Putin mluvil o mírových jednáních, Zelenskyj ho obvinil ze zrušení válečných pravidel.

Rusko je připraveno na rozhovory o míru na Ukrajině a co nejdříve je ukončit, ale za podmínek přijatelných pro Rusy. Na moskevské schůzce Valdajského diskuzního klubu to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Ukrajinský prezident Zelenskyj ve stejné době obvinil Putina z toho, že nařídil představitelům ruských ozbrojených sil, aby upustili od pravidel války, což vedlo k prudkému nárůstu útoků na civilní cíle na Ukrajině.

Kyjevský starosta Vitalij Kličko uvedl, že metropole se nachází ve velmi dramatické situaci – nepřítel ji ničí.

„Uvedl, že nyní neexistují žádná pravidla,“ řekl Zelenskyj. Podle ukrajinského prezidenta takové poznatky získaly ukrajinské tajné služby.

Příslušný rozkaz vydal Putin podle Zelenského v září, kdy Rusko začalo stupňovat útoky na ukrajinskou metropoli Kyjev. Terčem se stávají školy, nemocnice nebo datová centra.

Rusko se také podle Zelenského připravuje na intenzivnější útoky na další velká ukrajinská města, které tak chce v době přicházející zimy izolovat od zbytku země. Poznamenal, že vedle Kyjeva budou značným úderům čelit i Charkov či Oděsa.

Kličko v pátek uvedl, že Rusko ničí městskou infrastrukturu, logistiku, bydlení, sociální zařízení a znovu také energetiku.

V Kyjevě v pátek zasedal městský obranný výbor, který podle starosty jednal o fungování města v podmínkách neustálých ruských útoků.

„Metropole se nachází ve velmi dramatické situaci. A předstírat, že se nyní dá žít jako v míru, už nelze. Nepřítel devastuje Kyjev,“ uvedl Kličko.

„Všemi silami zajišťujeme životně důležité funkce města pod neustálými ničivými útoky, kdy už nejde o obvyklý komfort, ale o bezpečnost a přežití. Kyjev to zvládne! Ale pouze společným úsilím těch, kdo ho milují,“ deklaroval Kličko a vyzval ke sjednocení společnosti jako v únoru 2022, kdy Rusko zahájilo svou invazi na Ukrajinu.

Ukrajinští i evropští bezpečnostní činitelé předpokládají, že intenzivnější ruské útoky budou mířit i na západoukrajinský Lvov, který je v blízkosti hranic s Polskem důležitou dopravní křižovatkou.

Ukrajinští představitelé také uvedli, že Moskva hodlá útočit i na jaderná zařízení, a odpojit je tak od energetické sítě. Cílem je přinutit Kyjev, aby se na počátku roku 2027 podrobil ruským požadavkům.

Putin na Valdajském klubu zopakoval požadavek, že Ukrajina po ukončení bojů musí být neutrální zemí. Dohody podle něj musí zohledňovat i otázky spojené s ruským jazykem nebo vztahy s pravoslavnou církví.

Putin prohlásil, že Rusko by rádo válku ukončilo co nejdříve, a to prostřednictvím mírových jednání.

„Samozřejmě bychom rádi toto všechno co nejrychleji ukončili, a to cestou mírových jednání,“ zdůraznil Putin. „Jediné, co je k tomu potřeba, je přestat obviňovat Rusko z toho, že o tato jednání nestojí. Místo toho musí Ukrajina i její západní sponzoři, především samozřejmě ti v dnešní Evropě, přijmout odpovědná rozhodnutí, a to na základě reality přímo v terénu,“ dodal.

Šéf Kremlu přitom tvrdil, že tempo postupu ruských vojsk se zrychluje a že jen v září získaly ruské jednotky kontrolu nad 1301 kilometrem čtverečním území.

Ukrajinská armáda v září získala zpět území v Doněcké oblasti během protiofenzivy, jejímž cílem bylo posunout frontovou linii dále od klíčových měst Slavjansk a Kramatorsk. Operace s krycím názvem Vivaldi, zahájená začátkem září, umožnila ukrajinským silám dobýt zpět od Rusů 172 kilometrů čtverečních.

Ukrajina však získala zpět dohromady pouze 32 kilometrů čtverečních v Charkovské, Dněpropetrovské a Luhanské oblasti.

Dlouhodobě Ukrajina zůstává v defenzivě a ve stále tíživější materiální i personální situaci. Kyjevu docházejí vojáci, zbraně i peníze.

Protahující se konflikt citelně zatěžuje i Rusko, k čemuž výrazně přispívají ukrajinské dronové útoky na ropnou infrastrukturu.

Putin na Valjdajském klubu zdůraznil nutnost usilovat o mírové dohody týkající se Ukrajiny, které by mimo jiné zohledňovaly otázky spojené s ruským jazykem a postavením pravoslavné církve.

„Pokud se (západní země a Ukrajina) dohodnou na podmínkách, které budou přijatelné i pro Rusko, pak by bylo pravděpodobně nejlepší tyto chmurné události ukončit, předejít dalším ztrátám na obou stranách a dosáhnout dohod – a to i v humanitární oblasti, pokud jde o ruský jazyk a mimochodem i o vztahy s pravoslavnou církví,“ uvedl šéf Kremlu

Ruský prezident v únoru 2022 nařídil zahájit invazi na Ukrajinu, což tehdy zdůvodňoval snahou demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu, která podle něj utlačuje rusky hovořící obyvatele. (sfr)