Německo vyřadí do konce roku 2021 z provozu 3 jaderné elektrárny. Jejich likvidace potrvá až desítky let. (Ilustrační foto)

Německo s koncem roku 2021 vyřadí z provozu tři jaderné elektrárny, zbývající tři pak vypne do konce roku 2022. Po 60 letech se tak rozloučí s atomovou energií. Odstavení jaderných elektráren, likvidace radioaktivního odpadu, demontáž zařízení a následné demolice staveb potrvají až desítky let.

Upozornila na to Česká televize.

Páteční odstávka se týká elektráren v Brokdorfu ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gundremmingen C v Bavorsku.

Zbývající tři německé jaderné elektrárny – Emsland v Dolním Sasku, Isar 2 v Bavorsku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku – budou uzavřeny „nejpozději do konce roku 2022“, uvedlo ministerstvo životního prostředí.

Jaderná energie se na německé výrobě elektřiny podílí asi 10 procenty.

Odstávka proto vyvolala vlnu kritiky, protože Německo bude muset dramaticky zvýšit obnovitelné zdroje energie a také vzroste jeho závislost na uhlí.

Německo, které chce provoz všech uhelných elektráren uzavřít do roku 2038, přitom získává nejvíce elektřiny právě z uhlí.

Podíl větrné energie, která vedla loni, klesla v Německu na nejnižší úroveň od roku 2018. Důvodem je počasí bez větru a také odklon země od jaderné energie.

Zatímco ještě v 1. pololetí loňského roku byl podíl uhlí na dodávkách elektrické energie 20,8 procenta, letos už to bylo 27,1 procenta.

Co se větrné energie týká, ta se ještě loni v 1. pololetí podílela 29,1 procenty, zatímco ve stejném období letošního roku šlo o 22,1 procenta.

S koncem roku 2021 Německo vyřadí z provozu tři jaderné elektrárny, zbývající tři pak podle vypne do konce roku 2022. Po 60 letech se tak rozloučí s atomovou energií.

Odstavení jaderných elektráren, likvidace radioaktivního odpadu, demontáž zařízení a následné demolice staveb potrvají až desítky let.

Německo chce být v ochraně klimatu rychlejší než Evropská unie (EU). Vláda Angely Merkelová schválila novou, ambicióznější strategii. Do roku 2030 má země v plánu snížit emise o 65 procent proti roku 1990.

Uhlíkové neutrality tak dosáhne v roce 2045, tedy o 5 let dříve než původní plán. EU počítá s klimatickou neutralitou v roce 2050 a snížením emisí o 55 procent do roku 2030.

Kritici však opakovaně varovali, že německý přechod na obnovitelné zdroje je pomalý a v budoucnu hrozí, že země nezvládne pokrýt svou energetickou poptávku.

Protože německá a česká ekonomika jsou silně provázané, v budoucnu lze podle analytiků předpokládat zdražování elektřiny.

Výpadek způsobený vypojením tepelných elektráren by podle dohody měla nahradit urychlená výstavba obnovitelných zdrojů energie i rozvodové soustavy. To však podle některých nebude dostačující a střední Evropa se tak může stát závislá na dovozu energie. (pel)