Deficit státního rozpočtu ČR v letošním roce přesáhne 300 miliard korun. (Ilustrační foto)
Deficit státního rozpočtu ČR v letošním roce přesáhne 300 miliard korun. Přiznal to ministr financí ČR Zbyněk Stanjura pro ČT. Důvodem prohloubení schodku státního rozpočtu budou hlavně dopady války na Ukrajině. Nová Fialova vláda si letos v březnu nechala v Poslanecké sněmovně schválit rozpočet s deficitem 280 miliard Kč.
S vysokými rozpočtovými schodky kolem tří set miliard korun ročně počítá ministr Stanjura i pro nejbližší tři roky.
Novelu letošního rozpočtu předloží ministr financí Stanjura vládě ČR v polovině července. V ní už bude počítat s novými náklady.
Například s dalším růstem důchodů, s výdaji na uprchlickou krizi nebo se zvýšením výdajů na obranu. Zároveň musí zapracovat nové daňové úlevy, kupříkladu snížení spotřebních daní z nafty a benzinu.
Stanjura chce, aby poslanci schválili novelu státního rozpočtu do konce září. Vládní koalice má ve sněmovně většinu 108 z 200 hlasů.
„Chci připomenout, že jsme měli nové výdaje. Například poprvé v historii Česká republika nakoupila plyn do svých státních hmotných rezerv, to je 8,5 miliardy, se kterými jsme nepočítali,“ informoval Stanjura.
Šéf sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard z hnutí STAN schodek státního rozpočtu na rok 2022 zhruba ve výši 330 miliard korun.
Výsledek státního hospodaření výrazně ovlivní také to, kolik peněz bude schopná Česká republika získat z Evropské unie, podotkl ministr financí.
Již nyní je zřejmé, že schválené výdaje a daňové úlevy mohou prohloubit původní deficit (280 miliard) o dalších čtyřicet miliard (tj. na 320 miliard).
Ministři přitom požadují navíc další desítky miliard. Například ministryně obrany Jana Černochová (ODS) by chtěla ještě letos utratit dalších až 15 miliard za výzbroj a vybavení české armády.
Miliardy navíc na zvládnutí uprchlické krize chce pro svůj resort získat i šéf resortu vnitra Vít Rakušan (STAN).
Dalších několik miliard bude požadovat i ministr školství Petr Gazdík (STAN). Plánuje za ně zvýšit letos zmrazené platy kuchařek, školníků a dalších nepedagogických pracovníků.
Zhruba dvě miliardy navíc bude požadovat šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). A to na proplacení léků a respirátorů, které si stát objednal ještě v době pandemie.
Své další nároky na státní kasu připustil i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), ale nechtěl je blíže komentovat.
Opoziční poslanecké kluby novelu ve sněmovně nepodpoří. Kritizují, že i v novém rozpočtu vláda počítá se snížením plateb za státní pojištěnce o 14 miliard korun.
Předseda ANO Andrej Babiš zmínil, že hnutí předloží své návrhy a budou chtít podpořit zdravotnictví a obranu.
Vysoké rozpočtové schodky plánuje Stanjura i v dalších letech. V prvním návrhu rozpočtu pro příští rok zatím s deficitem 295 miliard korun. Kabinet musí do sněmovny předložit návrh na rok 2023 do konce září.
Velmi podobné rozpočtové schodky, tedy jen těsně pod třemi stovkami miliard korun, pak jeho ministerstvo navrhuje i pro léta 2024 (296,8 mld.Kč) a 2025 (297,9 mld. Kč). (sfr)
