Francouzský prezident Francois Hollande v pohoršující knize rozhovorů zřejmě pohřbil šance na znovuzvolení.

Rekordně nepopulární francouzský prezident Francois Hollande přišel na neobvyklý způsob, jak se stát ještě méně oblíbeným. Nově vydaná kniha rozhovorů s Hollandem vzbudila ve Francii veřejné pohoršení a výzvy, aby prezident odstoupil. Přispěje tak zřejmě k tomu, že socialista Hollande již brzy překoná rekord v neoblíbenosti.

Šance socialistického prezidenta Francois Hollanda na znovuzvolení jsou, zdá se, definitivně pohřbeny. Podle posledních zářijových průzkumů jen 15 % Francouzů schvaluje jeho politiku.

Tím Francois Hollande vyrovnal svůj rekord v neoblíbenosti z června letošního roku.

Nevýrazné zlepšení na 17% souhlas veřejnosti z letošního srpna tak lze spíše vysvětlit statistickou chybou než reálným zlepšením názoru občanů na hlavu státu.

Přitom příští rok budou ve Francii prezidentské volby a Francois Hollande by měl již brzy oznámit, zda bude obhajovat svůj mandát. Vzhledem k rekordně nízké popularitě prezident poskytl pouze několik neurčitých vyjádření, kterými spíše zkoušel reakce veřejnosti. Nyní ale své šance, zdá se, definitivně pohřbil.

Kniha rozhovorů

Za všechno může jeho nová kniha rozhovorů.

Zřejmě v rámci své snahy o normální vystupování se Hollande po dobu svého mandátu scházel bez svého tiskového oddělení s novináři deníku Le Monde a poskytl jim celkem 61 rozhovorů. Navíc souhlasil s tím, že výsledek nebude autorizovat.

Nabídnutou šanci si novináři Gerard Davet a Fabrice Lhomme nenechali ujít a sesbíraná interview vydali 12. října v knize o 672 stranách, příznačně nazvané: „Prezident by neměl říkat, že…“.

Kniha vzbudila ve Francii veřejné pohoršení a výzvy aby prezident odstoupil. Holland definitivně pohřbil svoje šance na znovuzvolení a zřejmě již brzo překoná svůj rekord v neoblíbenosti.

V roce 2012 Hollande ve vzrušené prezidentské debatě, s tehdy úřadujícím prezidentem Sarkozym, slíbil, že bude prezidentem všech Francouzů a ne prezidentem všeho. Francie by podle Hollanda měla mít normálního prezidenta.

Zjevné tak narážel na zuřivě gestikulující Sarkozyho známého svou hyperaktivitou. Bohužel pro Hollanda od prezidenta se neočekává, že bude za všech okolností úplně stejní jako obyčejní lidé.

Hollande si skutečně nedával pozor na jazyk a pozurážel, koho mohl. Fotbalisty označil za zkažené, rozmazlené děti, které by měly posilovat mozek.

Zbabělá justice

Francouzská justice je prý plná zbabělců, intelektuálové nemají zájem o ideu francouzské republiky.

Předchůdce ve funkci Nikolas Sarkozyho  je prý králíček Duracell a mini-de Gaulle (potměšilá narážka na 1,65 cm výšky Sarkozyho ve srovnání s 1,95 cm, které měřil de Gaulle).

Zelení aktivisté jsou podle Hollanda cynickou osinou v … a levicová opozice v jeho straně je banda idiotů.

Neušetřil ani amerického prezidenta, když se novinářům svěřil, že ho Barack Obama na poslední chvíli odmítl podpořit v jeho rozhodnutí odpovědět silou na použití chemických zbraní v Sýrii a mnohoznačně spekuloval, zda tím vlastně nedošlo k vzestupu islámského státu.

V rozhovorech se navíc ukazuje jako pokrytec, který v soukromí popírá co hlásá veřejně. Novinářům se klidně svěřil, že Francie má problém s islámem a že si myslí, že do Francie přijíždí příliš mnoho imigrantů.

Nešťastná žena

S novináři se otevřeně bavil i o svém osobním životě. Svou současnou přítelkyni, herečku Julii Gayet prý vídá pravidelně, ale ne zas tak často jak by chtěl. Svou předchozí přítelkyni, novinářku Valerii Trierweiler označil za zrádkyni trpící obsesivní žárlivostí a nešťastnou ženu.

Za nejhorší je považován fakt, že se před novináři „normálně“ rozhovořil o operacích francouzských tajných služeb a přiznal, že nejméně ve čtyřech případech nařídil fyzickou likvidaci osob nepřátelských Francii.

Jeho otevřenost nejenže nepotěší francouzské tajné agenty, ale přímo zpochybňuje jeho schopnost vést zemi. Otázka je totiž jednoduchá – co ho nutilo k tomu aby obětoval desítky hodin svého cenného prezidentského času k urážkám ostatních, k rozebírání svého osobního života a lehkomyslnému komentování tajných operací státu jehož je nejvyšším představitelem? (mjm)