Ministerstvo obrany chce v příštích letech každoročně investovat do nemovitostí asi čtyři miliardy korun. V plánu má opravy dalších vojenských areálů, budov ministerstva i například výstavbu garážových stání pro nová bojová vozidla pěchoty. Řekla to náměstkyně ministra obrany pro nakládání s majetkem Eva Burešová.

Ministerstvo už dříve zpracovalo dokument s názvem Posádky 21. století. Nastavilo v něm priority pro opravy 11 vojenských areálů, vybrány do nich byly třeba letecké základny Náměšť nad Oslavou a Čáslav, ze základen pozemního vojska pak Přáslavice, Bučovice či Chrudim.

V areálech vybralo významné budovy, které bylo potřeba opravit, protože na rekonstrukce posádek jako celku podle náměstkyně není dostatek peněz. Výjimkou je chrudimský výsadkový pluk, který se výrazně rozrůstá. Základna výsadkářů se proto rekonstruuje téměř celá a plánuje se v něm další výstavba.

Příští rok hodlá úřad Lubomíra Metnara (ANO) zahájit přípravu druhé etapy projektu Posádky 21. století a vybrat dalších deset posádek, na jejichž rekonstrukce se zaměří.

Podle náměstkyně Burešové je vojenská infrastruktura kvůli nedostatku peněz a rozpočtovým škrtům v minulosti značně zanedbaná, rekonstrukci by potřebovaly téměř všechny armádní objekty. Ministerstvo zanedbanost nemovité infrastruktury vyčíslilo na 50 procent.

„Naším cílem je snížit zanedbanost nemovité infrastruktury do roku 2035 na 33 procent,“ dodala Burešová. Zdůraznila, že rekonstrukci nepotřebují jen budovy využívané armádou, ale i objekty dalších součástí resortu ministerstva obrany. V tomto duchu byla také zpracována Koncepce rozvoje a udržování nemovité infrastruktury v působnosti ministerstva obrany na roky 2020 až 2035.

Náměstkyně poznamenala, že když se v minulosti snižovaly výdaje na obranu, peníze se vždy braly právě z oblasti nemovitostí. „Když budovy stojí, není na nich tak vidět, že nejsou v kondici,“ uvedla. Nyní je podle ní ale již nezbytné s jejich modernizací začít.

V příštích letech každoročně ministerstvo vloží do nemovitostí asi čtyři miliardy korun. Podle náměstkyně to pro zásadní změnu stavu není dostatečné. „Na druhou stranu víme, jaké máme kapacitní možnosti, co se týče zadávání veřejných zakázek či stavebních dozorů. Nastavili jsme proto plány tak, abychom zvládli realizovat to, co si naplánujeme,“ podotkla.

Mezi velké investiční akce v příštích letech bude patřit oprava budovy A ministerstva obrany či například rekonstrukce areálu kasáren v Ruzyni. Každá z nich bude stát asi 1,5 miliardy korun. Ruzyňský areál podle Burešové nabývá na významu, stěhují se tam například některé části generálního štábu a připravuje se rekonstrukce budov, které užívá ministerstvo.

Areálu kasáren v Ruzyni se zároveň dotkne plánované rozšíření tramvajové trati v části u ulice Vlastina. S hlavním městem se již podle ní ministerstvo dohodlo, na trvalém záboru části areálu pro výstavbu tramvajové trati v šířce sedmi metrů a délce 350 metrů.

Rekonstrukci areálu chce ministerstvo pojmout jako celek, řeší se proto například kapacita rozvodů elektřiny či plynu. V plánu je výstavba multiskladu, rekonstrukce kuchyňského bloku, rekonstrukce budovy pro velitelství vzdušných sil, budovy pro jazykovou přípravu a stavět se také bude budova pro vojenský archiv. „U něj jsme s dosavadními prostorami na hraniční kapacitě,“ poznamenala Burešová.