Na Zemana si parlamentní strany netroufly. Žádná z nich zřejmě proti němu nepostaví svého kandidáta na Hrad.
Parlamentní strany si netroufly postavit do boje o Hrad vlastního kandidáta proti Miloši Zemanovi. Vlastního prezidentského kandidáta se definitivně vzdala i sociální demokracie. V prezidentských volbách se tak Miloši Zemanovi postaví pouze nezávislé osobnosti a kandidáti vzešlí z okrajových a minoritních neparlamentních stran. Zeman naznačil, že by mu nejvíce vadila kandidatura Tomia Okamury, který by mu mohl „sebrat“ 10 % hlasů, aniž by však zvítězil.
Nejnověji oznámila rezignaci na vlastního prezidentského kandidáta sociální demokracie. Přitom, ČSSD dříve zvažovala, že by se její členové vyjádřili k prezidentským kandidátům ve vnitrostranickém referendu. K tomu však nedojde.
V první přímé prezidentské volbě před pěti lety byl oficiálním kandidátem ČSSD Jiří Dienstbier. V prvním kole dostal 16 procent hlasů a skončil čtvrtý za pozdějším vítězem Milošem Zemanem, Karlem Schwarzenbergem a Janem Fischerem.
Vlastního stranického kandidáta nepošlou do souboje o prezidentské křeslo ani Babišovo hnutí ANO, komunisté, lidovci či TOP 09.
Kuberovi Hrad zatrhla manželka
Zatím není definitivně jasné, jak se k prezidentským volbám postaví ODS. Ta měla, třebaže neoficiálně, ve hře svého senátora Jaroslava Kuberu. Ten již před několika měsíci oznámil, že získal dostatek podpisů senátorských kolegů pro svou případnou kandidaturu na funkci prezidenta ČR.
Před pár dny však Kubera oznámil, že na Hrad nebude kandidovat a to z rodinných důvodů. Manželka s ním prý totiž odmítla žít na Hradě…
Pokud by však ODS nakonec přece jen s vlastním kandidátem přišla, šlo by o velké překvapení, neboť na veřejnost zatím neprosáklo jediné jméno takového potenciálního kandidáta ODS. Na podání kandidatury přitom zbývá už jen zhruba týden. Nejzazší termín na podání žádosti o oficiální registraci kandidátů pro prezidentské volby 7. listopad.
Volbu prezidenta ČR vyhlásil předseda Senátu na 12. a 13. ledna 2018. Případné druhé kolo volby připadá na 26. a 27. ledna 2018. Prezidentská volba je přímá: hlavu státu volí občané ČR.
Nejasný Okamura
Ve hře je také ještě hypotetická kandidatura Tomia Okamury, který se o prezidentskou funkci ucházel již v roce 2013, respektive 2012, protože již v listopadu 2012 mu ministerstvo vnitra škrtlo více než 26 tisíc z 61 tisíc podpisů, které Okamura sesbíral pro svoji kandidaturu. Kvůli tomu tak nesplnil podmínku 50 tisíc platných podpisů pod „prezidentskou peticí“. A k účasti ve volbách (leden 2013) tak nebyl připuštěn.
Okamura, jehož SPD výrazně uspěla ve volbách do Poslanecké sněmovny, naznačil, že definitivní stanovisko ke své prezidentské kandidatuře pro nadcházející volby oznámí 6. listopadu po schůzce s úřadující hlavou státu Milošem Zemanem.
Zeman se již v pondělí vyjádřil k možné kandidatuře předsedy hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury na funkci prezidenta. Podle Zemana by mu sice Okamura mohl v prezidentské volbě „sebrat“ zhruba deset procent voličských hlasů s tím, že by to však Okamurovi nestačilo na vítězství.
Zemanovi vyzývatelé
V lednových volbách prezidenta se bude o znovuzvolení ucházet právě Miloš Zeman.
Dostatečný počet podpisů občanů pro kandidaturu na prezidenta sesbírali i podnikatel Michal Horáček a bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Ti však zatím nemají jistotu, zda jim úředníci ministerstva část nasbíraných podpisů neškrtnou, jako se to stalo Okamurovi před 5 lety.
Do boje o Hrad zasáhnou také bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (jehož vyslala neparlamentní a okrajová strana ODA), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (kandidát minoritní a v parlamentních volbách neúspěšné strany Realisté) a bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer.
Těmto kandidátům se podařilo získat dostatečný počet podpisů poslanců či senátorů.
Kandidaturu zvažuje také někdejší šéf Úřadu vlády Karel Štogl a usiluje o ni i lékař a aktivista Marek Hilšer.
Nejnovějším oficiálním kandidátem je bývalý hudebník a předseda marginální strany Rozumní Petr Hannig. Ten již sesbíral a odevzdal na příslušný úřad potřebných 20 podpisů poslanců Parlamentu. (sfr)
