana uvedla, že téměř o jednu desetinu svého hrubého domácího produktu ročně přijde Česká republika kvůli odlivu peněz do zahraničí.

„Podle analýzy Českého statistického úřadu a Eurostatu přichází Česká republika o nejvíce peněz ze všech států Evropské unie,“ konstatovala SPD.

„Jen od ledna do září 2015 odešlo z Česka 449 miliard korun, když většina z této částky skončila v kapsách zahraničních firem. Sobotkova a Babišova vláda však stejně jako v jiných záležitostech nic nekoná,“ dodal předseda SPD Tomio Okamura.

ODS: Babiš zavedl v ČR agrosocialismus

Návrh státního rozpočtu kritizovala ODS.

Podle předsedy strany Petra Fialy se české ekonomice daří, výběr daní roste a to zásluhou podnikatelů, živnostníků a jejich zaměstnanců.

„Vláda by měla přestat plýtvat těmito penězi a využít je k tomu, aby se v České republice žilo ještě lépe,“ zdůraznil Fiala.

Právě v příštím roce jsou podle ODS ty nejlepší podmínky k tomu, aby vláda dosáhla vyrovnaného rozpočtu a zároveň investovala do vzdělání či dopravní infrastruktury.

„Místo toho vláda přijímá tisíce nových státních zaměstnanců, zvyšuje sociální dávky a neváží si tak úsilí aktivních a pracovitých občanů,“ prohlásil šéf ODS.

„O veřejných prostředcích pro své firmy rozhoduje dokonce člen vlády, což pro agrosocialismus představuje ideální splynutí státu s velkým kapitálem.“

„Vláda Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše nám tímto rozpočtem a svojí celkovou hospodářskou politikou zavádí nový ekonomický systém – agrosocialismus,“ podotkl ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Tento „agrosocialismus“ se podle Skopečka vyznačuje tím, že stát bobtná, setrvale rostou jeho výdaje směřující nikoliv do investic, ale do sociálního systému nebo na dotace vybraným velkým korporacím.

„Na živnostníky je naopak uvalována nepřiměřená administrativa kombinovaná se šmírováním formou EET, kontrolního hlášení a majetkových přiznání, aby byli všichni svobodní a aktivní lidé pod neustálou kontrolou agrosocialistického státu,“ konstatoval Skopeček.

„O veřejných prostředcích pro své firmy rozhoduje dokonce člen vlády, což pro agrosocialismus představuje ideální splynutí státu s velkým kapitálem,“ dodal.

TOP 09: vláda projídá příjmy z hospodářského růstu

Podle TOP 09 znamená vládní návrh rozpočtu na rok 2017 další pokračování trendu, který vláda nastolila od svého vzniku v roce 2014.

„Příjmy z hospodářského růstu, o který se vláda nezasloužila, doslova projídá. Kromě toho opět zhoršuje strukturu veřejných rozpočtů,“ uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Poukázal na fakt, že Sobotkova vláda za čtyři roky svého vládnutí zvýšila výdaje státu o 132 miliard korun.

„Než se stal Andrej Babiš ministrem, prohlašoval, že stát přichází kvůli korupci a plýtvání o 200 miliard korun. Nezbývá než se ptát, kde těch 200 miliard je.“

Kritizoval také další zhoršení tzv. strukturálního deficitu. Tento typ deficitu totiž věrně zobrazuje záměry vlády, protože je očištěn od vlivu hospodářského cyklu a mimořádných vlivů.

„Vláda po nás zdědila v roce 2013 kladné saldo, v roce 2017 má dosáhnout -0,9 procenta HDP. Zhoršení představuje v dnešních cenách asi 50 miliard korun oproti výsledku pravicové vlády s účastí TOP 09,“ upozornil Kalousek.

Podle TOP 09 jde celý schodek veřejných rozpočtů na vrub růstu běžných, provozních výdajů a to navzdory slibům ministra financí o úsporách na provozu státu a posílení investic.

„Naopak prorůstové investiční výdaje či peníze na vědu a výzkum jsou stále reálně nižší než v dobách naší vlády,“ prohlásil Kalousek.

Korupčních 200 miliard

„Než se stal Andrej Babiš ministrem, prohlašoval, že stát přichází kvůli korupci a plýtvání o 200 miliard korun. Nezbývá než se ptát, kde těch 200 miliard je,“ uvedl dále šéf TOP 09.

„Pokud navrhuje v době růstu ekonomiky výrazně deficitní rozpočet, platí jedna z následujících dvou možností. Buď se před nástupem této vlády nekradlo a neplýtvalo, nebo se nyní krade a plýtvá mnohem více.“

Svobodní vyzvali vládu k přepracování

Strana svobodných občanů vyzvala poslance Parlamentu ČR, aby vládě návrh státního rozpočtu vrátili k přepracování.

Schodek ve výši 60 miliard korun v období hospodářského růstu znamená podle Svobodných rezignaci vlády na nápravu veřejných financí.

Označili jej za pokračování zadlužování státu. Poslanci by proto měli po vládě požadovat vyrovnané hospodaření.

„Vláda má samozřejmě zvyšovat důchody i platy státních zaměstnanců, pokud rostou průměrné mzdy v soukromém sektoru, ale musí umět šetřit jinde, aby mohla schodek rozpočtu výrazněji snižovat. Cílem musí být hospodaření s vyrovnanými příjmy a výdaji,“ uvedl Petr Mach, předseda Svobodných.

„Valorizace důchodů by měla mít pevné pravidlo, měla by se pevně odvíjet od inflace a průměrné mzdy, aby načasování změny důchodů nebylo předmětem volebního boje vládních stran,“ dodal místopředseda strany Radim Smetka.

Svobodní prosazují zásadu vyrovnaného hospodaření na úrovni státního rozpočtu i rozpočtu krajů a obcí. Požadují proto přijetí ústavního zákona o rozpočtové kázni tak, aby vlády nemohly Českou republiku dále zadlužovat.