Prezident Pavel podepsal úpravu rozpočtových pravidel pro navyšování obranných výdajů v ČR. (Ilustrační foto).

Prezident ČR Petr Pavel podepsal úpravu rozpočtových pravidel pro zvyšování zbrojních výdajů v ČR. Vláda tak bude moci ve státních rozpočtech na roky 2026 až 2033 zvyšovat výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) a to i nad schválený výdajový rozpočtový rámec.

Rozdíl mezi 2 procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu se nebude započítávat do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti.

Úpravu pravidel zakotvila doprovodná novela k novému zákonu o řízení a kontrole veřejných financí. Tu nyní podepsal prezident Petr Pavel.

V současnosti Česko vynakládá na obranu zhruba dvě procenta HDP.

Vláda předpokládá postupné navyšování obranných výdajů o 0,2 procentního bodu HDP. Ministr financí Zbyněk Stanjura však oznámil, že ve státním rozpočtu na příští rok (2026) chce navrhnout výdaje na obranu ve výši 2,3 % HDP.

Do roku 2030 by měly obranné výdaje ve státním rozpočtu dosáhnout podílu tří procent HDP.

Podle Stanjury existují tři základní nástroje a jejich kombinace, jak pokrýt zvýšené výdaje na obranu.

Jde podle něho o zvýšení rozpočtového schodku, zvýšení daní a škrty v jiných rozpočtových kapitolách. S tím, že nejpravděpodobnější bude kombinace jednoho až dvou z těchto nástrojů.

I při započítání zvýšených výdajů na obranu by deficit státních rozpočtů v příštích letech neměl přesáhnout tři procenta HDP. Nehrozí ani dosažení dluhové brzdy, která je nastavena na celkové zadlužení 55 procent HDP.

V roce 2024 dosáhl dluh vládních institucí 43,3 procenta HDP.

Přestože je postupné zvyšování výdajů na obranu naplánováno na pět let, uvolnění výdajových pravidel bude platit o tři roky déle. Výjimka je podle Stanjury celkem osmiletá kvůli tomu, že veřejné finance budou potřebovat tři roky na adaptaci. (sfr)