České domácnosti mají na účtech více než si půjčují. Přesto existují výrazné rozdíly mezi generacemi. (Ilustrační foto).

České domácnosti jsou celkově finančně stabilní, protože jejich úspory jsou o 40 procent vyšší než jejich dluhy. Tento obrázek však vypadá velmi odlišně, když porovnáme starší a mladší generaci, protože věk a životní fáze hrají důležitou roli v přístupu k financím.

Ta starší generace má již většinou zajištěné životní potřeby, je obezřetnější a spíše šetří a investuje. Zatímco příslušníci té mladší generace jsou na začátku kariéry s nižšími příjmy, čelí vysokým cenám bydlení a rostoucím životním nákladům, což přirozeně ovlivňuje, jak spoří a proč si půjčují.

Podle posledních dostupných údajů z databáze ČNB [ZDROJ] činil v listopadu 2025 celkový objem úvěrů poskytnutých domácnostem 2 563 miliard korun. Z toho více než tři čtvrtiny představují úvěry na bydlení (1 972 mld. Kč). Zbývající část tvoří úvěry na spotřebu a jiné účely.

Naproti tomu celkové bankovní vklady domácností ke stejnému datu přesahovaly hodnotu 3 600 miliard korun. Takto vysoký objem finančních aktiv ve srovnání s bilančním zadlužením signalizuje, že většina českých domácností má aktuálně výrazně více našetřeno než si vypůjčila u bank.

Mladí vs. starší: rozdílné finanční chování generací

Data ze šetření Finanční situace domácností prováděném ČSÚ [ZDROJ] ukazují výrazné věkové rozdíly ve finančním chování českých domácností.

Mladší spotřebitelé ve věku 18 až 30 let mají nižší úroveň úspor než starší generace, což souvisí s nižší akumulací majetku a kratší dobou aktivní účasti na trhu práce. Častěji si půjčují na běžnou spotřebu, vybavení domácnosti, mobilní technologie a služby.

Hypotéky si pořizují relativně méně často než starší generace, protože současné ceny nemovitostí pro ně představují neúměrně vysokou finanční zátěž. Spotřebitelské úvěry využívá nejvíce nízkopříjmová skupina, kde je to 24 procent domácností.

Naopak starší spotřebitelé se středními a vyššími příjmy mají obecně větší úspory s lepším poměrem k dluhu než mladí, a na nově vytvářených úsporách se podílejí sedmdesáti procenty. Ze 14 procent všech domácností, který mají hypotéky, tvoří tito lidé téměř čtvrtinu.

„České domácnosti jsou jako celek finančně stabilní, ale rozdíly v chování jednotlivých generací se dál prohlubují.“

„Zatímco starší spotřebitelé si zpravidla nejdříve vytvářejí rezervy a teprve poté si půjčují, u mladších vidíme vyšší ochotu financovat start do života úvěrem – nejčastěji vybavení domácnosti, elektroniku nebo automobil. Měli by při tom ale myslet na důkladné finanční plánování a odpovědný přístup k úvěrům,“ popsal odlišnosti ve vztahu k financím podle různých potřeb domácností v jednotlivých fázích života Jan Fišar, Country Manager Creditea, digitální divize společnosti Provident Financial.

Robustní, ale nerovnoměrná finanční pozice

České domácnosti celkově vlastní výrazně více finančních aktiv než mají závazků, ale ne každý občan má na účtu 350 tisíc korun, jak to statisticky vychází. Zatímco starší generace a domácnosti s dobrými příjmy šetří více a k půjčkám přistupují odpovědněji, mladí lidé s nižší příjmy i úsporami mají vyšší relativní spotřebitelský dluh.

Pozitivním dlouhodobým trendem je velice nízký podíl nesplácených úvěrů, který je pouhých 1,3 procenta [ZDROJ], což dokládá dobrou platební morálku a finanční gramotnost většiny domácností.

„Vidíme to i na našich datech, že spotřebitelé jsou dnes v rozhodování opatrnější a častěji zvažují přínos financovaného výdaje. A že úvěry využívají hlavně na předměty dlouhodobé spotřeby, které pro ně mají vyšší užitnou hodnotu,“ doplnil Fišar jak se projevují pozitivní změny ve finančním chování.

Jejich další posílení je možné cílenou edukací spotřebitelů, zejména těch mladších, kteří vstupují na trh práce a do finanční samostatnosti za výrazně obtížnějších podmínek než jejich předchůdci. (sfr)