Důchodová komise se shodla na vytvoření nultého pilíře penzijního systému v ČR.

Důchodová komise se shodla na vytvoření nultého pilíře penzijního systému. Vznikl by rozdělením dnešního prvního pilíře, tedy průběžného systému, na nultý pilíř a první pilíř. Nultý pilíř by byl solidární a byl by financován ze státního rozpočtu. První, průběžný systém, který je dnes financován z poplatníky hrazeného důchodového pojištění, by zůstal založen na principu zásluhovosti.

Členové důchodové komise jednomyslně souhlasili s tím, aby se začalo pracovat na modelu, který počítá s rozdělením nynějšího průběžného pilíře na dva. Jedna část by byla solidární a platila by se z rozpočtu, druhá by byla zásluhová a plynulo by do ní pojistné.

Informovala o tom šéfka komise Danuše Nerudová.

„Mohu oznámit, že shoda byla jednomyslná. Všichni přítomní členové komise odhlasovali, že koncept rozdělení prvního pilíře na nultý a první se bude dál rozpracovávat.“

„Budeme na něm pracovat a budeme všechny parametrické změny projednávat na dalších jednáních komise,“ prohlásila Nerudová.

Podle Nerudové komise diskutovala „v podstatě o zahájení nějaké reformy důchodového systému“.

Zástupci ministerstva práce zdůraznili, že výsledkem dnešního jednání komise není shoda na důchodové reformě a na její podobě. Jedná se zatím jen o to, že členové souhlasili s tím, že by se na modelu mělo pracovat.

Přebytkový systém důchodů

V současné době jsou starobní, pozůstalostní a invalidní důchody v ČR financovány z veřejného průběžného systému, do kterého poplatníci ze svých příjmů průběžně odvádějí povinné důchodové pojištění.

Důchodový systém skončil v loňském roce, dle údajů ministerstva financí, v přebytku 18,6 mld. Kč, když poplatníci do systému odvedli 458,6 mld. Kč a stát z toho na důchodech a dalších výdajích s tím spojených vynaložil 439,9 mld. Kč. Samotná administrativní správa důchodového systému stála 6 miliard Kč, takže výdaje čistě na důchodové dávky činily 433,84 mld. Kč.

Na konci srpna roku 2019 byl „důchodový účet“ v přebytku 9,5 mld. Kč, když poplatníci do systému za prvních 8 měsíců zaplatili 327,4 mld. Kč a stát z toho vyplatil 313,7 mld. Kč důchodcům a dalších 4,2 mld. Kč vynaložil na správu důchodového systému.

Ministerstvo financí očekává, že průběžný důchodový systém skončí přebytkem i v roce 2019.

„Pro letošní rok je očekáván přebytek systému důchodového pojištění v částce cca 15,5 mld. Kč, přičemž v příštím roce by měl být opět přebytek,“ informoval Zdeněk Vojtěch z odboru Vnější vztahy a komunikace.

Podobný vývoj predikuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

„V roce 2019 očekáváme přebytek příjmů z pojistného na důchodové pojištění nad výdaji na dávky důchodového pojištění ve výši 20 mld. Kč. Lze předpokládat, že konečný roční výsledek bude blízký uvedenému očekávání,“ uvedl Jan Brodský z tiskového oddělení ministerstva.

„V roce 2020, tedy v roce, kdy dojde od ledna ke zvýšení důchodů o 900 Kč, pak očekáváme přebytek příjmů z pojistného na důchodové pojištění nad výdaji na dávky důchodového pojištění ve výši zhruba 10 mld. Kč,“ dodal.

Podle expertů je však nynější důchodová soustava beze změn do budoucna neudržitelná. Vzhledem k očekávanému nepříznivému demografickému vývoji by se mohla propadnout do vysokých schodků.

Model důchodové komise

Nový model důchodového systému, který začne rozpracovávat důchodová komise, počítá podle Nerudové s rozdělením nynějšího průběžného prvního pilíře na nultý solidární a první zásluhový.

„Solidární složka by měla být hrazena ze státního rozpočtu, první pilíř jako zásluhová složka by měl být hrazen z průběžného systému placení pojistného,“ vysvětlila předsedkyně komise.

Podle ní by rozdělení na nultý a první pilíř umožnilo „zahájit diskusi o nastavení částky minimálního důchodu“ a zjednodušit výpočet penze.

„Pokud bude mladá generace vědět, kolik ze zásluhového systému – plus solidární složka – bude součástí jejich důchodu, kolik bude činit jejich měsíční důchod, tak je to potom motivace spořit si,“ doplnila Nerudová.

Pro ilustraci prezentovala solidární část (tedy příjem ze zamýšleného tzv. „nultého pilíře“) důchodu v intervalu ve výši 6000 až 10 000 korun. Podle této sumy se by pak počítala zásluhová složka (tedy příjem z klasického průběžného pilíře).

Šéfka komise podotkla, že Česko je v EU zemí s nejvyšším podílem placení penzí z průběžného systému. Unijní průměr činí kolem 50 až 60 procent.

„Hovoříme o systematickém zapojování příjmů ze státního rozpočtu do financování důchodových výdajů. Samozřejmě ten poměr je ten parametr, o němž budeme diskutovat,“ prohlásila Nerudová. (sfr)