Kyberšmejdi v Česku loni okradli klienty bank o více než 2 miliardy korun. (Ilustrační foto).
Tzv. e-šmejdi či kyberšmejdi se loni v Česku pokusili ukrást přes 14 miliard korun, z čehož 12 miliard banky svým klientům zachránily. Informovala o tom Česká bankovní asociace (ČBA). Klienti bank loni čelili téměř 91 tisícům útoků a celkové škody dosáhly 2,1 miliardy korun.
Rekordní částku 12,2 miliardy korun zachránily banky v loňském roce svým klientům. To je o 4,2 miliardy korun více než před dvěma lety.
Klienti bank loni čelili téměř 91 tisícům útoků a celkové škody dosáhly 2,1 miliardy korun. Oproti roku 2024 to je nárůst o víc než 700 milionů korun a průměrná škoda stoupla na 23 462 korun.
Kontrolní mechanismy bank zachránily v loňském roce více než 12,2 miliardy korun klientům bank. Tato částka ve srovnání s rokem 2024 narostla o zhruba 4,2 miliardy.
Technologické inovace dokáží podle ČBA ochránit více než 90 procent prostředků, které se podvodníci snaží odčerpat. I přesto se e-šmejdům podařilo napáchat škody za více než 2,1 miliardy korun, když průměrná škoda na klienta stoupla z necelých 16 tisíc korun na téměř 23 a půl tisíce.
Útoků přitom meziročně nepřibylo nijak výrazně – loni jich bylo necelých 91 tisíc, o rok dříve téměř 87 a půl tisíce.
„Banky jsou dlouhodobě lídry v oblasti kybernetické bezpečnosti, do které investují miliardy korun ročně. Stále dokonalejší technologie pomáchají odhalit a zastavit podvod ještě předtím, než dojde ke škodě. E-šmejdi proto útočí na nejslabší článek tohoto řetězce, kterým je klient a snaží se zneužít nátlaku a strachu k získání citlivých údajů,“ uvedl Tomáš Stegura, předseda pracovní skupiny pro kyberbezpečnost České bankovní asociace a ředitel kyberbezpečnosti skupiny ČSOB.
Loňský rok podle ČBA potvrdil, že kybernetická kriminalita je stále na vzestupu a e-šmejdi používají vedle klasických způsobů útoků, jako jsou podvodné telefonáty a e-maily o falešných výhrách a dědictvích, i mnohem složitější podvody, kde využívají umělou inteligenci nebo takzvaná deepfake videa, kde například vysocí politici nebo známé osobnosti slibují vysoké zhodnocení investic.
Jednou z nových forem útoku je převzetí kontroly nad účtem chatovací aplikace, například WhatsApp, kdy se útočník vydává za známého nebo rodinného, navazují běžnou konverzaci a následně žádají o zaslání peněz.
„Zákeřnost tohoto typu útoku je především v tom, že si píšete s někým, koho znáte a máte v kontaktech. Před unáhleným rozhodnutím poslat dotyčnému peníze doporučujeme mu například zavolat nebo se pouze zamyslet, jestli by vás vůbec někdy o něco podobného žádal,“ vysvětlila Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA Educa. (sfr)
