Ministerstvo vnitra promrhalo stovky miliardy korun, které byly určeny na potřeby policie.
Ministerstvo vnitra vyplýtvalo stovky miliard korun, které byly určeny na potřeby policie. Podle kontrolorů NKÚ programy na investice pomohly zajistit požadavky policie pouze částečně. Problémem je i nedostatek peněz, na investice totiž chybí téměř 11,4 miliardy korun.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil dotační programy v letech 2012 až 2016. Ministerstvo vnitra ve sledovaném období vyplatilo ze sedmi programů téměř 5,8 miliardy korun.
Kontroloři prověřili 31 investičních akcí za více než 864 milionů korun. Podle NKÚ ale programy na investice pomohly zajistit potřeby policie pouze částečně.
„Ministerstvo vnitra nemělo jasně stanovené potřeby policie. Systemizace a standardizace majetku nebyly aktuální nebo vůbec neexistovaly,“ uvedl úřad.
Ministerstvo podle NKÚ také u investic nesledovalo a nevyhodnocovalo jednotkové ceny, i když byly výrazně překročeny. Prostředky v jednotlivých programech byly sice vynaloženy na daný účel, potřeby policie to ale nepokrylo. Může za to právě i nedostatek peněz.
„Dalším důvodem byl také formální přístup MV k financování programů. Ministerstvo zároveň v minulosti nestanovilo potřeby policie. Jejich určení je přitom základním předpokladem pro lepší plánování toho, kam prostředky na investice směřovat,” uvedl NKÚ.
Programy se překrývaly
Ministerstvo postupně vytvořilo na rozdělení investic sedm programů. Podle kontrolorů se ovšem svým zaměřením vzájemně překrývaly. První koncepční dokument, který shrnuje potřeby policie, vznikl až v roce 2016. Při přípravě i v průběhu programů tak podle NKÚ ministerstvo nemělo tyto potřeby jasně stanoveny.
„Kvůli změnám priorit policie MV výrazně upravovalo časové, finanční i věcné podmínky některých programů. Vybrané investiční akce se proto odsouvaly,“ sdělil NKÚ.
Například nevyhovující stav hangáru D v Praze Ruzyni zjistil NKÚ už v roce 2005, poté i v roce 2012. Stejný stav byl i v době ukončení této kontroly, v hangáru se přitom skladuje majetek v řádu několika miliard korun.
Systemizace služebních vozidel je z roku 2008 a neodpovídá aktuální struktuře policie ani jejím požadavkům. Systemizace přitom určuje, kolik vozidel, jakého typu a s jakými parametry policie pro svou činnost potřebuje.
K posouzení efektivnosti jednotlivých akcí financovaných z investičních programů slouží jednotkové ceny. Ministerstvo je ale podle kontrolorů nestanovilo tak, aby se daly k hodnocení použít. Zároveň se při vyhodnocování akcí těmito cenami nezabývalo, a to ani v případě, že byly několikanásobně překročeny.
Programy slouží například k financování obnovy nemovitostí policie, k nákupům služebních vozidel, počítačů a další potřebné techniky.
(pel)
