Prostředky „Modernizačního fondu“ na podporu obnovitelných zdrojů energie směřují výhradně do investic na výstavbu fotovoltaických elektráren. (Ilustrační foto).

Prostředky „Modernizačního fondu“ na podporu obnovitelných zdrojů energie směřují výhradně do investic na výstavbu fotovoltaických elektráren, zjistil Nejvyšší kobntrolní úřad (NKÚ). Vláda ČR v roce 2024 rozhodla, že do roku 2030 bude 30 % spotřebované energie pocházet z obnovitelných zdrojů. Proto je potřeba zapojit do sítě fotovoltaické elektrárny (FVE) o výkonu 10,1 GWp* a větrné elektrárny s výkonem 1,5 GW.

NKÚ zjistil, že Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Státní fond životního prostředí (SFŽP) podporovaly z „Modernizačního fondu“ výhradně fotovoltaické projekty.

Projekty ze čtyř NKÚ kontrolovaných výzev programu „Nové obnovitelné zdroje v energetice“ (RES+) s dotací 12 mld. Kč a s celkovým plánovaným nově instalovaným výkonem 2,2 GWp zdvojnásobí výkon solárních elektráren v ČR oproti roku 2022, kdy byl 2,1 GWp.

Na jiné obnovitelné zdroje, tedy např. na zmíněné větrné elektrárny, již v programu nezbývají peníze. Vládou stanovenému cíli se ČR přiblíží zejména prostřednictvím podnikatelských projektů. Přesto MŽP a SFŽP v dotacích významně zvýhodnily domácnosti.

Zatímco dotace pro podnikatele nastavily na průměrnou částku 5 500 Kč na jeden kWp výkonu, domácnosti a obce a jimi zřízené organizace získaly dotaci v průměru 29 700 Kč na kWp výkonu FVE. Podpora, kterou MŽP a SFŽP poskytly na výstavbu FVE v domácnostech či na veřejných budovách, přináší pětkrát nižší instalovaný výkon FVE oproti podpoře poskytnuté podnikatelským subjektům.

NKÚ dále uvedl, že MŽP a SFŽP nedostatečně motivovaly k investicím do akumulace elektrické energie.

SFŽP, který je správcem prostředků „Modernizačního fondu“, obdržel od ledna 2021 do června 2024 od Evropské investiční banky (EIB) celkem 105,6 mld. Kč a příjemcům podpory vyplatil z různých programů „Modernizačního fondu“ 32,8 mld. Kč. Z toho 12,7 miliardy korun tvořily dotace z programu RES+. Jak už jsme uvedli v úvodním shrnutí, na tento konkrétní program se kontrola NKÚ zaměřila.

V roce 2023 v ČR pokrývaly obnovitelné zdroje celkovou spotřebu energie necelými 19 % (18,59 %). V prosinci 2024 přijala vláda usnesení, kterým stanovila, že do roku 2030 má z obnovitelných zdrojů pocházet 30 % celkové spotřeby energie. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, je třeba do sítě zapojit fotovoltaické elektrárny o výkonu 10,1 GWp* a větrné elektrárny s výkonem 1,5 GW.

Podpořené podnikatelské projekty (ze čtyř kontrolovaných výzev RES+) s dotací ve výši 12 mld. Kč a s celkovým plánovaným nově instalovaným výkonem 2,2 GWp zdvojnásobí výkon solárních elektráren v ČR oproti roku 2022, kdy byl 2,1 GWp.

NKÚ zjistil, že MŽP a SFŽP z programu RES+ podporovaly výhradně fotovoltaické projekty. ČR u EIB obhájila investice na fotovoltaické projekty financované z programu RES+ ve výši 73 mld. Kč, což představuje 95 % z posledního odhadu alokace programu RES+ ze září 2024.

Pokud v průběhu let 2025 až 2030 nedojde ke zvýšení příjmů „Modernizačního fondu“, které jsou závislé na vývoji cen emisních povolenek, a současně dojde k realizaci již obhájených investic programu RES+, nebudou v „Modernizačním fondu“ peněžní prostředky na podporu jiných obnovitelných zdrojů energie, varoval NKÚ.

Podle dalšího zjištění NKÚ nastavily MŽP a SFŽP u fotovoltaických elektráren významně odlišné podmínky podpory podnikatelům a domácnostem. Zatímco podnikatelské subjekty získaly dotaci na jeden kWp výkonu v průměrné výši 5 500 Kč, domácnosti, obce a jimi zřízené organizace získaly v průměru 29 700 Kč na kWp výkonu FVE.

Přínos fotovoltaických elektráren je na rodinných domech a na veřejných budovách k plánovanému nově instalovanému výkonu fotovoltaických elektráren pětkrát nižší (0,5 GWp) oproti projektům podnikatelských subjektů (2,2 GWp).

NKÚ analyzoval strukturu příjemců podpory z řad podnikatelů. Zjistil, že více než 9 mld. Kč, tedy tři čtvrtiny podpory z kontrolovaných výzev RES+, získalo pouze 15 příjemců podpory, a to na 219 z celkem 725 podpořených projektů. Největší příjemce dostane podporu ve výši 4,4 mld. Kč na 49 projektů.

NKÚ dále zjistil, že investice do nově instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie, které MŽP a SFŽP v prvních čtyřech kontrolovaných výzvách RES+ podpořily, zahrnují novou kapacitu bateriové akumulace elektrické energie pouze na úrovni 7 % plánovaného instalovaného výkonu FVE. Zvyšování instalovaného výkonu FVE přitom klade zvýšené nároky na rozvoj přenosové a distribuční sítě a akumulace.

Při kontrole podmínek podpory NKÚ zjistil, že MŽP a SFŽP ve dvou kontrolovaných výzvách bonifikovaly uhelné regiony (Karlovarský kraj, Moravskoslezský kraj a Ústecký kraj). Kvůli tomuto zvýhodnění vzroste díky podpořeným projektům celkový instalovaný výkon FVE v uhelných regionech ve srovnání s rokem 2022 více než šestinásobně a v ostatních krajích ČR pouze o třetinu.

Kontrola prověřila 12 projektů. Podle NKÚ příjemci podpory využili peníze v souladu se schválenými cíli. (sfr)