Kandidát hnutí ANO na primátora, Petr Stuchlík - na snímku vlevo.

Hnutí ANO se chce i v letošních komunálních volbách v Praze pokusit o husarský marketingový kousek: z penězi kypícího reklamního klobouku vytáhlo neznámého kandidáta na primátora, jehož chce prodat voličům, aby pro Babišův subjekt na další 4 roky udržel vládou nad hlavním městem. K tomu si Babišovci vybrali doposud veřejně neangažovaného a politicky neposkvrněného byznysmena Petra Stuchlíka.

Podle všeho může tento kandidát představovat pro město ještě větší krok zpět, než dosavadní primátorka Adriana Krnáčová. Ta před minulými volbami, před implantováním do čela kandidátky ANO, působila ve veřejné sféře, konkrétně v organizaci Transparency International.

Stuchlík se věnoval výhradně sobě a generování zisku…

Tak či tak. Neúspěšné působení primátorky Krnáčové potvrdilo ANO už tím, že Krnáčovou zavrhlo a do dalších komunálních voleb ji nepřipustilo. Přesvědčivější důkaz uznání neúspěšnosti čtyř let vládnutí ANO v hlavním městě nelze předložit.

Vzpomeňme jen, s jakým programem šel Babišův projekt v Praze do voleb před 4 roky. Byl zhmotněn v prostinkém sloganu: „Prostě to zařídíme“.

Banální Lítačka

Pomineme-li problematické dokončení zděděného projektu tunelu Blanka a nahrazení banální karty Opencard stejně banální kartou „Lítačka“, nezařídili venkoncem nic. Tedy, alespoň pokud jde o samotné město a jeho občany.

Slušná politická strana by se za takové selhání a politickou mystifikaci voličům omluvila a odebrala by se do historie.
To však není styl Babišova hnutí ANO. To se rozhodlo vytlouct nefungující klín dalším marketingovým klínem s názvem „Stuchlík“.

Aniž by se Babiš zeptal členské základny, která (v naivní víře ve vnitrostranickou demokracii) vygenerovala za primátorského kandidáta poslance Nachera, máchl svým rozhodovacím agrokladivem, a do čela kandidátky poslal kolegu z byznysu, finančníka Petra Stuchlíka.

Zarážející na Stuchlíkově kandidatuře je primárně fakt, že jde o člověka, který se doposud veřejně neangažoval. Jeho názory a záměry nikdo nezná. Na osudu města a věcí veřejných mu tedy dosud zjevně vůbec nezáleželo. Pokud by záleželo, měl tisíce příležitostí cokoliv vykonat.

Relativně úspěšný podnikatel však namísto nezištné finanční pomoci ve prospěch veřejného blaha občanů Prahy investoval (uznejme: své vlastní) nekřesťanské peníze (téměř 3 miliony Kč) raději do vzdělávacích kurzů v USA, které dnes ředitel projektu ANO, Andrej Babiš veřejně vyhlašuje za „skvělé Petrovo vzdělání na nejuznávanější americké obchodní škole“…

Pád z Marsu

K čemu je Pražanům ono „skvělé Stuchlíkovo vzdělání“ (získané během 18-denního kurzu), když tento člověk fakticky spadl do Prahy z Marsu (čímž nemáme na mysli jeho rodný Gottwaldov, přejmenovaný později na Zlín)?

Není nic špatného (právě naopak) na úspěšném podnikání. Součástí toho Stuchlíkova však byla také významná investice (údajně ovládnutí) do firmy Fair Credit, která se zabývá poskytováním nebankovních půjček s kosmickým úrokem (RPSN 254,04 %, úrok 35,53 % p.a.; no neberte to, když je to tak výhodné…).

Neřešme, že tato firma je údajně ve finančních problémech a že se objevují spekulace o souvislosti mezi Stuchlíkovým plánovaným vstupem do politiky a záchranou zadlužené firmy.

Samo o sobě je podnikání v oblasti poskytování předražených půjček naprosto legitimní. Z pohledu politika je však podpora rozvoje „pololichvářského“ byznysu politicky výbušná, stejně jako Babišovo počínání v dotační kauze Čapího hnízda.

Nikoho nepřekvapí, že Babiš ve svých barnumských reklamních ódách na „úspěšného Stuchlíka“ onu Stuchlíkovu „příhodu“ s firmou Fair Credit nezmiňuje. Ó, jak typické pro tento typ politického marketingu.

Stuchlíkovy vize

Zaměřme se však již na plány a „vize“ primátorského kandidáta Stuchlíka.

Jeho vize pro Prahu lze vypořádat poměrně briskně. Stuchlík nemá žádné vize. O problémech Prahy ví něco z médií a něco možná i z rychlíku. Jak tyto problémy a rozvoj města řešit, však zatím zjevně neví, neboť se něčím takovým dosud nezabýval.

Taková míra politického ignorantství by v normální situaci, v normálních politických stranách byla absolutně nepřípustná.
V hnutí ANO však platí jiná pravidla, pravidla babišovská.

Peníze a marketing zde nahrazují vize i program. Stačí nakoupit billboardy a nechat k nim drahými poradci vymyslet pár úderných a na zmanipulovanou masu působících sloganů a na úspěch je zaděláno.

To je ovšem nikoliv problém pouze Babišova hnutí. Je to – eufemisticky řečeno – nešvar celého politického systému, jenž takové manipulace s veřejností ve volbách umožňuje. A je to současně důkaz rozkladu demokratického systému, který se z centrální úrovně státu nyní přenáší i na úroveň jeho hlavního města.

Kandidatura finančního byznysmena na funkci primátora je pochopitelně zcela legitimní. Je ovšem velmi naivní představa, že pokud je někdo dobrým manažerem v byznysu, stane se automaticky také dobrým politikem, jenž bude schopen dotlačit magistrátní mašinerii ke zjevnému veřejnému prospěchu pro občany.

Takto demokratická politika nefunguje a nesmí fungovat. Jestliže politicky a veřejně neangažovaný člověk se v záchvatu (čeho? dobra? to není jisté) rozhodne jít zachraňovat svět a Prahu, pak výsledkem bude pravděpodobně jen další opakování magistrátního příběhu primátorky Krnáčové. Případně totální rozklad společnosti podobný tomu, jaký v Česku způsobil Andrej Babiš.

To, že šéf ANO i letos v Praze postupoval tímto pochybným způsobem (direktivního dosazení neznámého člověka, jehož chce prodat voličům nákladným marketingem) nemůže překvapit. Teď jde jen o to, zda mu tuto udičku Pražané i napodruhé opět ve volbách spolknou i s navijákem…