Ústavní soud zrušil EET na platby kartou. Obchodníci však v kontrole tržeb placených kartou nadále pokračují.

Obchodníci provádějí nadále evidenci tržeb pro stát u plateb kartou, i když Ústavní soud pro tento typ plateb evidenci tržeb zrušil od letošního 1. března. Pokračování evidence tržeb těch zákazníků, kteří v obchodech platí kartou, obhajují obchodní řetězce dodatečnými finančními náklady na zrušení EET. „Dobrovolná evidence tržeb“ je v souladu s postupem, který obhajuje ministerstvo financí.

Ministerstvo financí potvrdilo, že na základě rozhodnutí Ústavního soudu se od 1. března nevztahuje povinnost evidovat tržby na platby kartou, a to jak prostřednictvím platebních terminálů, tak online platby přes internet.

„Podnikatelé v 1. a 2. vlně, jichž se tato povinnost doposud týkala, mohou samozřejmě i po 1. březnu 2018 evidovat platby kartou dobrovolně a nemusí tedy měnit nastavení svých pokladních systémů,“ uvedla Michaela Tesařová z oddělení komunikace ministerstva financí.

„Pokud podnikatelé evidenci u těchto plateb zachovají, bude vše probíhat stejně jako doposud, včetně odesílání FIK systémem EET, a účtenka v takovém případě bude i nadále obsahovat všechny potřebné údaje pro její registraci do Účtenkovky,“ informoval resort financí.

„V opačném případě, pokud se podnikatel rozhodne platby kartou dále neevidovat v systému EET, změní nastavení svého pokladního zařízení ve spolupráci s jeho dodavatelem. V tomto případě tak vystavené účtenky nebudou obsahovat mimo jiné kódy BKP a FIK, a tudíž je nebude možné zaregistrovat do Účtenkovky,“ doplnila Tesařová.

Obchodníci karty evidují

V praxi však obchodníci většinou evidenci tržeb u plateb kartou nezrušili a nadále pro stát provádějí evidenci tržeb (EET) v původním rozsahu, tedy bez přihlédnutí k rozhodnutí Ústavního soudu v této věci.

Ústavní soud loni rozhodl, že od 1. března mají být z evidence vyjmuty platby bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k nimž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat.


Ústavní soud zdůvodnil rozhodnutí o omezení plateb kartou takto:
„Účelem zákona je lepší dohledatelnost hotovostních i jim obdobných plateb. To se může týkat zejména těch forem, kdy platba nemá (resp. nemusí mít) žádnou stopu v elektronické podobě. Uvedené však neplatí pro platby uskutečněné bezhotovostním převodem, k němuž dává příkaz zákazník jednak prostřednictvím provozovatele systému platebních karet či své banky, a jednak prostřednictvím obchodníka, který je poplatníkem a který má tržbu v souladu s nyní posuzovaným zákonem zaevidovat.
Ústavní soud proto přistoupil ke zrušení § 5 písm. b) zákona, neboť tržby plynoucí z bezhotovostních převodů jsou poměrně dobře dohledatelné a není tedy dostatečně silný a legitimní zájem státu na jejich plošné evidenci. Stát musí dodržovat určité jisté informační sebeomezení, může-li jím zajišťované funkce zabezpečit i jinak. V opačném případě dochází k porušení práva na ochranu soukromí a na informační sebeurčení tak, jak je tomu v tomto případě.“

Z rozhodnutí ÚS se však nedá jednoznačně vyvodit:

  • zda soud připouští, aby platby zákazníků prováděné kartou mohly být nadále evidovány (skrze EET) na bázi dobrovolného rozhodnutí obchodníků (bez ohledu na názor zákazníků),
  • anebo zda byl verdikt ÚS zamýšlen jako donucovací, tedy tak, aby stát evidenci tržeb prováděných platební kartou sám ve svých systémech zablokoval.

Tisková mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková k tomu uvedla, že Ústavní soud je negativní zákonodárce, což znamená, že „může zákony či jejich části na návrh pouze rušit, nikoliv je jakkoliv měnit či doplňovat. Další postup je věcí zákonodárce, případně exekutivy.“

„Ústavní soud není oprávněn dodatečně nad rámec odůvodnění svého nálezu podávat oficiální stanoviska k postupu dalších subjektů či dokonce hodnotit hypotetický soulad jejich postupů se svým nálezem. Ústavní soud rovněž nemá žádnou dodatečnou ´kontrolní´ pravomoc nad dodržováním a praktickou realizací svých rozhodnutí,“ vysvětlila Sedláčková.

Náklady na změnu

Obchodníci tak v EET evidenci tržeb nadále pokračují, i když po nich stát už nemůže vymáhat, aby do státního systému posílali informace o platbách, jež zákazníci provádějí kartami.

„Na loňské napojení našeho pokladního systému jsme se připravovali několik měsíců. Aktualizace systému a také celá správa pro nás znamenají náklady navíc. Jakékoliv další změny by byly spojené s dalšími investicemi, proto v současné době nezvažujeme žádné úpravy,“ informovala Pavla Hobíková z oddělení externí komunikace obchodního řetězce Globus.

Státní EET kontrolu plateb zákazníků prováděnou kartami nechá nadále v platnosti mimo jiné i obchodní řetězec Kaufland. Na otázku, proč nadále nechává platby kartou elektronicky evidovat státem, když státní kontrola skrze EET na tento typ plateb byla Ústavním soudem zrušena, odpověděla Renata Maierl, zodpovědná za firemní komunikaci.

„Vyžaduje to programové změny a jejich nákladovost vůči návratnosti je otázkou,“ uvedla Maierl.

Kaufland zatím neuvažuje, že by platby zákazníků platební kartou přestal ve svých obchodech evidovat systémem EET.

„Nejprve je třeba vyčkat na novelu zákona o EET, teprve poté zvážit možné kroky,“ konstatovala Maierl.

„Systém EET neuchovává žádné informace o našich zákaznících a tudíž bereme informování státu o skladbě našich tržeb jako zcela dobrovolné,“ doplnila.

V evidenci plateb kartou pokračuje i Lidl.

„Ano, platby kartou i nadále v EET evidujeme. Speciální úprava pokladního systému by byla procesně i finančně náročná. Z tohoto důvodu nyní o změně evidence neuvažujeme,“ uvedl Zuzana Holá, tisková mluvčí Lidlu.

Firma se nedomnívá, že by její postup byl v rozporu s nálezem Ústavního soudu.

„V současné chvíli se toho neobáváme. Platby kartou evidujeme v systému EET vědomě a dobrovolně,“ doplnila Holá.

Zbytečná zátěž

Politické strany se příliš nechtěly pouštět do analýz toho, zda z rozhodnutí Ústavního soudu je možné vyvozovat povinnost státu přestat platby kartou evidovat, anebo zda je možné ponechat evidenci na dobrovolném rozhodnutí obchodníků.

TOP 09 pouze zopakovala svůj totálně odmítavý postoj k EET jako takové.

„TOP 09 jednoznačně usiluje o úplné zrušení elektronické evidence tržeb. Jedná se o zbytečnou byrokratickou zátěž pro poctivé podnikatele bez jakéhokoliv přínosu pro stát. Jediné férové řešení pro všechny je proto celou evidenci tržeb zrušit,“ uvedl předseda jejich poslanců Miroslav Kalousek.

Neústavní postup

Nesmiřitelný odpůrce EET Radomil Bábek naznačil, že přístup Ministerstva financí k evidenci plateb kartou lze považovat za nerespektování rozhodnutí Ústavního soudu.

„Nic snad neprokazuje zbytečnost EET více, než evidování a hlášení tržeb, které byly realizovány prostřednictvím platebních karet,“ předznamenal Bábek.

„Podnikatelské odbory považují za zbytečné zvažovat různé možnosti, dobrovolnost či nedobrovolnost evidence tržby kartou apod. Jediné správné řešení je zrušení EET.“

„A to, že ministerstvo financí nerespektuje výrok Ústavního soudu, nás přece už nemůže překvapit. To je nová ´kultura´, kterou do státní správy přinesl Andrej Babiš,“ podotkl Radomil Bábek, předseda výboru Podnikatelských odborů.

Podnikatelské odbory následně vydaly stanovisko, v němž uvádějí, že ministerstvo financí dosud neprokázalo jediný užitek, „kterým by se EET mohla chlubit“.

Podle této organizace se v ČR nezvýšil výběr daní ani se nenarovnalo podnikatelské prostředí.

Odbory poukázaly na to, že proběhlo zhruba 100 tisíc „zbytečných kontrol“ dodržování EET a „podnikatelé utratili miliardy, za to stát sbírá data o jejich podnikání a stát stále živí zášť části nepodnikající veřejnosti vůči podnikatelům“.


Příloha:

Stanovisko Podnikatelských odborů: „EET posiluje a utrácí, zatímco podnikatelé a živnostníci to platí“

1) Rok fungování EET připomněla finanční správa inzercí v Hospodářských novinách a deníku Právo, za niž zaplatila dohromady téměř 200.000 Kč. (podnikatel.cz, 9.3.2018)

2) Letos v lednu uzavřelo Generální finanční ředitelství dodatek ke smlouvě se společností IBM týkající se účtenkové loterie a úprav aplikace na ověřování účtenky veřejností na Daňovém portálu. Tyto úpravy systému stály 1 551 946 Kč. Do konce roku 2018 mají náklady na účtenkovou loterii k EET činit zhruba 34 milionů Kč bez započtení výher. Ministerstvo financí plánuje ročně vyplatit výhry za cca 64,8 milionu Kč.
(lidovky.cz, 20.3.2018; podnikatel.cz, 9.3.2018)

3) Do navrhovaného balíčku zákonů pro rok 2019 začlenilo ministerstvo financí i návrh, aby měli celníci při kontrolách EET či hazardních her možnost vystupovat pod falešnou identitou. Ministerstvo chce takto celníky údajně chránit. Ti mají nyní možnost vystupovat pod falešnou identitou pouze při vyšetřování trestných činů. (lidovky.cz, 22.3.2018)

Předseda výboru Podnikatelských odborů Radomil Bábek k tomu říká:

„Jako bychom žili nějaké absurdní drama. Vláda oslavuje inzerátem za 200 tisíc korun fakt, že úspěšně zkomplikovala život malým podnikatelům a živnostníkům. Asi oslavují i to, že se jim podařilo zlikvidovat stovky, možná i tisíce malých venkovských hospod a krámků.

Vláda stále obhajuje neobhajitelnou Účtenkovku, a nedosti na tom, investuje do ní další miliony korun. Přičemž je zřejmé, že Účtenkovka je nástrojem, který má rozdělovat společnost, stavět nepodnikající veřejnost proti podnikatelům.

Vrcholem pak je, že by měli malé podnikatele a živnostníky kontrolovat agenti v utajení. Asi se celníci bojí trafikantek a hospodských.

Podnikatelské odbory trvají na tom, že EET má být zrušena. Nejvíce argumentů pro zrušení EET dává sama vláda svými kroky. EET nepřináší žádné pozitivní výsledky, jen nabourává a ničí malé podnikání.“

Radomil Bábek
předseda Podnikatelských odborů – Unie podnikatelských a živnostenských spolků, z.s.