Státní rozpočet na rok 2018 zakotvuje výrazný růst počtu státních zaměstnanců i jejich platů.

Počet státních zaměstnanců stoupne v příštím roce na více než 453 tisíc. Jejich průměrný plat překročí 32 tisíc Kč. Vyplynulo to z návrhu státního rozpočtu na rok 2018. Objem výdajů na platy vzroste o 24 miliard na celkových více než 186 miliard korun.

Počet míst zaměstnanců, příslušníků, vojáků, státních zástupců a odvozených v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích v příštím roce stoupne o 8503 na celkových 453 431.

Tento počet zaměstnanců státu se však netýká pouze klasických úředníků, respektive zaměstnanců ministerstev a dalších centrálních úřadů. Spadají sem například i učitelé, vojáci či policisté.

A markantní nárůst počtu státních zaměstnanců je do značné míry způsoben právě nabíráním nových zaměstnanců v tuzemském školství. Dojde tak k nárůstu o 2 563 míst na „zabezpečení oblasti podpory společného vzdělávání“, tedy na kontroverzní projekt inkluze ve školství.

Dále přibude 3 092 míst v souvislosti s růstem „počtu výkonů“ (počtu dětí) v regionálním školství. Dalších 357 míst bude vytvořeno na „zabezpečení problematiky spojené se snížením počtu žáků ve výchovné skupině“ (jde o nárůst počtu vychovatelů).

Přibude také 32 míst u ústředního orgánu (tedy ministerstva školství), z čehož 27 míst vznikne – slovy úředního jazyky – z důvodu „sladění metodiky vykazování míst v návaznosti na systemizaci služebních a pracovních míst“ a 5 míst za účelem „personálního zabezpečení plnění úkolů Metodiky hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací“.

Nárůsty počtu zaměstnanců v jiných resortech a centrálních úřadech jsou proti spíše jen kosmetické.

Výjimkami jsou například ministerstvo vnitra, kde v příštím roce přibude dalších 705 míst.

Ministerstvo spravedlnosti se rozšíří o 347 míst, když dojde „k posílení stavu příslušníků i civilních zaměstnanců Vězeňské služby ČR v souvislosti s rozšiřováním kapacit stávajících věznic i otevíráním nových“.  Dále mimo jiné přibere 173 justičních čekatelů a na dočasnou dobu i 30 zaměstnanců na „realizaci energeticky úsporných opatření“.

Ministerstvo obrany do svých řad přibere 247 sportovců „v souvislosti se změnou financování výdajů na sportovní reprezentaci“.


Graf: Počty míst zaměstnanců, příslušníků, vojáků, státních zástupců a odvozených v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích

Zdroj: Návrh státního rozpočtu na rok 2018


Zajímavostí je soustavný nárůst počtu zaměstnanců v resortu Ministerstvo práce a sociálních věcí v době, kdy nezaměstnanost v Česku poklesla na „katastroficky“ nízkou úroveň.

Jak se uvádí v návrhu rozpočtu, „dochází jednak k dokrytí vlivu z roku 2017“, což představuje navýšení o 150 míst na personální posílení Úřadu práce v úseku nepojistných sociálních dávek (celkem tak od 1. července 2017 přibude 300 míst ).

Dále dojde k personálnímu rozšíření České správy sociálního zabezpečení o 142 míst tak, aby úřad dokázal zvládnout nové agendy, jako je dlouhodobé ošetřovné, otcovská dovolená či asistenti lékařů Lékařské posudkové služby.

Samotné ministerstvo pak plánuje přijmout 26 lidí na „vybrané agendy“.

Nezanedbatelný negativní dopad na nárůst počtu státních zaměstnanců mají i evropské dotace, respektive jejich administrace v ČR. Státní rozpočet kvalifikuje tento faktor jako „významný“. Pro příští rok se má počet „dotačních“ úředníků zvýšit jednorázově o 257 s tím, že jich pak bude celkem již 5 328…

Průměrný plat vystřelil o 4 tisíce

Průměrný plat zaměstnanců organizačních složek státu a příspěvkových organizací dosáhne v roce 2018 částky 32 679 Kč. Proti údajům schváleného rozpočtu na rok 2017 se průměrný plat zvyšuje o 3 817 Kč. Z toho u organizačních složek státu dochází k navýšení o 12,2 % a u příspěvkových organizací k navýšení o 14,6 %.

Navrhovatelé rozpočtu uvedli, že nejvýraznější vliv na zvýšení platů měly faktory, jako je navýšení platových a služebních tarifů všech státních zaměstnanců, vyjma pedagogů, ve veřejné sféře o 10 % a pedagogů o 15 % od 1. listopadu 2017.

Dále valorizace stupnic služebních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů o 10 % a také úpravy, respektive sloučení vybraných stupnic platových tarifů, když toto opatření „příznivě dopadlo“ zejména na nepedagogické pracovníky v regionálním školství, zaměstnance v příspěvkových organizacích či zaměstnance v sociálních službách.

Svou roli také sehrálo navýšení platů, respektive stupnic služebních tarifů pro vojáky z povolání o 7 %.


Tabulka: Vývoj objemu prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci, počtu míst a průměrných platů v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích 

Zdroj: Návrh státního rozpočtu na rok 2018


Objem výdajů na platy roste

Nárůstu počtu státních zaměstnanců a jejich platů pak odpovídá i nárůst výdajů na platy a ostatní platby za provedenou práci, jež tvůrci rozpočtu označili (stejně jako v loňském roce) za „významnou součást veřejné spotřeby“.

Výdaje na platy a ostatní platby za práci v organizačních složkách státu s náklady na platy a ostatními osobními náklady v příspěvkových organizací dosáhnout v roce 2018 objemu 186,4 mld. Kč. Proti schválenému státnímu rozpočtu 2017 tak dochází k jejich zvýšení o 24,4 mld. Kč.


Graf: Objem prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci zaměstnanců státu (v mil. Kč)

Zdroj: Návrh státního rozpočtu na rok 2018


V důsledku všech vlivů se celkové výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci zvyšují oproti schválenému rozpočtu na rok 2017 o 15 %. Celkový počet státních zaměstnanců (specifikovaných výše) se zvyšuje o 1,9 %. Celkový průměrný plat se v roce 2018 zvyšuje o 13,2 procenta.

Návrh státního rozpočtu, který připravila a schválila Sobotkova vláda, respektive Pilného ministerstvo financí, již v prvním čtení schválila Poslanecká sněmovna vzešlá z voleb v roce 2017.

Celkové příjmy rozpočtu jsou navrženy na 1314,5 miliardy korun, výdaje by měly činit 1364,5 miliardy korun. Schodek má pokrýt především vydání státních dluhopisů.

Dosluhující ministr financí Ivan Pilný (ANO) při předkládání rozpočtu sněmovně uvedl, že původní návrh schodku byl o 100 miliard vyšší (tzn. činil 150 miliard Kč), ale podařilo se mu jej seškrtat na 50 miliard Kč. (sfr)