Schodek státního rozpočtu ČR za letošní srpen klesl na 194 miliard. Byl nejnižší od covidu. (Ilustrační foto: redakční koláž).

Schodek státního rozpočtu ČR ke konci letošního srpna klesl na 194,6 miliardy korun z červencových 214,1 miliardy korun. Ke zlepšení hospodaření přispěla dividenda energetické společnosti ČEZ ve výši 54 miliard korun. Výsledek hospodaření státu za prvních osm měsíců byl nejlepší od začátku pandemie covidu-19.

Zároveň však jde o čtvrtý nejhlubší schodek od vzniku Česka.

Rozpočtové příjmy ke konci srpna dosáhly 1,245 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 21,7 procenta. Výdaje vzrostly o 14,8 procenta na 1,44 bilionu korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že po slabším daňovém inkasu v prvním pololetí nyní stát získává vyšší daňové příjmy, rozpočet navíc ovlivňují skokové příjmy jako dividenda ČEZ.

„Rozpočet se tak vyvíjí podle očekávání a nenaplňují se věštby opozice z křišťálové koule o katastrofickém vývoji schodku. Už v červnu jsem říkal, že výsledek rozpočtu bude v září lepší než v červnu, což se nyní naplnilo,“ zdůraznil.

Vláda podle něj dělá vše pro udržení plánovaného schodku 295 miliard korun.

Meziročnímu růstu příjmů podle ministerstva financí výrazně přispěly prostředky z Evropské unie a z Národního plánu obnovy, stejně jako rekordní dividenda ČEZ. Vedle toho rostly i příjmy z povinného pojistného a daňové inkaso. Na pojistném stát získal 454,8 miliardy korun, o devět procent víc než loni.

Z daňových příjmů nejrychleji rostl výnos daně z příjmu právnických osob, na kterém stát získal 123,9 miliardy korun, o 38,3 procenta víc než loni. Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 25,2 procenta na 93,9 miliardy korun, rozpočtové příjmy z daně z přidané hodnoty (DPH) vzrostly o 5,2 procenta na 230,7 miliardy korun.

Naopak se snížilo inkaso spotřebních daní, které dosáhlo 96,5 miliardy korun, o 4,2 procenta méně než loni. Podle ministerstva je to způsobeno změnou preferencí spotřebitelů tabákových výrobků a také sníženou sazbou spotřební daně na naftu v první polovině roku.

Vzhledem k návratu této daně na původní roveň od srpna ministerstvo očekává, že za celý rok se odvod spotřební daně z minerálních olejů vyrovná.

Na odvodu z mimořádného zisku při výrobě elektřiny zatím stát inkasoval 15,3 miliardy korun. Daň z neočekávaného zisku se v rozpočtu zatím neprojevila, první zálohy jsou splatné v září.

Na výdajové straně rozpočtu tvořily nejvýznamnější položku sociální dávky, na kterých stát vyplatil 577,7 miliardy korun. Z toho 454,8 miliardy korun šlo na výplatu důchodů, jejich objem meziročně vzrostl o 18,9 procenta.

Největší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které se zvýšily o 118,1 procenta na 98,3 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií, za které stát zaplatil celkem 56,6 miliardy korun. Na obsluhu státního dluhu šlo z rozpočtu 40,1 miliardy korun, o 41,9 procenta víc než loni.

Kapitálové výdaje státu meziročně narostly o 14,7 procenta na 115,7 miliardy korun. Největší část šla na financování dopravní infrastruktury na které stát použil 39,1 miliardy korun. Kapitálové výdaje směřovaly také na investiční nákupy ministerstva obrany, do programu Nová zelená úsporám nebo na investice v zemědělském sektoru. (sfr)

CELÝ TEXT ZPRÁVY MINISTERSTVA FINANCÍ

1. ZÁŘÍ 2023

Plnění státního rozpočtu ČR za srpen 2023

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci srpna deficitem ve výši 194,6 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 230,8 mld. Kč.

K meziročnímu zlepšení salda o 36,5 mld. Kč výrazně přispělo zapojení výnosů z majetkové účasti státu v akciové společnosti ČEZ v objemu 54,0 mld. Kč. Poprvé v tomto roce tak růst příjmů převýšil tempo výdajové strany rozpočtu, které i nadále navyšují především výdaje v sociální oblasti (+83,5 mld. Kč), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+56,6 mld. Kč), obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+11,8 mld. Kč) či vyšší investice (+14,9 mld. Kč). Růst daňového inkasa (+75,3 mld. Kč) byl dosud posílený mimořádnými příjmy jen o 15,3 mld. Kč z titulu odvodů z nadměrných příjmů. Splatnost záloh na daň z neočekávaných zisků je naplánována až v září a následně v prosinci.

Srpen byl již třetím měsícem v řadě, kdy deficit klesá a je dokonce o 19,5 mld. Kč nižší než v červenci. Zatímco první polovina roku byla slabší na daňové inkaso, v druhé polovině už ve větší míře daňové příjmy přitékají.

„Srpen byl již třetím měsícem v řadě, kdy deficit klesá a je dokonce o 19,5 mld. Kč nižší než v červenci. Zatímco první polovina roku byla slabší na daňové inkaso, v druhé polovině už ve větší míře daňové příjmy přitékají. Znovu se tak potvrzuje, že rozpočet se v průběhu roku nevyvíjí lineárně a výrazně ho ovlivňují nejen skokové příjmy jako nyní výnos z dividendy skupiny ČEZ. Rozpočet se tak vyvíjí podle očekávání a nenaplňují se věštby opozice z křišťálové koule o katastrofickém vývoji schodku. Už v červnu jsem říkal, že výsledek rozpočtu bude v září lepší než v červnu, což se nyní naplňuje. Jako vláda uděláme maximum pro to, abychom udrželi plánovaný schodek pro tento rok ve výši 295 mld. Kč,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci srpna růstu 21,7 % (+222,2 mld. Kč), ke kterému výrazně přispěly prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (+51,1 mld. Kč) navýšené červnovým zapojením prostředků Národního plánu obnovy v objemu 44,5 mld. Kč a srpnové zapojení výnosů z dividend akciové společnosti ČEZ ve výši 54,0 mld. Kč. Za nárůstem stál také výběr pojistného (+37,4 mld. Kč), inkaso daní z příjmů právnických (+34,3 mld. Kč) i fyzických (+18,9 mld. Kč) osob, daně z přidané hodnoty (+11,4 mld. Kč) a odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (+15,3 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+21,8 %, +12,6 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv minulých daňových změn, kdy se například efekt zvýšení slevy na poplatníka projevil až v hotovostním plnění v únoru 2022. Naopak příjmy pozitivně ovlivňuje růst mezd a platů. Dále inkaso letos nesnižuje výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům (ke konci srpna 2022 měla negativní dopad 2,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu).

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+38,3 %, +34,3 mld. Kč) podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-4,4 %, -0,2 mld. Kč) měla v srpnu negativní dopad platba vratek za zdaňovací období roku 2022. Za meziročním růstem inkasa u daně z příjmů právnických osob stály zejména firmy podnikající v oblasti energetiky a finančního zprostředkování.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce sníženy zavedením slevy na pojistném u zkrácených úvazků s faktickým dopadem do inkasa od března 2023 (-3 mld. Kč) a doplněny odvody zvýšených sazeb u rizikových profesí. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,0 % (+37,4 mld. Kč).

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+5,2 %, +11,4 mld. Kč) se promítá na jedné straně růst spotřebitelských cen, na straně druhé dynamiku mírní pokles reálné spotřeby domácností. Dále negativně na inkaso působí zvýšení limitu pro registraci k dani z 1 na 2 mil. Kč zavedené od ledna 2023 a nižší počet pracovních dní ve sledovaném období.

Inkaso spotřebních daní (-4,2 %, -4,2 mld. Kč) zaznamenalo více či méně významný meziroční pokles v případě všech komodit kromě lihu (+0,4 %). Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (-4,2 %, -1,6 mld. Kč), kde se projevuje změna nákupních preferencí spotřebitelů, a inkaso spotřební daně z minerálních olejů (-3,3 %, -1,6 mld. Kč), což je způsobeno prodloužením platnosti snížené sazby daně z motorové nafty. V souvislosti s novelou zákona však došlo od začátku srpna k navrácení sazby daně na původní úroveň a pokles by tím měl být do konce roku vyrovnán. V případě inkasa spotřební daně z piva a vína je důvodem snížení omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku poklesu reálných příjmů, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií. 

Příjmy státního rozpočtu navyšuje v tomto roce také odvod z nadměrných příjmů. Do příjmů státního rozpočtu bylo dosud převedeno 15,3 mld. Kč. 

Inkaso daně z neočekávaných zisků se bude odvíjet od výše daňové povinnosti vykázané v daňových přiznáních podaných především velkými firmami na začátku července. Dotčené subjekty mimo jiné poskytly oznámení o výši záloh na tuto daň na rok 2023 se splatností v září a v prosinci tohoto roku, tj. ve stejné lhůtě jako u standardní daně z příjmu právnických osob (k 15. 9. budou splatné 3 čtvrtletní zálohy). Ve druhém pololetí by tak mělo být uhrazeno na zálohách 100 % fiktivní daně z neočekávaných zisků za rok 2022, případně v jiné výši dle rozhodnutí správce daně v  důsledku předpokládaného nižšího zisku v letošním roce.  

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 185,7 mld. Kč (+14,8 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+14,8 %, +170,8 mld. Kč) navýšených realizací mimořádných opatření zaměřených na řešení vysokých cen energií a dopadů války na Ukrajině, výplatou sociálních dávek, zejména důchodů, obsluhou státního dluhu a platy pedagogů základních a středních škol. Kapitálové výdaje (+14,7 %, +14,9 mld. Kč) zvýšily především nákupy Ministerstva obrany a transfery Státnímu fondu životního prostředí.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+15,5 %, +77,5 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+18,9 %, +72,2 mld. Kč).  Do jejich výše se kromě loňských navýšení promítá letošní řádná valorizace o 4,7 %, mimořádná od června o 3,9 % a příspěvek 500 Kč měsíčně za vychované dítě. Z ostatních dávek se nejvíce zvýšil příspěvek na bydlení (+6,3 mld. Kč) posílený počtem žádostí v době vysokých cen energií a výsluhový příspěvek (+1,1 mld. Kč). Naopak klesly vyplacené dávky nemocenského pojištění (-1,5 mld. Kč) a rodičovský příspěvek (-1,3 mld. Kč). O více než 1 mld. Kč jsou nižší i humanitární dávky legislativně upravené od 1. července 2023 na příspěvek na životní potřeby. Přídavek na dítě (-0,6 mld. Kč), doposud vyšší s ohledem na růst životního minima, klesl z důvodu poskytování jednorázového příspěvku 5 000 Kč na dítě od srpna loňského roku. 

Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům (+118,1 %, +53,2 mld. Kč) ovlivněné kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (40,4 mld. Kč), dotacemi provozovateli přenosové soustavy (11,6 mld. Kč) a výplatou pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích (4,6 mld. Kč). Celková pomoc s vysokými cenami energií ve výši 56,6 mld. Kč nebyla z velké části hrazena z rozpočtu letošního roku, ale z nároků z nespotřebovaných výdajů minulého roku (28,8 mld. Kč). Naopak prozatím klesly dotace na obnovitelné zdroje energie (-2,8 mld. Kč) a nižší jsou i výdaje státu směřované podnikatelům na řešení dopadů epidemie covidu-19 (-2,8 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně vzrostly o 27,3 mld. Kč (+16,7 %). Jejich součástí jsou především prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách (+9,8 mld. Kč). Pro jejich růst je určující navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků o 4 %. Transfery navyšovaly také realizace projektů Operačního programu Jan Amos Komenský (+7,3 mld. Kč), zálohové financování sociálních služeb (+5,5 mld. Kč), kompenzační příspěvek na nouzové ubytování osob z Ukrajiny (+4,7 mld. Kč) a výdaje na prezidentské volby (+0,6 mld. Kč). Meziroční srovnání mírně zkresluje příspěvek obcím a krajům na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu vyplacený loni v dubnu ve výši 1,2 mld. Kč. 

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 40,0 mld. Kč (+11,8 mld. Kč). Meziroční nárůst o 41,9 % souvisel s lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích zejména z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021, a také s financováním schodkového hospodaření posledních let za zhoršujících se úrokových podmínek. 

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na 1 900 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,4 mld. Kč (+9,6 %). Dosavadní objem vyplacených prostředků dosáhl prozatím nižší úrovně než loni (-3,6 %, -3,4 mld. Kč) z důvodu změny legislativy v průběhu roku 2022. 

Neinvestiční nákupy bez započtení obsluhy státního dluhu (-10,7 mld. Kč) meziročně snižovalo především loňské pořízení zemního plynu do státních hmotných rezerv (-6,2 mld. Kč), nákupy vakcín (-5,2 mld. Kč) a úhrada čistých nákladů představujících nespravedlivou zátěž České poště (-4,5 mld. Kč). Nižší průběh čerpání běžných výdajů lze zatím pozorovat i u transferů Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-2,6 mld. Kč).

Kapitálové výdaje (+14,7 %, +14,9 mld. Kč) navýšily nejvíce investiční nákupy a související výdaje (+8,0 mld. Kč). Za jejich růstem stály především nákupy Ministerstva obrany (+6,4 mld. Kč) ovlivněné především nákupem pásových bojových vozidel pěchoty (4,5 mld. Kč). Výrazněji vzrostly i převody prostředků Státnímu fondu životního prostředí (+4,6 mld. Kč) z velké části směřované na realizaci programu Nová zelená úsporám v rámci Národního plánu obnovy (+4,6 mld. Kč). Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 39,1 mld. Kč (-6,7 mld. Kč) a na podporu investic realizovaných prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu 4,5 mld. Kč (+2,1 mld. Kč). Vysoká míra uvolněných prostředků podnikatelům (112,6 % rozpočtu; +2,6 mld. Kč) je dána úspěšnou realizací projektů společných programů Evropské unie a České republiky, převážně v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ a Integrovaného regionálního operačního programu 2014+.