Hospodaření samospráv v Česku skončilo za 1. letošní čtvrtletí v rekordním přebytku.

Hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí v ČR skončilo v prvním letošním čtvrtletí s rekordním přebytkem 70,6 miliardy korun. Proti stejnému období loňského roku je vyšší o 45 miliard korun. Samosprávám meziročně vzrostly příjmy a klesly výdaje.

Informovalo o tom ministerstvo financí.

Výrazný nárůst podle ministerstva do určité míry souvisí s tím, že samosprávy v prvním čtvrtletí převzaly od ministerstva školství dotace na vzdělávání, ale do konce března je neposkytly školám. I bez tohoto vlivu by přebytek hospodaření za první čtvrtletí meziročně vzrostl o 74,7 procenta a byl by 38,6 miliardy korun.

Celkové příjmy krajů a obcí se meziročně zvýšily o 5,7 procenta na 224,2 miliardy korun. Rostly především nedaňové příjmy, které se zvýšily o 55,6 procenta na 24,3 miliardy korun. Daňové příjmy vzrostly o 6,9 procenta na 103,6 miliardy korun, podle ministerstva financí se na jejich růstu projevuje vedle zvýšení mezd také oživení spotřebitelské poptávky, které znamená větší výběr daně z přidané hodnoty (DPH).

Výdaje samospráv dosáhly 153,7 miliardy korun, meziročně se snížily o 17,6 procenta. Podle ministerstva financí obce a kraje snižovaly nejen běžné výdaje, ale i ty investiční. Podle ministerstva financí samosprávy omezovaly především investice do staveb silnic a na pořízení drážních vozidel. Územní rozpočty také od konce roku 2023 snížily své dluhy a zvýšily množství peněz na bankovních účtech.

Kraje v prvním čtvrtletí hospodařily s přebytkem 42,7 miliardy korun, proti stejnému období loňského roku byl šestinásobný. Obce dosáhly přebytku 27 miliard korun, meziročně se jejich saldo zlepšilo o 49,9 procenta.

Za celý loňský rok skončilo hospodaření samospráv v přebytku 72,2 miliardy korun. Proti roku 2022 se přebytek více než zdvojnásobil a byl největší od vzniku Česka. (sfr)


VÝŇATEK ZE ZPRÁVY MINISTERSTVA FINANCÍ ČR

Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 3. 2024

Územní samosprávné celky (dále jen „ÚSC“) se v prvním čtvrtletí letošního roku nacházejí ve výborné finanční kondici. Zatímco příjmová stránka ÚSC je opakovaně posilována zejména vlastními příjmy, které zvyšují soběstačnost územních rozpočtů, tak zároveň dochází k redukci výdajové stránky, a to jak u běžných výdajů, tak i u těch kapitálových.

Není tedy divu, že kraje a obce v březnu hospodařily s nejvyšším přebytkem rozpočtu za celou historii. Tento významný přebytek je z velké části způsoben dotacemi na přímé výdaje na vzdělávání a dotacemi pro soukromé školy1, které kraje přijaly z rozpočtu kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), ale do konce měsíce března je neposkytly školám a školským zařízením.

Tuzemská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku zažívá zotavování, neboť meziročně vzrostla o 0,2 %, a to především v důsledku vyšší spotřeby domácností a zahraniční poptávky. Inflace se v březnu ustálila, a to na 2% cíli České národní banky (dále jen „ČNB“), vlivem restriktivní měnové politiky ČNB a oslabenou tuzemskou ekonomickou aktivitou. Ekonomická prosperita se promítá i do hospodaření ÚSC, a to konkrétně do růstu vlastních příjmů krajů i obcí, a to především nedaňových příjmů.

Meziročně se navýšily také daňové příjmy, které byly ovlivněny zejména růstem inkasa DPPO v důsledku splatnosti první čtvrtletní zálohy, růstem inkasa DPFO v závislosti na růstu mezd, ale i zvýšením inkasa DPH, jakožto dopad zvýšené poptávky domácností. K oslabení došlo pouze u neinvestičních transferů přijatých územními rozpočty.

V porovnání s koncem roku 2023 územní rozpočty snížily svůj dluh, a naopak navýšily stav peněžních prostředků na bankovních účtech (dále jen „BÚ“). Zatímco mírný pokles dluhu krajů koresponduje s jejich nižší investiční aktivitou, tak u obcí snížení dluhu a zároveň navýšení jejich kapitálových výdajů potvrzuje dobrou finanční situaci obcí, které jsou schopny i bez zapojení cizích zdrojů financovat některé své investiční aktivity. Stabilizace inflace a oživení ekonomiky by mohly vést v letošním roce k nárůstu plánovaných investičních aktivit krajů a obcí.

Hospodaření územních rozpočtů

Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v březnu 2024 vykázaly kladné saldo rozpočtu 70,6 mld. Kč (meziroční růst o 175,6 %, tj. o 45 mld. Kč) a hospodařily s historicky nejvyšším přebytkem rozpočtu. Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy, tak přebytek hospodaření dosáhl pouze 38,6 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 74,7 %, tj. o 16,5 mld. Kč.

Příjmy územních rozpočtů

Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v březnu 2024 činily 224,2 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5,7 %, tj. o 12,1 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 158,7 mld. Kč. Dochází k opětovnému posilování vlastních příjmůi územních rozpočtů, které v březnu letošního roku dosáhly 129,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 13,9 %, tj. o 15,8 mld. Kč.

V závislosti na růstu vlastních příjmů se zvyšuje soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech. V březnu letošního roku soběstačnost územních rozpočtů činila 81,8 %. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí především nedaňové příjmy, které meziročně vzrostly o 55,6 %, tj. o 8,7 mld. Kč, na 24,3 mld. Kč. Rostou také daňové příjmy, které dosáhly 103,6 mld. Kč a meziročně se navýšily o 6,9 %, tj. o 6,7 mld. Kč.

Transfery přijaté územními rozpočty meziročně poklesly o 3,8 %, tj. o 3,7 mld. Kč, na 94,4 mld. Kč. Tento propad byl způsoben výlučně na straně neinvestičních přijatých transferů, které meziročně klesly o 6,9 %, tj. o 6,5 mld. Kč, na 87,6 mld. Kč. Naopak investiční přijaté transfery meziročně vzrostly o 70,2 %, tj. o 2,8 mld. Kč a dosáhly 6,8 mld. Kč.

Výdaje územních rozpočtů

Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v březnu 2024 činily 153,7 mld. Kč a meziročně se snížily o 17,6 %, tj. o 32,9 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 120 mld. Kč. Meziročně klesly běžné výdaje (konkrétně o 19,3 %, tj. o 32,1 mld. Kč) na 134,3 mld. Kč, přičemž dominantní část těchto běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím.

Důvodem poklesu byly zejména nižší neinvestiční transfery základním a mateřským školám. Ke snížení výdajů došlo také v oblasti investic (konkrétně o 3,7 %, tj. o 0,8 mld. Kč) na 19,4 mld. Kč, a to především do staveb silnic a na pořízení drážních vozidel.