Po zrušení karenční doby v Česku letos přibylo o 40 tisíc krátkodobě nemocných lidí.

Po zrušení karenční doby v Česku letos od července přibylo o 40 tisíc krátkodobě nemocných lidí. Hospodářská komora spočítala, že ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 si letos krátkou neschopenku vzalo přibližně o čtvrtinu víc lidí. Informaci přinesl server irozhlas.

Ministerstvo práce a sociálních věcí však i navzdory zvýšení počtu lidí na krátkodobé neschopence si za zrušením karenční doby a tedy za opětovným proplácením prvních tří dnů nemoci stojí.

Hospodářská komora vycházela z dat České správy sociálního zabezpečení. Porovnala počet neschopenek za červenec, srpen a září letos a loni.

Hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková uvedla, že bylo o 40 tisíc případů dočasné pracovní neschopnosti do 14 dnů více než v loňském roce.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD argumentovala ve prospěch zrušení karenční doby (v níž lidé za první 3 dny nemoci nedostávali nemocenskou) tím, že lidé nechodí do práce nemocní.

Podle resortu změnu zaměstnavatelům kompenzuje nižší sazba nemocenských odvodů o dvě desetiny procentního bodu.

Opatření karenční doby (kdy lidé po dobu 3 dnů nedostávají nemocenskou) bylo zavedeno v roce 2008 zákonem o „stabilizaci veřejných rozpočtů“.

Stát chtěl ušetřit na nemocenské a argumentoval tehdy snahou o snížení fiktivní nemocnosti. Do té doby se první tři dny platily, i když jen symbolicky, lidé dostávali nemocenskou ve výši čtvrtiny redukované mzdy.

Ústavní soud soud však karenční dobu zrušil a už v druhé polovině roku 2008 byla výplata nemocenské za první tři dny zpět.

K zavedení karenční doby došlo až na druhý pokus v roce 2009.

Stejná pravidla platila až do letošního května: první tři dny se stonalo zadarmo, 4. až 14. den platil zaměstnavatel takzvanou „náhradu mzdy“ a od 15. dne platil stát nemocenskou ve výši 60 procent redukované mzdy.

U dlouhodobě nemocných se s dobou stonání procento zvyšuje na 66 a posléze na 72 procent.

Firmám se výměnou za to snížily platby na nemocenské pojištění. V roce 2009 tak došlo k historicky nejvyššímu meziročnímu poklesu v nemocnosti. Hospodářská komora očekávala, že po zrušení karenční doby vzrostou mzdové náklady na záskoky za stonající pracovníky o pět miliard korun ročně. (sfr)