Ani po půl roce, kdy se mezi odborníky intenzivně mluví o úpravách návrhu zákona o hromadném řízení, není vůbec jisté, v jaké podobě a jestli vůbec projde k projednávání do Sněmovny. Naopak, přibývají další pochybnosti o správnosti současné verze zákona, kterou předkládá ministerstvo spravedlnosti. Předlohu kritizují odborníci i někteří politici. Vzhledem k probíhajícím debatám o stavu zákona je podle nich nepravděpodobné, že by se stihl do konce tohoto volební období schválit. Dnes se zákonem bude opětovně zabývat i Legislativní rada vlády.

Zákon o hromadném řízení je opět středem pozornosti, a to nejen mezi akademiky a politiky, ale i advokáty a zástupci spotřebitelů – tedy těch, na které připravovaný zákon nejvíce dolehne.

Jeho předkladatel – ministerstvo spravedlnosti – již sice zohlednilo řadu odborných a akademických připomínek, přesto v návrhu zákona dál zůstávají sporné a nevyřešené body. Terčem kritiky je především odhlašovací princip „opt-out“, který znamená, že každý, kdo je poškozen, se automaticky stává jedním za žalobců hromadné žaloby, pokud se z ní aktivně neodhlásí.

„Je překvapivé, že ministerstvo od tohoto principu neupustilo, ačkoliv je terčem kritiky prakticky celé odborné veřejnosti. Pracuje se zde s fikcí velkého počtu žalobců, což se vůbec nemusí shodovat se skutečností. Princip opt-out totiž spočívá v automatickém projednání předpokládaných či tušených nároků údajných poškozených, kteří se však do hromadného řízení ve skutečnosti nepřihlásili. To, že se mohou odhlásit, je spíše jen teoretická možnost, která se v praxi nebude pravděpodobně vůbec uplatňovat,“ řekl Jaromír Císař, společník advokátní kanceláře CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ.

Nazývat tuto tezi odhlašovacím principem je podle Jaromíra Císaře spíše matoucí, protože to zakrývá pravou podstatu: anonymitu a neurčitost osob, které skutečně pociťují nárok na odškodnění.

„Tím by se vytvořil nesmírný prostor pro zneužívání hromadných žalob. Naučme se zacházet s hromadnými žalobami nejprve na mnohem bezpečnějším principu přihlašovacím, a až se vyhodnotí jeho dopady a výsledky, můžeme uvažovat i o tak riskantním nástroji, jako jsou opt-out žaloby,“ dodal Císař.

Další problematickou částí v navrhovaném zákonu o hromadném řízení jsou podle odborníků stále nedostatečně zajištěné pozice mezi spotřebitelem a tím, kdo je hájí.

Experti se obávají, že hlavní roli v hromadné žalobě pak nebudou hrát spotřebitelé, ale organizace, které na ní můžou vydělat. Ministerstvo spravedlnosti však odpovídá, že do návrhu zapracovalo co nejvíce připomínek, aby bylo jisté, že zákon bude široce akceptovatelný.

„Došlo k výrazným posunům: upustili jsme od principu správce žaloby a naopak se přiklonili ke konceptu reprezentativní žaloby, se kterým počítá i ten návrh směrnice. Hlavní úlohu by tak měly v hromadném řízení sehrávat zájmové spotřebitelské organizace,“ vysvětlil v pondělí na půdě Sněmovny v rámci sympozia k hromadným žalobám náměstek ministryně spravedlnosti Michal Franěk.

V předchozí verzi však zákon přisuzoval hlavní roli v hromadné žalobě nikoli spotřebitelům, ale spíše organizacím. Hrozilo, že některé z nich by mohly na novém zákonu zcela účelově založit byznys a celý institut tak využít čistě ve svůj prospěch. Právě správce skupiny, jakožto klíčový iniciátor celého řízení, byl „strašákem“ nejen pro odborníky, ale i některé zákonodárce.

„Nesmí se z hromadných žalob stát prostředek pro výdělečnou činnost některých právnických subjektů – to je ta největší obava. Nesmí se z toho stát systém vydírání mezi jednotlivými skupinami na trhu. Kdyby byl předkládaný zákon jen o spotřebitelích, pak by to celé mělo smysl a dalo by se vše schválit do konce volebního období. Pokud budeme mít před sebou širší předlohu, pak šance na schválení klesá,“ řekl na sympoziu předseda sněmovního Ústavně právního výboru Marek Benda (ODS).

Jistotu o správnosti a včasném schválení předkládaného zákona ve Sněmovně zatím nemají ani někteří koaliční politici. Třeba místopředseda Ústavně právního výboru Jan Chvojka (ČSSD) pochybuje, že by zákon včas prošel celým legislativním procesem. Jedním ze sporných bodů zákona je třeba zpětná účinnost.

„Zákon by měl být účinný na řízení od nabytí účinnosti pro futuro, jinak hrozí zahlcení justice. Zákon o hromadném řízení je jinak velice významným návrhem a zcela novým v České republice. Prochází bouřlivou přípravou, byl třikrát přepracován, přitom legislativní proces byl zahájen již před dvěma lety, kdy byl schválen věcný záměr. Práce na přípravě trvale pak mnohem déle, než dva roky. Ty dva roky byly dostatečnou dobou pro vytvoření návrhu, který by obstál z hlediska odborného, ne politického,“ vysvětlil na sympoziu Jan Chvojka.

Další slovo k předkládanému zákonu o hromadném řízení bude mít Legislativní rada vlády. Předlohou se bude zabývat již ve čtvrtek a zatím není vůbec jasné, zda zákon v tomto znění doporučí vládě ke schválení.

V minulosti přitom zákon několikrát odmítla a vrátila předkladateli k dalšímu přepracování. Místo toho, aby již tato revoluční legislativní změna směřovala ke čtení do Sněmovny, stále zůstává před branami vlády. (pel)