Satelitní operátoři napadli ČTÚ za netransparentnost při udělování vysílacích frekvencí v ČR. (Ilustrační foto)

Satelitní operátoři zpochybnili probíhající proces přidělování frekvencí digitálního vysílání a napadli Český telekomunikační úřad za netransparentnost, narušování hospodářské soutěže a vytváření korupčního prostředí. ČTÚ v rámci „veřejné konzultace“ vyzval všechny k připomínkování svého záměru, aniž by zveřejnil, o jaký záměr jde a za jakých podmínek se má příděl frekvencí uskutečnit.

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) zveřejnil výzvu k uplatnění připomínek k „záměru na změnu přídělu rádiových kmitočtů k zajištění sítě elektronických komunikací pro šíření celoplošného zemského digitálního televizního vysílání“, jehož držitelem je společnost České Radiokomunikace (ČRA).

A vyzval všechny „dotčené“ subjekty k uplatnění veškerých případných připomínek ve lhůtě do 1 měsíce od zveřejnění.
Podobné výzvy k veřejné konzultaci vyhlásil ČTÚ i k frekvencím využívaným dnes dalšími držiteli: firmami Digital Broadcasting (DB) a Czech Digital Group (CDG), která je dceřinou firmou Českých Radiokomunikací.

Úřad však nezveřejnil, co přesně se za „záměrem na změnu přídělu rádiových kmitočtů“ myslí, tedy v čem tato změna spočívá, respektive komu budou kmitočty přiděleny.

Utajený záměr

Vše, co by mohlo záměr ozřejmit, utajil ČTÚ tím, že patřičné informace zařadil do kategorie obchodního tajemství. Fakticky tak ČTÚ vyzval všechny účastníky trhu k připomínkování nekonkrétního a tedy nejasného záměru.

Na to ve svých připomínkách poukázala i Česká asociace satelitních operátorů (ČASO).

„Ačkoliv ČTÚ zveřejnil výzvu k uplatnění připomínek k Záměru 2 (týká se ČRa, pozn. redakce), není zcela jasné, k čemu by se dotčené subjekty měly vyjádřit. K výzvě totiž nejen že nebyla přiložena samotná žádost, ale ČTÚ dokonce ani neuvádí podmínky, za kterých by rádiové kmitočty měly být změněny,“ konstatovala v reakci ČASO.

Asociace tvrdí, že z kontextu výzvy může pouze dovozovat, že tato změna má zahrnovat prodloužení vysílacích frekvencí, i když takovou informaci výzva ČTÚ vůbec neobsahuje.

„Ve výzvě ČTÚ zcela obecně konstatuje, že dospěl k závěru, že je možné žádosti vyhovět, což však nedokládá žádnými ověřitelnými, konkrétními a měřitelnými údaji,“ stěžovala si ČASO.

Přitom, u jiných záležitostí postupuje ČTÚ standardně otevřeněji a žádosti běžně zveřejňuje.

Oblast korupce

Kvůli nestandardnímu postupu obvinila ČASO úřad z netransparentnosti a z vytváření korupčních podmínek.

Nezveřejnění příslušné dokumentace a tím i omezení možností dotčených subjektů podrobněji se vyjádřit k záměru ČTÚ je podle satelitní asociace v „zásadním rozporu s principem transparentnosti veřejné správy, omezuje práva dotčených subjektů a zcela popírá principy řádně vedené konzultace tak, jak je zakotvena v zákoně o elektronických komunikacích“.
ČASO dokonce tvrdí, že postup ČTÚ je neústavní.

„Nesplnění informační povinnosti ČTÚ je nejen v rozporu se zákonnými předpisy upravujícími přidělení radiového kmitočtu, ale lze jej rovněž považovat za zásah do ústavně zaručeného práva na informace dotčených subjektů,“ uvedla asociace, která současně zpochybnila věrohodnost počínání ČTÚ v oblasti potlačování korupce.

„Otevřenost a transparentnost je přitom základním pilířem každého demokratického státu, je základní podstatou dobře fungující veřejné správy, je přímým nástrojem kontroly a je také nástrojem pro potlačování korupce veřejné moci. Bez respektování těchto principů nemůže veřejná správa řádně plnit svou funkci, kterou je především sloužit občanům,“ dovodila ve své reakci ČASO.

ČRA chce právo

V rámci „veřejné konzultace“ zaslala své připomínky k záměru přidělení vysílacích frekvencí i firma České Radiokomunikace. Ve svém stanovisku fakticky pohrozila úřadu tím, že na přidělení (zřejmě bezplatné), respektive prodloužení svých vysílacích frekvencí má zákonné právo a to zejména z termínových důvodů.

Podle ČRA je „předmětná změna Přídělu včetně jeho prodloužení“ předpokládána v jednom z paragrafů tzv. „Diginovely“, přičemž „toto zákonné ustanovení zakotvuje právo společnosti ČRA o takovou změnu Přídělu, včetně jeho prodloužení, za splnění příslušných podmínek požádat a zároveň zákonnou povinnost Úřadu takové žádosti po splnění těchto podmínek vyhovět“.

Tato skutečnost je podle ČRA dána především tím, že „bez provedení příslušných výše popsaných změn přídělu nebude možno uskutečnit uvolnění pásma 700 MHz v předem stanovených termínech a využít tyto kmitočty pro zemské systémy schopné poskytovat bezdrátové širokopásmové služby elektronických komunikací v termínech již předpokládaných v rámci národní legislativy“.

Podle ČASO je však uvedený postup ČTÚ ve věci přidělení digitálních vysílacích frekvencí v rozporu se zákonem o elektronických komunikacích a narušuje hospodářskou soutěž.

Narušení trhu

Prodloužením přídělu (pro ČRA, DB a CDG) by satelitní asociace došlo k narušení trhu s provozováním multiplexů. Zákon (Diginovela) totiž podle ČASO v § 21 předpokládá, že po skončení platnosti stávajících radiových kmitočtů by mělo dojít k výběrovému řízení pro nové držitele.

Prodloužením přídělu, ke které má dle Záměru 2 dojít prakticky pouze na základě splnění formálních náležitostí ve vyplněné žádosti, dojde k zásadnímu uzavření dotčeného trhu. Z povahy věci tak budou majitelé infrastruktury ve významné a neoprávněné výhodě oproti zájemcům, kteří danou infrastrukturu nevlastní, jelikož z důvodu nedostatku volných kmitočtů k soutěžím vůbec dojít nemůže.

Asociace poukazuje na to, že v zemích EU se příděly rádiových kmitočtů pro zemské televizní vysílání prodlužují ve výběrových řízeních.

Anomální postup ČTÚ

„Postup ČTÚ je tak v tomto ohledu v evropském kontextu naprostou anomálií a tato skutečnost zásadním způsobem deformuje trh a vylučuje z daného odvětví hospodářskou soutěž.“

ČTÚ by tedy podle ČASO měl v zájmu zachování zásad a cílů, s kterými byl přijat zákon o elektronických komunikacích přistoupit k dražbě předmětných kmitočtů.

Opačný postup totiž těmto zásadám odporuje, tvrdí asociace satelitních operátorů.

S tím, že je veřejně známo, že o příděly frekvencí mají zájem i další subjekty, kromě jejich současných držitelů. Například jeden z členů ČASO – společnost M7 Group S.A. provozující satelitní televizi Skylink – požádal ČTÚ o možnost ucházet se o udělení přídělu rádiových kmitočtů pro provoz sítě zemského digitálního televizního vysílání.

Této možnosti však mimo jiné brání i případné uskutečnění zmiňovaného záměru ze strany ČTÚ (na prodloužení vysílacích frekvencí stávajícím držitelům).

„Pokud ČTÚ realizuje bezplatný příděl kmitočtů do roku 2030, potom Česká republika neobdrží finanční prostředky, které by jinak mohla získat v rámci aukce nebo výběrového řízení po skončení platnosti aktuálního přídělu rádiových kmitočtů. Přitom z ekonomického pohledu je kmitočtový příděl vzácným statkem, se kterým by mělo být nakládáno účelně a hospodárně,“ uzavřela výčet svých kritických připomínek ČASO.