Západní Evropa bude čelit extrémním srážkám a změny klimatu přinesou častější povodně. (Ilustrační foto)

Západní Evropa bude čelit extrémním srážkám a změny klimatu přinesou častější povodně. Takové jsou závěry nejnovější studie, kterou vypracovaly klimatologická skupina World Weather Attribution a Evropská klimatická nadace (ECF). Krkonoše zasáhl mimořádně silný déšť.

Podle studie budou kvůli změně klimatu až devětkrát pravděpodobnější extrémní srážky podobné těm, které v červenci vedly k záplavám v Německu, Belgii, Nizozemsku a Lucembursku.

Studie rovněž zjistila, že srážky v regionu jsou nyní o tři až 19 procent vydatnější v důsledku oteplování způsobeného člověkem.

Výsledky této studie podporují závěry zprávy, kterou v srpnu zveřejnil Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC). Ten konstatoval, že nyní jsou k dispozici nesporné důkazy o tom, že lidé oteplují klima planety a že takto způsobené změny jsou hlavním hnacím mechanismem změn v povětrnostních extrémech.

Nová zpráva IPCC ukazuje, že s tím, jak se zvyšují teploty, bude západní a střední Evropa vystavena stále většímu množství extrémních srážek a záplav.

Extrémní srážky zasáhly části západní Evropy 12. až 15. července. Kolem řek Ahr a Erft spadlo za den více než 90 milimetrů srážek, což bylo mnohem více než při předchozích rekordech.

Vědci analyzovali záznamy o počasí a počítačové simulace, aby spočítali vliv klimatických změn na intenzivní dešťové srážky, které způsobily záplavy. Porovnali s minulostí dnešní klima, kdy globální oteplování oproti konci 19. století zvýšilo průměrnou teplotu o 1,2 stupně Celsia.

Studie se zaměřila na extrémní deště, které vyvolaly povodně ve dvou obzvláště silně zasažených oblastech v Německu (Ahr a Erft), kde v průměru spadlo 93 milimetrů srážek za den, a v Belgii, kde v regionu kolem řeky Mázy napršelo 106 milimetrů vody za dva dny.

Vědci v těchto lokálních srážkových vzorcích odhalili velkou míru proměnlivosti mezi jednotlivými léty. V návaznosti na to zkoumali pravděpodobnost toho, že by se podobné extrémní srážky mohly objevit kdekoli v širším regionu západní Evropy, včetně východní Francie, západního Německa, východní Belgie, Nizozemska, Lucemburska a severního Švýcarska. Zjišťovali vliv stoupající globální teploty.

U zmíněného širšího evropského regionu vědci zjistili, že změny klimatu způsobené člověkem zvýšily o tři až 19 procent množství dešťových srážek, které spadly za jeden den.

Klimatické změny podle vědců rovněž zvýšily na 1,2násobek až devítinásobek pravděpodobnost, že nastanou události s prudkými srážkami podobné těm, které způsobily nedávné záplavy.

Podobné události lze při současném podnebí očekávat v jakékoli oblasti západní Evropy zhruba jednou za 400 let. S tím, jak bude přibývat množství skleníkových plynů a teploty nadále porostou, budou prý takové vydatné deště častější.

Na studii se podílelo 39 vědců, kteří jsou součástí skupiny World Weather Attribution, včetně vědců z univerzit a meteorologických a hydrologických úřadů v Belgii, Francii, Německu, Lucembursku, Nizozemsku, Spojených státech a Británii.

V Krkonoších vydatně pršelo

Na stanici Luční bouda v Krkonoších meteorologové zaznamenali extrémně vydatný déšť. Během šesti hodin tam napršelo víc než 50 litrů vody na metr čtvereční.

Řeky v regionu se zatím zvedly jen mírně.

Meteorologové už v pondělí varovali, že hory na severu Čech mohou zasáhnout vydatné deště. (sfr)