Soud rozhodl v kauze dotací. Pelta má jít na 6 let za mříže. (Ilustrační foto)

Soud uložil bývalému šéfovi českého fotbalu Miroslavu Peltovi za zmanipulování sportovních dotací šest let vězení, peněžitý trest pět milionů korun a pětiletý zákaz činnosti ve statutárních orgánech spolků. Někdejší náměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou poslal do vězení na 6,5 roku, zakázal jí vedoucí funkce ve veřejné správě na šest let a uložil jí dvoumilionový peněžitý trest.

Ostatní obžalované včetně České unie sportu (ČUS), jejího šéfa Miroslava Jansty a Fotbalové asociace ČR (FAČR) naopak soud osvobodil. Verdikt není pravomocný – Pelta, Kratochvílová i státní zástupce se proti němu odvolali.

Pražský městský soud rozhodl obdobně jako v roce 2021, včetně výše uložených trestů. K věci se musel vrátit poté, co původní rozsudek zrušil odvolací vrchní soud a nařídil ve věci doplnit dokazování.

Za přitěžující okolnost pokládá soud u Pelty i Kratochvílové kromě výše škody i to, že se jednalo o více trestných činů. Bývalá náměstkyně dostala přísnější trest proto, že trestnou činnost spáchala jako vedoucí zaměstnanec ministerstva.

Pelta a jeho milenka Kratochvílová podle aktuálního rozsudku společně v roce 2017 ovlivnili přidělení peněz konkrétním žadatelům v programu pro materiálně-technickou podporu sportovních klubů, a pokusili se tak způsobit státu škodu nejméně 175 milionů korun. Svědčily proti nim mimo jiné policejní odposlechy z bytu na pražském Senovážném náměstí, kde se milenci scházeli.

Pelta měl instruovat Kratochvílovou o poskytnutí dotací konkrétním žadatelům, a to těch, u kterých mu to přineslo prospěch. Oba vycházeli především z toho, jaká vlivná osoba – ať už z politického, nebo sportovního prostředí – podporu projektů požadovala.

Úspěšné žádosti vybrali už předtím, než vznikla expertní výběrová komise. O přidělení dotací nerozhodovalo transparentně podle dopředu stanovených kritérií.

Dvojice se dle rozsudku dopustila pokusu o zneužití pravomoci, o porušení povinnosti při správě cizího majetku a o zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, přičemž Pelta Kratochvílovou navedl. Za tyto trestné činy hrozí 5 až 12 let vězení.

Ve stadiu pokusu zůstaly trestné činy proto, že ministerstvo po zatčení Kratochvílové vyplácení dotací pozastavilo. Příslušné dotační programy zrušilo a později je vyhlásilo znovu.

Obžaloba tvrdila, že Kratochvílová ovlivnila na ministerstvu v roce 2017 výši sportovních dotací ve prospěch Peltovy FAČR a Janstovy ČUS. Také oběma vynášela informace. Na lavici obžalovaných kvůli tomu usedl i Jansta, sekretář ČUS Jan Boháč a bývalý šéf ministerského odboru sportu Zdeněk Bříza. Podle soudu tyto skutky nebyly trestnými činy.

Státní zástupce Ondřej Trčka žádal pro Peltu 9 let vězení a uhrazení 25 milionů korun, pro Kratochvílovou deset let vězení a uhrazení 6 milionů. Pro Janstu chtěl pět let za mřížemi a peněžitý trest 2 miliony. Vězení, peněžité tresty i zákazy činnosti navrhoval i dalším obžalovaným. (at)