Miliardy korun čerpaly za covidu i firmy, kterým rostl zisk a počet zaměstnanců, odhalil NKÚ. (Ilustrační foto: Redakční koláž)
Miliardy korun čerpaly během pandemie-19 covidu i firmy, kterým v době šíření nemoci rostl čistý obrat, zisk a zvyšoval se jim počet zaměstnanců. Pomoc státu čerpaly také firmy, které v té době rozdělovaly podíly na zisku.
Informoval o tom Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
V jednom ze tří režimů programu Antivirus (režim A Plus) stát navíc nesl téměř 100 procent nákladů na udržení pracovních míst, což bylo proti zásadě uplatňované v ostatních zemích EU, kde tyto náklady stát sdílel se zaměstnavateli a zaměstnanci.
Pokud by se dodrželo pravidlo částečné kompenzace, stát by ušetřil až 4,4 miliardy korun.
Podporu z programu Antivirus v celkové výši 51,2 miliardy korun obdrželo téměř 71 tisíc firem a jejich 1,2 milionu zaměstnanců.
Celkem 9,8 miliardy korun čerpaly podniky z odvětví, kde nedošlo k poklesu produkce. Mezi nimi byly např. i firmy zabývající se informačními technologiemi.
„V tomto odvětví přitom v roce 2021 vzrostla hospodářská produkce oproti roku 2019 o 17,5 procenta a počet zaměstnanců o 9,5 procenta. Podporu z programu Antivirus ve výši 48,1 milionů korun dostal i obchodní řetězec, který v době pandemie covidu-19 hospodářsky expandoval a nepřetržitě nabíral nové zaměstnance,“ uvedli kontroloři.
Jeho čistý obrat se v roce 2020 oproti roku 2019 zvýšil o 10,5 miliardy korun a zisk o 336,4 milionů korun. Počet zaměstnanců firma zvýšila o 11,1 procenta.
Kontroloři dále zjistili, že režim A Plus programu Antivirus připravilo MPSV v rozporu se stanovenou zásadou, podle níž měly být náklady na udržení pracovních míst sdíleny mezi státem, zaměstnavatelem a zaměstnancem. V tomto režimu stát poskytl zaměstnavatelům příspěvky na náhrady mezd ve 100% výši a vyplatil jim celkem 21,1 miliardy korun.
„Pokud by byla respektována zásada částečné kompenzace, snížil by se objem státem poskytnutých příspěvků na 16,7 miliardy korun. V ostatních zemích EU přitom tíži nákladů spojených s udržením pracovního místa nesli alespoň částečně zaměstnavatelé nebo zaměstnanci,“ informoval NKÚ.
I navzdory mimořádné pandemické situaci se v ČR míra nezaměstnanosti pohybovala okolo 3 procent a nabídka volných míst převyšovala počet uchazečů o zaměstnání.
Při kontrole u 31 zaměstnavatelů a jejich 47 871 zaměstnanců se podle NKÚ ukázalo, že 7 procent z nich následně skončilo na úřadech práce. Přes 58 milionů tak bylo vynaloženo neúčelně, neboť nedošlo k zachování jejich pracovních pozic.
Zároveň 10 z 31 kontrolovaných firem čerpalo od státu podporu 1,9 miliardy korun na udržení pracovních míst, ačkoliv v letech 2020 a 2021 tyto firmy vyplácely podíly na zisku, což bylo od července 2021 zapovězeno.
U České správy sociálního zabezpečení kontroloval NKÚ vyplácení krizového ošetřovného. Kontrola nezjistila nedostatky v dodržování pravidel. NKÚ ale konstatoval, že nastavené podmínky poskytování ošetřovného vedly na jaře 2020 k vysoké administrativní zátěži škol a žadatelů o krizové ošetřovné. (pet)
