Spojené státy zaútočily legislativně na Čínu. Americký Senát schválil zákon na ochranu lidských práv v Hongkongu, kde policie zasahuje proti prodemokratickým demonstrantům. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu.
Bývalá britská kolonie Hongkong, která se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu, již pátý měsíc čelí největší politické krizi za desítky let. Protesty v posledních dnech vyvrcholily prudkými střety na polytechnické univerzitě.
Zákon o lidských právech a demokracii v Hongkongu schválený Senátem nyní musí ještě schválit Sněmovna reprezentantů, která již dříve odsouhlasila vlastní verzi dokumentu.
Na konečné verzi zákona se musí shodnout obě komory, než ho pošlou k posouzení prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Náměstek čínského ministra zahraničí Ma Čao-sü si v reakci na krok Senátu předvolal Williama Kleina, který má na velvyslanectví Spojených států na starosti politické záležitosti.
Ma Kleinovi sdělil, že Hongkong je vnitropolitickou záležitostí Číny a vyzval USA, aby se přestaly do současné situace vměšovat.
V Hongkongu byly ve středu po šesti dnech opět otevřeny základní a střední školy. Mnozí studenti ale čelili výpadkům v dopravě, protesty na některých místech zastavily provoz na silnicích či vlaky.
Demonstrace v Hongkongu jsou namířeny proti vládě bývalé britské kolonie, která se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu a v současnosti je spravována podle principu jedna země, dva systémy.
Ten má oblasti zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Kritici tvrdí, že Čína tyto svobody postupně omezuje, což Peking popírá.