Obce a kraje v Česku měly loni přebytek celkem 14 miliard korun. V plusu je drží Praha. (Ilustrační foto).
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí v Česku loni hospodařily s přebytkem 14 miliard korun. Meziročně se saldo snížilo, když v roce 2024 činil přebytek 52,1 miliardy korun. Za kladným výsledkem hospodaření samospráv stojí výsledek hlavního města, neboť Praha loni dosáhla přebytku 24,2 miliardy korun.
Obce bez metropole i kraje byly za loňský rok ve schodku.
Informovalo o tom ministerstvo financí.
Celkové příjmy samospráv meziročně vzrostly o pět procent na 892,9 miliardy korun. Z toho 479,8 miliardy korun byly daňové příjmy, které meziročně vzrostly o 5,2 procenta. Výdaje se zvýšily o 10,1 procenta na 878,9 miliardy korun. Silný nárůst zaznamenaly investice.
Kraje loni hospodařily se schodkem 1,6 miliardy korun, saldo se meziročně snížilo o 11,5 miliardy korun. Obce se započtením Prahy zaznamenaly přebytek 14,9 miliardy korun, meziročně klesl o 26,3 miliardy korun.
Samosprávy v roce 2025 výrazně zvýšily investiční aktivitu, ze 173 miliard korun na 208 miliard korun, a po letech vysokých přebytků začaly využívat úspory z minulých let. Výsledkem je meziroční pokles celkového přebytku na 14 miliard korun, přičemž při odečtení výsledku Prahy hospodařily ostatní obce a kraje dokonce s mírným schodkem právě kvůli historicky nejvyšším investicím, uvádí tisková zpráva ministerstva financí.
„Přebytek samospráv vítám, protože pomáhá celkové bilanci hospodaření veřejného sektoru. Ještě více ale vítám zvýšení investic obcí a krajů. Pomáhají k rozvoji jejich území a ekonomickému růstu. Negativem zůstává dlouhodobé hromadění úspor na běžných bankovních účtech, kde je často znehodnocuje inflace,“ konstatovala ministryně financí Alena Schillerová.
„Hledáme cestu, jak posílit motivaci obcí, aby své úspory ukládaly na účtech České národní banky, kde by dosáhly dobrého úročení a zároveň pomohly cash flow státní pokladny,“ dodala ministryně financí. (sfr)
Zpráva Ministerstva financí ČR:
Územní rozpočty v roce 2025 dosáhly přebytku 14 mld. Kč. Investice meziročně vzrostly ze 173 mld. na 208 mld. Kč, výjimkou je Praha
Samosprávy v roce 2025 výrazně zvýšily investiční aktivitu, ze 173 mld. Kč na 208 mld. Kč, a po letech vysokých přebytků začaly využívat úspory z minulých let. Výsledkem je meziroční pokles celkového přebytku na 14 miliard korun, přičemž při odečtení výsledku Prahy hospodařily ostatní obce a kraje dokonce s mírným schodkem právě kvůli historicky nejvyšším investicím.
„Přebytek samospráv vítám, protože pomáhá celkové bilanci hospodaření veřejného sektoru. Ještě více ale vítám zvýšení investic obcí a krajů. Pomáhají k rozvoji jejich území a ekonomickému růstu. Negativem zůstává dlouhodobé hromadění úspor na běžných bankovních účtech, kde je často znehodnocuje inflace. Hledáme cestu, jak posílit motivaci obcí, aby své úspory ukládaly na účtech České národní banky, kde by dosáhly dobrého úročení a zároveň pomohly cash flow státní pokladny,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Finanční pozice samospráv zůstává mimořádně silná – na jejich účtech je uloženo celkem 542 miliard korun (v roce 2024 to bylo 531 mld. Kč). Tyto prostředky potvrzují, že obce a kraje mají nadále dostatečně silné zdroje k aktivnímu rozvoji svého území.
Zcela odlišná situace přetrvává u hlavního města Prahy, které i přes extrémně vysoké finanční rezervy (183 mld. Kč) opět investovalo výrazně méně než ostatní samosprávy. „Praha z původně plánovaných 40 miliard korun investovala pouze 26 miliard a vytvořila další vysoký přebytek, konkrétně 24,2 miliardy. Hlavní město bohužel dlouhodobě nevyužívá svůj investiční potenciál a kumuluje úspory,“ vysvětlil ředitel odboru Financování územních rozpočtů Miroslav Matej.
Opakovaně se také potvrzuje nízká vypovídací schopnost rozpočtových plánů samospráv. Pro rok 2025 původně plánovaly schodek 118,8 mld. Kč, v průběhu roku po úpravách jejich rozpočtů dosáhl plánovaný schodek dokonce výše 180 miliard korun. Konečný výsledek v podobě přebytku 14 mld. Kč byl tedy o 194 miliard korun lepší než plán. Tento rozdíl ukazuje na systematické nadhodnocování deficitů a na reálné investiční kapacity (plánovány byly investice za 312 mld. Kč, realizovány však pouze za 208 mld. Kč).
