Trump už zase oznámil odchod USA z NATO. Rubio chce stáhnout americké vojáky z Evropy. (Ilustrační foto - archiv).
Americký prezident Donald Trump opět zvažuje stažení z NATO. Deníku The Telegraph řekl, že silně zvažuje stažení Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k jeho válce s Íránem. Šéf Bílého domu transatlantickou alianci označil za papírového tygra, stejně ji podle něj vnímá i ruský prezident Vladimir Putin. Současně americký ministr zahraničí Rubio pohrozil stažením amerckých vojáků z Evropy.
Vystoupení USA z aliance je v současné době podle Trumpa neoddiskutovatelné. Dodal, že o důvěryhodnosti NATO pochyboval již dlouho.
„Ale ano, řekl bych, že je to mimo jakoukoli další úvahu,“ odpověděl Trump na otázku, zda by po konfliktu přehodnotil členství USA v alianci.
„Nikdy jsem nebyl nakloněn NATO. Vždycky jsem věděl, že je to papírový tygr – a mimochodem Putin to ví také.“
Trumpův postoj je zásadně ovlivněn tím, že evropští i asijští spojenci odmítli jeho požadavek vyslat válečné lodě k znovuotevření Hormuzského průlivu.
Klíčovou námořní cestu zablokoval Írán v reakci na americké a izraelské útoky, které pokračují pátým týdnem. Za normální situace tudy převáží tankery zhruba pětinu světové produkce ropy a přibližně třetinu zkapalněného zemního plynu (LNG).
Podle Trumpa bylo „těžké uvěřit“, že spojenci se nepřidali na jeho stranu.
„Já jsem na tom hodně netrval, jen si myslím, že by to mělo být automatické,“ řekl. S tím, že USA vždycky automaticky byly na straně svých partnerů, včetně co se týče Ukrajiny.
„Ukrajina nebyla náš problém. Byl to test a byli jsme tu pro ně a vždy pro ně budeme. Oni tu nebyli pro nás,“ podotklo dále.
Evropské země proti Trumpovi argumentují tím, že se vojenských akcí v Perském zálivu neúčastní, protože s nimi USA, spojenec v NATO, zahájení úderů v únoru ani nekonzultovaly.
Kongres v roce 2023 za vlády Trumpova předchůdce Joea Bidena v rámci návrhu zákona o obranné politice (NDAA) přijal opatření zakazující americkému prezidentovi jednostranně, tedy bez souhlasu Kongresu, opustit Severoatlantickou alianci.
Trump americké členství v NATO kritizoval i ve svém prvním funkčním období. V roce 2018 například zpochybnil klíčový článek pět smlouvy o společné obraně, když se ptal, zda by se USA měly podílet na obraně malého státu jako Černá Hora, která je tisíce kilometrů daleko.
USA by měly stáhnout své vojáky z Evropy, řekl Rubio
Spojené státy by měly stáhnout své vojáky z Evropy, pokud jim tyto země nepovolí používat tamní základny. Prohlásil to americký ministr zahraničí Marco Rubio poté, co některé evropské země odmítly poskytnout podporu při americko-izraelských operacích proti Íránu. V Evropě je v současnosti rozmístěno okolo 85 tisíc amerických vojáků.
Rubio již dříve prohlásil, že Spojené státy budou muset po skončení současné války proti Íránu přehodnotit své vztahy s NATO. Podle něho Amerika pouze brání Evropu, zatímco když USA potřebují pomoc, „odepřou nám práva na využívání základen a odepřou nám i právo a přelety“.
„Pokud nám Evropa nedovolí používat základny, které obsluhujeme a financujeme, k jejich obraně, když je potřebujeme, měli bychom je zavřít a stáhnout naše jednotky z Evropy,“ prohlásil Rubio v pondělním rozhovoru se stanicí Al-Džazíra.
„Pokud NATO znamená jen bránit Evropu, pokud bude napadena, ale pak nám odepírat právo na využívání základen, když je potřebujeme, není to moc dobré uspořádání,“ tvrdil Rubio.
„Je těžké se v tom angažovat a tvrdit, že je to dobré pro Spojené státy. Takže tohle všechno bude muset být přezkoumáno,“ nechal se slyšet šéf americké diplomacie.
„Máme země, jako je Španělsko, člena NATO, které jsme se zavázali bránit, a které nám odpírá využívání jejich vzdušného prostoru a chlubí se tím. Odpírají nám využívání jejich základen. A existují i další země, které to udělaly stejně,“ nadnesl Rubio dále.
„A tak se ptáte sami sebe: ‚Co z toho Spojené státy mají?‘“ dodal.
USA a Izrael zahájily bez konzultace s evropskými spojenci bombardování Íránu na konci února mimo jiné kvůli tvrzení, že se Teherán snaží získat jadernou zbraň. Írán v odvetě útočí na Izrael a země v Perském zálivu, kde jsou americké základny, a na tamní průmyslovou infrastrukturu.
Izraelská armáda současně zahájila invazi do Libanonu, odkud Izrael ostřelovalo proíránské hnutí Hizballáh.
Španělská vláda americko-izraelské útoky na Írán označila za nelegální a zakázala v této válce používat vojenské základy Morón de la Frontera a Rota na jihu Španělska. Francie poté nepovolila letadlům naloženým vojenským materiálem přeletět nad francouzským územím, když mířila do Izraele.
Itálie před několika dny nepovolila americkým letadlům mířícím na Blízký východ přistání na letecké základně Sigonella na Sicílii. Podle Říma nešlo o žádný plošný zákaz, problém byl v tom, že americká strana nedodržela obvyklý postup a italské armádě nedala předem vědět. (sfr)
