Indové přistáli se svou sondou úspěšně na Měsíci, Rusům se před pár dny přistání nepodařilo. (Ilustrační foto)

Pomyslné prokletí jižního pólu Měsíce se podařilo prolomit indické sondě Čandrájan-3, přesněji jejímu modulu Vikrám. Ten předchozí se rozbil o povrch Měsíce před čtyřmi roky. Přistát zde chtěli před několika dny i Rusové, ale jejich pokus se nezdařil.

Již před půl stoletím mohli sledovat přistávání sond i lidí na povrchu Měsíce, a nyní se ukazuje, že dostat se bezpečně na naši přirozenou oběžnici není tak jednoduché. Mezi světovou elitu, která dokáže bezpečně dostat své zařízení na povrch Měsíce, se zařadila Indie. Přistávací modul Vikrám sondy Čandrájan-3 dosedl na měsíční povrch ve 14:34 SELČ. Dosud se to povedlo pouze Rusku (Sovětskému svazu), Spojeným státům a Číně.

Celý proces přistání trval asi 20 minut. Pro Indii je středeční přistání vyvrcholením plánů na dobytí Měsíce, kam v roce 2008 vyslala družici Čandrájan-1, která kolem něj kroužila a která byla o rok později prohlášena za ztracenou.

Jen v letošním roce se přistání nepovedlo již dvěma strojům. V dubnu to byla japonská sonda ze Spojených arabských emirátů a na konci minulého týdne byla kvůli špatnému motorickému manévru zničena ruská sonda Luna-25.

Sondu Čandrájan-3 vynesla raketa LVM3 z indického kosmodromu 14. července. Sonda zhruba deset dní obíhala kolem Země, kde stihla pořídit několik snímků měsíčního povrchu.

Ruský modul Luna-25 před pár dny narazil do Měsíce. Zatím není jasné, co zapříčinilo, že ruští operátoři nad Lunou-25 ztratili kontrolu. Rusko ji vyslalo do vesmíru 11. srpna, dosáhla oběžné dráhy kolem Měsíce ve středu 16. srpna. Jejím úkolem bylo analyzovat půdu a pátrat po vodě v oblasti kolem měsíčního jižního pólu.

Na projektu Luna-25 a dalších ruských misích na Měsíc se měla podílet i Evropská kosmická agentura, která po ruském vpádu na Ukrajinu loni v únoru přerušila spolupráci s Moskvou. Rusko poté prohlásilo, že jeho lunární programy budou pokračovat a že evropské vybavení a technologie nahradí svými. (at)