Národní rozpočtová rada drtivě zepsula deficitní návrh státního rozpočtu ČR na rok 2027.

Národní rozpočtová rada (NRR) zkritizovala vysoce deficitní návrh státního rozpočtu ČR na příští rok. Vytkla mu výrazně expanzivní politiku. Poukázala zejména na fakt, že vláda po předchozích letech snižování schodků obrací trend a zároveň rozvolňuje domácí fiskální pravidla.

Plánovanou údajnou konsolidaci veřejných financí nepovažuje Rada za důvěryhodnou.

Schodek státního rozpočtu má příští rok vzrůst na 389 miliard korun z letos plánovaných 310 miliard.

Rozpočtová rada poukázala na to, že strukturální deficit veřejných financí se v roce 2027 zhorší na 3,5 % HDP, což je nejvyšší meziroční nárůst od koronavirové pandemie v Česku.

NRR považuje plán na snížení deficitu veřejných financí v letech 2028-9 za nedůvěryhodný, protože by vyžadoval konsolidaci o 130 až 140 miliard korun.

Podle ministerstva financí se strukturální deficit veřejných financí zhorší příští rok meziročně o jeden procentní bod z 2,5 na 3,5 procenta HDP. Tak výrazné zhoršení podle rozpočtové rady nastalo naposledy v době pandemie.

„Z trajektorie snižování deficitů se stal postupný nárůst, a to v nominálním vyjádření o 140 miliard za dva roky,“ uvedla NRR ve svém čtvrtečním stanovisku.

Vláda se podle rady vzdaluje svému programovému slibu držet deficit veřejných financí „blízko vyrovnané bilance, a to bezpečně pod hranicí 3 % deficitu“.

NRR připouští využití evropské únikové doložky pro vyšší výdaje na obranu. Varoval však, že její použití závisí na tom, zda Evropská komise uzná všechny výdaje, které do ní vláda zahrne. Případné odmítnutí části výdajů nebo jejich vyšší růst by mohly podle rady znamenat riziko porušení evropských fiskálních pravidel.

Nejsilnější pochybnosti má Rada o tom, zda Babišova vláda dokáže schodek veřejných financí v dalších letech skutečně snížit. Fiskálně-strukturální plán počítá se snížením deficitu veřejných financí z 3,5 procenta HDP v roce 2027 na dvě procenta v roce 2028.

To by podle NRR vyžadovalo konsolidaci o zhruba 130 až 140 miliard korun v dnešních cenách.

„NRR v této souvislosti vidí zásadní rizika směřující k nenaplnění vytyčené trajektorie schodků veřejných rozpočtů a dráhu snižování celkového schodku nepovažuje za důvěryhodnou,“ uvedla NRR.

V roce 2029, kdy se mají konat sněmovní volby, by pak podle plánu měla přijít další konsolidace zhruba o 40 miliard korun. Obrana navíc podle NRR výrazně omezuje prostor pro další využití evropské výjimky z fiskálních pravidel.

Případné pokračování výjimky v roce 2028 by proto vyžadovalo další výrazný růst obranných výdajů nad dvě procenta HDP.

Rada upozorňuje i na rozdíl mezi zákonnou valorizací důchodů a částkou, kterou vláda plánuje na jejich růst od ledna. Zákonná valorizace by podle ní znamenala u průměrného důchodu zvýšení o 300 korun a růst výdajů o 11 miliard.

V návrhu rozpočtu je však na důchody rozpočtován nárůst výdajů o 19,2 miliardy Kč.

Rada napadla také rozvolnění fiskálních pravidel. Jde mimo jiné o výjimky pro dopravní infrastrukturu a obranu či možnost vlády za určitých podmínek zvýšit výdaje rozpočtu až o deset procent bez schválení Sněmovnou.

NRR uvedla, že takové změny nebyly pro sestavení rozpočtu na rok 2027 nezbytné.

„NRR je přesvědčena, že k rozvolnění národních fiskálních pravidel nad rámec pravidel evropských došlo kvůli usnadnění sestavování státního rozpočtu na období počínaje rokem 2028,“ zdůraznila ve svém stanovisku.

Dodala, že „fiskální pravidla jsou zde od toho, aby se jim rozpočtový proces přizpůsoboval, a nikoli, aby se fiskální pravidla přizpůsobovala rozpočtovému procesu“.

Státu navíc rychle rostou náklady na obsluhu dluhu. Celkové úrokové výdaje sektoru vládních institucí, tedy státu, obcí či krajů, mají vzrůst ze 45 miliard korun v roce 2021 na 145 miliard v příštím roce. (sfr)