Ničivé požáry v Kalifornii: Viníkem není klima, ale hromadění uschlého dřeva v krajině. (Ilustrační foto).

S vrcholícím létem se v Kalifornii blíží sezóna požárů.  A jako každý rok se dozvíme, že se vše děje výhradně kvůli globálnímu oteplování a jediným řešením je omezování emisí CO2. Nedávné kroky kalifornských úřadů jsou však přiznáním, že důvodem velkých požárů je především hromadění uschlého dřeva ve volné krajině.

Přirozeným řešením pak je povolit záměrné a kontrolované vypalování ušlých porostů. Velké požáry se pak nemohou šířit, protože nemají dostatek paliva.

Nový program kalifornský guvernér Gavin Newsom vše zabalil do prohlášení, že stát Kalifornie výrazně rozšíří využívání takzvaného kulturního vypalování prováděného indiánskými komunitami.

Tento záměr prezentoval téměř jako novou kapitolu v boji proti katastrofálním požárům. Kalifornie podle něho napravuje chyby minulosti, vrací do krajiny tradiční znalosti původních obyvatel a současně posiluje ochranu lesů před dalšími megapožáry.

Na první pohled je těžké hledat důvod k nesouhlasu. Řízené vypalování představuje jednu z metod, kterou doporučuje stále více odborníků na lesní hospodářství. Po desetiletích, kdy americké úřady usilovaly o okamžité uhašení každého požáru, se totiž ukázalo, že příroda mezitím nahromadila obrovské množství suché vegetace.

Les, který desítky let nepoznal oheň, se proměnil v obří sklad hořlavého materiálu. Stačí několik dnů extrémního sucha, silný vítr a vznikne požár, který už nezastaví ani tisíce hasičů.

Záměrné vypalování není nic nového. Ve skutečnosti jde o návrat ke způsobu hospodaření, který používali nejen severoameričtí Indiáni, ale také lesníci v Evropě, Austrálii nebo ve středomořských zemích. Suché větve, křoviny a odumřelou vegetaci je prostě lepší odstranit řízeně než čekat, až se jich ujme letní požár.

Kalifornská administrativa ovšem celý projekt otáčí do prapodivné směsi ekologie, krajně levicové ideologie a podpory indiánských kmenů. Samozřejmě vše se financuje z kapes kalifornských daňových poplatníků.

Program Tribal Wildfire Resilience, který má posílit odolnost území spravovaných indiánskými komunitami vůči požárům, skutečně financuje vypalování porostů, odstraňování suchých stromů nebo školení lidí, kteří budou s ohněm pracovat.

Logicky vzniká otázka, na kolik je skutečně potřebné za státní peníze organizovat školení pro indiány jak zapalovat oheň.

Jiné projekty jsou zaměřené na obnovu tradičních rostlin, kulturní vzdělávání, mapování posvátných míst, biologické průzkumy nebo podporu tradičních potravinových systémů. Pro státní byrokracii všechny projekty vypadají užitečně. Z pohledu daňového poplatníka ale jde o vyhazování peněz.

Kalifornie dnes financuje celou řadu grantových programů určených speciálně indiánským komunitám. Vedle Tribal Wildfire Resilience funguje například Tribal Nature-Based Solutions, podporující obnovu krajiny a klimatickou odolnost, další programy financují tradiční ekologické znalosti, plánování hospodaření, obnovu kulturní krajiny nebo vzdělávání.

Kromě školení pro indiány jak zapálit oheň, tak byrokracie podporuje tradiční vypalovací metody, což znamená šamanské rituály k uklidnění Matky Země, aby pochopila, že řízené vypalování je správné.

Konkrétní částky dokumentují bizarní rozměr státních programů. Jeden indiánský kmen obdržel milion dolarů pro své restaurace, aby v nich zákazníci našli více lesních ingrediencí. Dalších 166 tisíc šlo na počítání sovích hnízd a 750 tisíc dolarů na podporů potravinové suverenity (ať to znamená cokoliv) a půl milionu dolarů na podporu vztahu Indiánů k rostlinám, zvířatům, vodě a ohni.

Podle programu předcházení velkým požárům měly původní kmeny v r. 2025 vypálit přibližně 10,000 hektarů suchých porostů. Ale stát Kalifornie nezveřejnil žádná kontrolní data, takže těžko dokázat, že se kromě utracení peněz něco reálně stalo.

Náčelník kmene Mono z North Fork se vyjádřil, že nikdy nevypalují více než hromádku klestí a kmen Maidu se komentoval užitečnost programu ještě jednoznačněji: „ano porosty vypalujeme proto, aby keře, ze kterých jsou pruty na pletení košíků, získaly prostor. Ale teď to vykazujeme jako zvyšování odolnosti proti požárům“. (mar)