Německo schválilo možnost povinné vojenské služby. Dobrovolníci dostanou 63 tisíc Kč měsíčně. (Ilustrační foto)

Poslanci Spolkového sněmu v Německu schválili novou úpravu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se nepodaří v daném roce dosáhnout požadovanébho počtu nových vojáků, budou moci poslanci odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby.

Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu konali protesty.

Vláda kancléře Friedricha Merze už v srpnu schválila návrh zákona vypracovaný sociálnědemokratickým ministrem obrany Borisem Pistoriusem. Ale řada poslanců CDU/CSU jej odmítla podpořit, jelikož počítal výhradně s dobrovolnou vojenskou službou.

Vládní strany se nakonec dohodly, že zavedou i prvek povinnosti.

Cílem nového zákona je zvýšit počet vojáků v armádě o víc než 80 tisíc.

V původním návrhu bylo, že všichni muži po dosažení věku 18 let budou muset vyplnit dotazník, ve kterém uvedou, zda mají zájem sloužit v armádě. Vhodné kandidáty si pak vojsko mělo pozvat k odvodní prohlídce. Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby mělo být ale nadále dobrovolné.

Na dobrovolnou vojenskou službu Německo přešlo v roce 2011, kdy byla povinná vojenská služba pozastavena.

Pravidla, která nyní zákonodárci schválili, začnou platit od nového roku. Zákon počítá s tím, že odvody budou opět plošné. Poprvé se budou týkat ročníku 2008.

Povinné budou nadále jen pro muže, ženy budou moci dotazník spojený s odvody vyplnit dobrovolně.

Zároveň se stanoví cíle, kolik mladých mužů má být ročně odvedeno. Pokud bude v ročníku dobrovolníků příliš málo, budou moci poslanci Spolkového sněmu rozhodnout o takzvané povinné vojenské službě z potřeby.

Povinnost nastoupit ke službě do armády má být podle zákona zavedena, „obzvlášť bude-li to vyžadovat obranně-politická situace nebo personální situace“.

Kdo se do služby v armádě přihlásí dobrovolně, má dostávat téměř 63 000 korun hrubého měsíčně. Minimální doba služby bude půl roku. V platnosti zůstává i právo na odepření vojenské služby.

Kancléř Merz chce z bundeswehru vybudovat nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Německo podle plánu do roku 2029 postupně zvýší výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), už letos by měly dosáhnout 2,4 procenta HDP.

Bundeswehr má nyní ve službě zhruba 180 tisíc vojáků a vojákyň. Podle cílů Severoatlantické aliance (NATO) by jejich počet měl v příštích letech dosáhnout 260 tisíc. (sfr)