Trump se naštval na Rusko za "válcování Ukrajiny". Kreml se zlobí na militarizaci EU.
Americký prezident Donald Trump se naštval na Rusko za „válcování Ukrajiny na bojišti“. Kreml se zase zlobí na Evropskou unii za její úmysl se militarizovat. Trump uvedl, že zvažuje rozšíření sankcí na Rusko a také zavedení cel na tuto zemi, a to kvůli tomu, že Moskva teď „válcuje Ukrajinu na bojišti“.
Napsal to na své síti Truth Social s tím, že by nové omezení zrušil poté, co by obě válčící země dosáhly příměří a konečné mírové dohody.
„Na základě toho, že Rusko nyní naprosto ‚válcuje‘ Ukrajinu na bojišti, silně zvažuji rozsáhlé bankovní sankce, sankce a cla vůči Rusku, dokud nebude dosaženo příměří a konečné mírové dohody,“ uvedl Trump.
„Rusko a Ukrajino, zasedněte k jednacímu stolu hned teď, než bude pozdě. Děkuji!“ zdůraznil ve svém vyjádření.
Až dosud americký prezident tlačil výhradně na Ukrajinu, jíž přerušil dodávky vojenské pomoci a následně s Kyjevem také přestal sdílet zpravodajské informace, což ukrajinským vojenským silám ztíží schopnost zasazovat přesné údery na ruské cíle.
USA již s Ruskem jednalo o válce na Ukrajině dvakrát. Ukrajina ani Evropa na jednání nebyly pozvány. Připravuje se však další jednání mezi USA a Ukrajinou, které se má konat v saúdskoarabském Rijádu.
Kreml kritizuje militarizaci Evropské unie
Rusko bude možná muset reagovat na zbrojení Evropské unie, oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Výsledek čtvrtečního mimořádného summitu EU označil za militarizaci evropského bloku.
Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie se ve čtvrtek v Bruselu shodli, že má EU rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Summit se shodl na tom, že je nutné „výrazně zvýšit výdaje“ na armády, v čemž mohou pomoci například peníze z fondů určených na rozvoj členských zemí.
Vůdci unijních států rovněž uvítali návrh Evropské komise, která chce dočasným pozastavením dluhových pravidel pro armádní nákupy umožnit masivní zbrojní investice.
Státy EU by se měly urychleně zabývat návrhem Komise na společnou půjčku až 150 miliard eur (3,8 bilionu korun), z níž by země mohly čerpat úvěry, zejména na pořizování celoevropské protivzdušné a protiraketová obrany, dělostřeleckých systémů, střel a munice či dronů.
„Vidíme, že Evropská unie nyní aktivně diskutuje o militarizaci EU a o rozvoji obranného segmentu. To je proces, který pozorně sledujeme, protože Evropská unie staví Rusko do pozice svého hlavního protivníka,“ reagoval mluvčí Kramlu Peskov.
S tím, že takový postup může vést ke znepokojení Ruska, které by kvůli tomu muselo přijmout příslušná opatření k zajištění vlastní bezpečnosti.
Peskov označil postoj EU za konfrontační, což je podle něj protichůdné ke snahám najít mírové řešení války na Ukrajině.
„Evropské země neuspějí v závodě ve zbrojení proti Rusku, protože Moskva nemá v úmyslu se ho zúčastnit a místo toho se soustředí na zajištění svých vlastních zájmů,“ podotkl dále Peskov. (sfr)
